Page 28
ROZHOVOR
|
Juraj Werner
26
|
GOLF
Na Kaskádě uděláme všechno proto, aby
se cítili dobře.
A hráčů?
Prioritou hráčů? Bavit se, užívat si hry.
Obírat své kamarády o kafe, pivo nebo
večeři, a ne se honit za hendikepem.
Dnes ze své pozice zastupujete
i zájmy majitele hřiště. Jaké jsou
vaše zkušenosti ze současného
stavu?
Ano, jsem v nové situaci. Nezodpovídám
se pouze sobě. Naštěstí majitelé Kas-
kády jsou osvícení. Prioritou je prosperita
hřiště. Slovo prosperita vnímejte jako mix
ekonomické samostatnosti a popularity
Kaskády. Jsou to spojité nádoby. Těší mne
pracovat v prostředí, kdy se současně
mluví o dvou úkolech. Jak vydělat a do
čeho vydělané peníze investovat. Všim-
něte si, na Kaskádě se stále něco dělá. Od
otevření před pěti lety přibyl kongresový
sál, wellness, restaurace, na hřišti je další
jezero.
Promítají se současné obecné pro-
blémy českého golfu i do vztahů
uvnitř golfového klubu?
Obecné problémy českého golfu jsou
přirozenými problémy růstu. Boom byl
ohromný, administrativa zaostala. Ně-
které věci by se mohly dělat jinak. Jsou
ale země, kde se ne a ne odlepit od
země. Jsme na tom skvěle. Celá polo-
vina golfových hřišť v bývalém východ-
ním bloku je u nás. Máme tedy kde hrát
a dovoluji si tvrdit, že hřiště mají i velmi
dobrý standard. Jenom si to občas ka-
zíme kecy, nekritičností a taky přílišnou
soutěživostí.
Vnímáte názory obyčejných golfi stů?
Obyčejní jsou ti nejlepší. Vnímám, na-
slouchám, učím se. Svého guru jsem už
vzpomněl. Dokonce jste o něm psali.
Tento obyčejný golfi sta je Harvey Penick
českého golfu. Já měl štěstí, že jsem ho
potkal. Vyhýbám se právě těm neobyčej-
ným golfi stům. Chytré kecy o rychlosti
grínu, délce hřiště, výšce rafu a nevím
co ještě, které vedou „vytunění“ golfi sté,
jsou naprosto bezcenné, když neumí po-
hrabat bankr za svého soupeře nebo mu
darovat pat. Tohle obyčejní golfi sté dělají.
Hrají v dešti, neremcají, nehledají úlevy,
ale způsob, jak míč zahrát. Mám je rád
a doufám, že jednou o mne někdo řekne,
že jsem obyčejným golfi stou.
A co ti druzí, dá se s nimi něco
dělat?
Pozor, i ti obyčejní měli své období
vzdoru. Proti všem, ve jménu hendikepu.
Poznali to na vlastní kůži. Po úspěšné
době zaplňování poličky levnými trofe-
jemi přijde období stagnace. Golfi sta se
cuká, trénuje, hendikep se zlepší. Pak se
to opakuje. Zase trénink, ale zlepšení ne-
přichází, trvá to dlouho. Najednou pro-
zřete. Už není důležitý počet ran či po-
čet bodů na 18 jamek. Důležitý je počet
ran na jamce, zahrát ji lépe než kamarád
ve fl ajtu. A pak tu další. Prostě přijde éra
jamkovky. Ve dvou, nejlépe ve čtyřech.
Najednou se cítíte svobodný. Hrajete si.
Užíváte si. Prostě to chce čas.
Co říkáte na hendikep 54?
Hendikep 54 je jako když dáte někomu ři-
dičák, ale nenaučíte ho couvat a parkovat.
Dojede mnoho kilometrů po dálnici do
Prahy, pak ale nastane peklo. Osobně jsem
zásadně proti. Především v situaci, když
nemáme páky začátečníka na hřišti popo-
hnat, neboť on si zaplatil a přišel si zkusit,
na kolik ran zahraje hřiště! Zajímavé, že
na tenise každý pochopí, že po dvou ho-
dinách musí vypadnout a pustit další. Ne,
že bych nechtěl více golfi stů, ale takhle
připravení golfi sté se pouze trápí. Nemají
a nemůžou mít ze hry potěšení. Nejdřív
se přece musím naučit hrát, abych si mohl
zahrát. Tuhle větu opakuji docela často.
Bohužel s potěšením ji čtou až hráči,
kteří mají začátky za sebou. Když už
hendikep 54, tak bych navrhoval, aby pá-
nové hráli až do hendikepu 36 z modrých
odpališť. Je to kacířská myšlenka, vím, ale
rozhodně by to všem pomohlo. Ortodoxní
golfi sté kroutí hlavou, ale proboha, vždyť
je to pouze hra, a sportovní amatérský
golf začíná někde na hendikepu 3. Do té
doby je to jen zábava a rekreace.
Za golfem jste procestoval doslova
celý svět, a tak můžete srovnávat.
Máme oproti vyspělým golfovým
zemím i nějaké výhody, nebo je
musíme ve všem jen dohánět?
Dohánět musíme nadstavbu. Přesvědčit
nehrající většinu, že nejsme navonění
snobové, kteří i ten pytel s holemi tlačí
na vozíku. Cože? Někteří ho mají elek-
trický, no to mne podrž... pitomci, co
je to za sport. A taky, že se na hřištích
nedělají podvody, myslím ekonomické.
O tom musíme přesvědčit lidi, kteří golf
nikdy nezkusili. Bohužel, občas mají
pravdu, proto je to těžké. Tohle musíme
dohánět. Jinak se nemáme za co stydět.
Že děláme občas něco blbě? Nevadí,
doučíme se.
Máte svou agenturu. Co vás vedlo
k tomu, abyste se současně stal
ředitelem golfového resortu?
Rozhodnutí to nebylo lehké. V životě jsou
ale výzvy, které se neodmítají. To golfi sté
chápou. Vím, že je pár lidí, kteří tohle
mé rozhodnutí nejenom nechápou, ale
štve je. Nevadí. Doufám, že Kaskádě dám
nový impulz. Věřím, že si Kaskádu oblíbí
i hráči s menšími sportovními ambicemi,
především ti, kteří v golfu hledají radost
a zábavu.
Jak by podle vás mohla vypadat nej-
bližší budoucnost českého golfu?
Skvělá, rozhodně skvělá. Pro golfi sty
není důležité fandění, ale hra samotná.
Jestliže se hokej nebo fotbal hodnotí
podle medailí či získaných pohárů, tak
tohle se naštěstí golfu netýká. Golfi sté
hráli, hrají a budou hrát. Ke svému štěstí
nepotřebujeme úspěchy jiných. Takže
nám bude stačit, aby více pršelo a nafta
byla levná. Pak budou hřiště zelená
a grín posečený.
Za rozhovor děkuje Josef Slezák
Foto: Josef Slezák
Když už hendikep 54, tak bych navrhoval, aby
pánové hráli až do hendikepu 36 z modrých
odpališt. Je to kacířská myšlenka, vím, ale rozhodně
by to všem pomohlo. Ortodoxní golfisté kroutí
hlavou, ale proboha, vždyť je to pouze hra.