ROZHOVOR | Klára Spilková

Se Zuzanou Kamasovou pojí Kláru nejen nedávná spolupráce, ale hlavně titul z Lalla Meryem Cup.

bylo 9. místo. Potom jsme se na pár let

přesunuli na Dýšinu, kde se mi bohužel

nedařilo tak, jak bych si přála. Loni mě

ke všemu ještě zradilo zdraví.

Letos nás čeká další hřiště. Vlastně jsme si

to po letech tak trochu prohodili s mužskou túrou. European Tour má svoji zastávku na Albatrossu, na nás se nově fanoušci mohou přijet podívat na Čeladnou.

Ještě sice nevíme, zda budeme hrát Old

Course, nebo New Course, ale doufám, že

do půlky června již bude jasno. Mám tam

totiž naplánované soustředění na pár dní

se svým trenérem Lukášem Martincem.

Moc bych si přála, aby se mi tentokrát turnaj povedl. Udělám pro to všechno. Tak,

jak to cítím – protože chci, ne protože

musím. (Pozn. red.: Turnaj na Čeladné byl

nakonec promotérem zrušen.)

Vyhrát jsem si, v době, kdy turnaj

v Tálích patřil do kalendáře LET, přála

i na Slovensku. I tohle místo pro mě

18 | GOLF

znamenalo „téměř doma“. Navíc jsem

si tu zahrála svůj úplně první turnaj LET

ještě jako amatérka.

Pokud se vrátím k marockému vystoupení, bylo o to sladší, že šlo

o útok ze zadních pozic?

Bylo hlavně sladké tím, že bylo úspěšné.

Herně jsem se cítila dobře už od prvního dne, za celou dobu turnaje jsem

nevypadla z první desítky. Už v průběhu

finálového kola, kdy jsem se dostala na

čelo průběžného pořadí, jsem si s Katkou povídala o dvou turnajích. O tom,

že tehdy před třemi lety, když jsem

šla v Turecku v posledním flightu, jsem

ještě nebyla připravená vítězství urvat

(V roce 2014 na Turkish Airlines Ladies

Open ještě na 13. jamce finálového kola

Klára vedla. Na posledních pěti jamkách

však nasbírala pět ran a skončila na dělené 6. pozici. – pozn. redakce). A ten

druhý turnaj, který mi letos v Agadiru

běžel hlavou, bylo Mezinárodní mistrovství Rakouska, kde jsem v posledním

roce mé amatérské kariéry vybojovala

vítězství podobným způsobem. Tehdy

dokonce, myslím, z 10. místa! Katka mi

pomáhala zůstat klidná. A tak když tam

ten závěrečný pat na osmnáctce potřeboval spadnout, spadl mi. Jakmile na

osmnáctém greenu patovala Suzann

Pettersen, věděla jsem, že je to její boj.

A naštěstí se žádné play-off nekonalo.

Šedesát šest je skvělý počet ran na

kolo. Máš ho ve svém portfoliou už

několikrát. Pamatuješ si ještě, kdy

a na kterém profesionálním turnaji

ti to takto „padlo“ poprvé?

Nejsem moc člověk přes statistiky. Určitě jsem nižší kolo zahrála u amatérů.

Na LET se mi 66 ran povedlo už několikrát, ale přesně ti to neřeknu. Nakonec