ROZHOVOR | Klára Spilková
Se Zuzanou Kamasovou pojí Kláru nejen nedávná spolupráce, ale hlavně titul z Lalla Meryem Cup.
bylo 9. místo. Potom jsme se na pár let
přesunuli na Dýšinu, kde se mi bohužel
nedařilo tak, jak bych si přála. Loni mě
ke všemu ještě zradilo zdraví.
Letos nás čeká další hřiště. Vlastně jsme si
to po letech tak trochu prohodili s mužskou túrou. European Tour má svoji zastávku na Albatrossu, na nás se nově fanoušci mohou přijet podívat na Čeladnou.
Ještě sice nevíme, zda budeme hrát Old
Course, nebo New Course, ale doufám, že
do půlky června již bude jasno. Mám tam
totiž naplánované soustředění na pár dní
se svým trenérem Lukášem Martincem.
Moc bych si přála, aby se mi tentokrát turnaj povedl. Udělám pro to všechno. Tak,
jak to cítím – protože chci, ne protože
musím. (Pozn. red.: Turnaj na Čeladné byl
nakonec promotérem zrušen.)
Vyhrát jsem si, v době, kdy turnaj
v Tálích patřil do kalendáře LET, přála
i na Slovensku. I tohle místo pro mě
18 | GOLF
znamenalo „téměř doma“. Navíc jsem
si tu zahrála svůj úplně první turnaj LET
ještě jako amatérka.
Pokud se vrátím k marockému vystoupení, bylo o to sladší, že šlo
o útok ze zadních pozic?
Bylo hlavně sladké tím, že bylo úspěšné.
Herně jsem se cítila dobře už od prvního dne, za celou dobu turnaje jsem
nevypadla z první desítky. Už v průběhu
finálového kola, kdy jsem se dostala na
čelo průběžného pořadí, jsem si s Katkou povídala o dvou turnajích. O tom,
že tehdy před třemi lety, když jsem
šla v Turecku v posledním flightu, jsem
ještě nebyla připravená vítězství urvat
(V roce 2014 na Turkish Airlines Ladies
Open ještě na 13. jamce finálového kola
Klára vedla. Na posledních pěti jamkách
však nasbírala pět ran a skončila na dělené 6. pozici. – pozn. redakce). A ten
druhý turnaj, který mi letos v Agadiru
běžel hlavou, bylo Mezinárodní mistrovství Rakouska, kde jsem v posledním
roce mé amatérské kariéry vybojovala
vítězství podobným způsobem. Tehdy
dokonce, myslím, z 10. místa! Katka mi
pomáhala zůstat klidná. A tak když tam
ten závěrečný pat na osmnáctce potřeboval spadnout, spadl mi. Jakmile na
osmnáctém greenu patovala Suzann
Pettersen, věděla jsem, že je to její boj.
A naštěstí se žádné play-off nekonalo.
Šedesát šest je skvělý počet ran na
kolo. Máš ho ve svém portfoliou už
několikrát. Pamatuješ si ještě, kdy
a na kterém profesionálním turnaji
ti to takto „padlo“ poprvé?
Nejsem moc člověk přes statistiky. Určitě jsem nižší kolo zahrála u amatérů.
Na LET se mi 66 ran povedlo už několikrát, ale přesně ti to neřeknu. Nakonec