GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 118

DRIVING
|
Golf a gastronomie
116
|
GOLF
nemusíte, hned ji poznáte. Paní Monika
obsluhuje, stále pobíhá po place a když
se k vám dostane, usmívá se na vás tak
zbzka, že nevíte, jestli jste jí tak sympa-
tičtí, nebo si jen zapomněla brýle: každo-
dně je to velice osobní.
Jejího manžela není vidět, jen slyšet, jak
klepe v kuchyni řízky. Tady jste v opravdu
golfové restauraci – sbírá ocenění v sou-
těži rakouských golfových kuchyní každý
rok. To je nejen kvalitou jídla, ale i pohos-
tinností, kterou vás (zejména paní Monika)
obklopí.
Ale pozor – sem se nechodí jen rychle
se najíst a pryč. Sem se jezdí i pobýt
a jídlem se pokochat, odtud se nespě-
chá. Hráči to vědí a počítají s tím, že se
vyplatí zakalkulovat do časového plánu
hodinku navíc.
Nabídka kuchyně vypadá podle toho. Pře-
važují jídla „lepší“, ne jednoduché rych-
lovky. Klidně i s polévkou, hlavního jídla je
tak akorát, aby vám forma vydržela i na
dezert. Paní Monika mi nabídla – kromě
jiných „sladkých teček“ – makové nudle.
Mák je waldviertelská chlouba, produkují
ho tady spoustu a na nudle nebo šulánky
s mákem narazíte všude. V Haugschlagu
vají v pohoštění po některých turna-
jích a pořádně plavou v másle, v Golde-
ner Sternu zanika mezi nabídkou dalších
sladkostí, v Ottensteinu jsem je konečně
vyzkoušel. Vzpomínal jsem na dobu, kdy
mi je dělávala moje maminka nebo ba-
bička, chutnaly stejně, velice tradiční
záležitost.
V Ottensteinu mají i zvýhodněný „ba-
líček“ Golf + Dinner, který je třeba ob-
jednat v recepci klubu před hrou při
placení fíčka. Nevím ale, jak to fun-
guje, když využijete vouchery našeho
časopisu a hrajete dva za jedno fíčko.
A protože ty vouchery platí po všechny
pracovní dny, s tímhle balíčkem pro jis-
totu nepočítejme.
LENGENFELD –
NO A BURGERY XXXL
Dalších třicet kilometrů. Lengenfeld – dvě
osmnáctky uprostřed vinic, lesů, na vel-
kém pozvolném svahu. Pondělí, přesto
plné hřtě, na parkovišti snad sto aut.
„Ne, turnaj dnes není, my míváme dost
plno i v pondělí,“ usmívá se spokojeně
manažer hřiště pan Kern. Za loňský rok se
tady vystřídalo 16 000 fíčkařů, členů mají
hodně přes tisíc.
A čeho se tady hráči mohou najíst? Re-
staurace vaří schválně hospodská jídla,
skoro všechno je v ceně 7 až 9 euro. Jezdí
se sem najíst i lidé z městečka, v poledne,
na různá meníčka. Zase velké porce, i tři
druhy masa. Nejčastější je ovšem řízek,
tady, v širém okolí a asi v celém Rakousku,
buď s hranolky, nebo s dost kyselým
bramborovým salátem.
Nebo si můžete dát obrovský burger
za 6 euro, nazývají ho Burger XXXL a je
těžké ho sníst. Když jsou turnaje, velice
často si organizátoři objednávají rusti-
kální bufet s různými druhy masa, jak se
připravovalo dříve.
LOISIUM A WINE WORLD
Pár kilometrů od Lengenfeldu, v městě Lan-
genlois, je pozoruhodné muzeum „Wine
world, svět vína, které by si neměl nechat
ujít žádný milovník tohoto nápoje – a že jich
mezi golfi sty je! Ultramoderní stavba muzea
se jmenuje Loisium a ukrývá v sobě nepře-
bernou nabídku vín z celého Rakouska. Tady
začíná prohlídka, jejíž trasa vede víc než ki-
lometr dlouhou spletí podzemních prostor –
sklepů, z nichž některé jsou až 900 let staré.
Trochu show se světelnými efekty, ale hlavně
spousta informací o tom, jak složitý a zají-
mavý je proces výroby vína.
Vedle stavby muzea stojí stejnojmenný ho-
tel – Loisium. Velmi moderní a neobvyk
stavba vyvolává dojem luxusu, do kterého
smějí vstoupit jen vyvolení. Nicméně není
tomu tak – dá se zde spát za nepřemrš-
těné peníze, přesto je prvotní dojem
luxusu a výjimečnosti oprávněný.
Hotel, stejně jako muzeum, navrhl avant-
gardní americký architekt Steven Hall. Stěny
z bíle natřeného hrubého betonu, v kaž-
dém pokoji jiná skříňová stěna navržená
samotným Hallem, prosklená koupelna jako
část pokoje atd. Jí se tady velice dobře, jako
na zámku, některá jídla ani nejde poznat,
jak jsou vymyšlená a načančaná, obsluha
úslužná skoro až moc, obklopí vás neustá-
vající péčí a dotazy, jak vám chutnalo.
Gurmáni si tady vyloženě přijdou na své,
a to i při snídani, kde nechybí opravdu nic,
velkou část nabídky prostě nedokážete
ani ochutnat. Ale ceny se neliší od jiných
čtyřhvězdičkových hotelů, zase vycházejí
z polohy mimo větší města, takže se ná-
vštěva Lengenfeldu dá s noclehem v Loisiu
dobře spojit.
Snídaně v Schindleru jsou také zážitek – není tam nic
navíc, ale je tam všechno: od lososa, přes vajíčka až po
marmelády ve vynikající kvalitě, člověk až tady zjistí,
co je pravdy na řečech o rozdílu mezi rakouskými
regionálními produkty a zbožím z hypermarketu.
Hotel Loisium v Langenlois
GOLF