Page 24
22
|
GOLF
domnívala, že přinejmenším přidám další
výhru v zámoří, jenže nestalo se. Já sama
to ale beru pozitivně, jsem se svou dosa-
vadní kariérou spokojená.
Loňská sezona vám opravdu vyšla,
z jednadvaceti startů jste desetkrát
skončila v top 20 a celkově obsa-
dilo třicátou pozici na fi nančním
žebříčku. Nepředčila jste tím svá
vlastní očekávání?
Popravdě řečeno, žádná očekávání jsem
před sezonou neměla, takže ani nemohu
říct, zda jsem je svými výsledky předčila.
Vstup do sezony mi vyšel a potom jsem
se pohybovala přibližně uprostřed vý-
sledkových listin, což platí i o majorech
a velkých turnajích. Nicméně závěr roku
mi nevyšel úplně podle představ. Něko-
likrát jsem neprošla cutem, takže úplně
stoprocentní to nebylo. Na druhé straně
aspoň vím, v čem se potřebuji zlepšit. Po
menší pauze jsem se proto znovu vrhla
do práce.
Když jsem vás poprvé viděl na
australském Ladies Masters vloni
v březnu, vaše hra železy neměla
chybu, třebaže bylo hodně mokro.
Proto mě ani nepřekvapilo, že ve
statistice grínů v regulaci jste se po-
hybovala v popředí, třebaže nepat-
říte mezi nejdelší hráčky na túře. Je
to jedna z vašich zbraní?
Ano, řekla bych, že v průběhu celé se-
zony vyjma jejího závěru jsem se o železa
mohla opřít. Pokud jde o dlouhou hru,
přesnost určitě patří k mým silným strán-
kách, a když pak dobře patuji, mám šanci
uhrát solidní výsledek. Jenže právě na po-
sledních turnajích vloni jsem s tím bojo-
vala. Pokoušela jsem se trochu měnit švih,
což byla možná chyba, asi jsem měla se
vším počkat, až sezona skončí. Nic to ale
nemění na tom, že na přesnost svých ran
hodně spoléhám.
Změny švihu, na kterých jste praco-
vala po skončení sezony, byly spíš vět-
šího rázu, nebo šlo jen o kosmetické
úpravy?
Jde jen o drobnější změny v momentě,
kdy hůl spouštím dolů. Levý loket zůstával
trochu od těla, takže na tom bylo zapo-
třebí zapracovat.
V prvním roce jste asi získávala zku-
šenosti každý týden, co na vás zapů-
sobilo nejvíce?
Potkala jsem spoustu úžasných lidí
a získala pár opravdových přátel. Nejen
mezi hráčkami, ale i třeba z hostitel-
ských rodin, u kterých jsem přebývala.
Přátelé jsou pro mě strašně důležití,
takže bych asi nejvíc vyzdvihla právě
toto. A co na mě udělalo největší do-
jem? Možná ta spousta cestování. Na
konci roku jsem už z toho byla hodně
vyčerpaná. Věděla jsem, do čeho při-
bližně jdu, ale nečekala jsem, jak moc
náročné to pro mě bude.
Turnajové schéma tvoří určité bloky,
takže střídavě několikrát začínáte
a končíte. Pomohlo vám to v pre-
miérové sezoně, nebo je takové
schéma spíš na překážku?
Ze začátku mi to docela vyhovovalo,
protože jsem měla čas vracet se domů,
do Španělska, za rodinou i svými přáteli.
A také jsem měla čas na trénink. Jenže to
platilo jen zkraje sezony, uprostřed a kon-
cem roku nám nezbýval čas na nic jiného
než na hru. Dokonce jsem absolvovala
Svou zem budu vždycky podporovat, zvlášť pokud jde
o tak významnou sportovní událost, jako je Solheim
Cup. Udělám cokoliv, co bude k úspěchu zapotřebí.
Syndrom druhého roku
Říká se, že až druhý rok vypovídá o hráčských kvalitách. O této pravdě se už přesvěd-
čila řada nováčků v nejrůznějších sportech, ať individuálních či kolektivních. Poznávat
nová hřiště, dát si dohromady cestovní harmonogram, zajistit hotel, stravu, nalézt
optimální čas pro trénink i odpočinek – to všechno během premiérové sezony musíte
zvládnout. A všechno se vám v budoucnu může mnohonásobně vrátit.
Azahara Muñoz je profesionálku jen něco málo přes rok, ale cestou, jíž prošla přes
amatérskou a univerzitní dráhu naznačuje, že byla pečlivou „žákyní“ školy života pro-
fesionálního golfu! Svými úspěchy si na sebe tak trochu upletla bič. Bude i nadále její
hvězda stoupat, nebo se spálí ve výhni očekávání? Jako studentka psychologie by však
tomuto tlaku mohla statečně čelit a pokračovat v plynulém vzestupu vzhůru k vyšším
příčkám světového pořadí. Však se tu a tam podívejte, jak si tato mladá Španělka vede.
ROZHOVOR
|
Azahara Muñoz
Jednou ze zbraní, na něž Španělka podle svých
slov spoléhá, je přesnost dlouhé hry.