INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie

Mých vlastních skoro čtyřicet let okolo golfu a mnohé zkušenosti golfistů se shodují

v tom, že hrát dobře golf lze pouze dvěma způsoby. Ten první je tak prostý, jako je

vzácný – být v zóně. Slavný golfista Mark Calcavecchia popisuje zmíněný stav takto:

„Když jsem v zóně, vůbec nepřemýšlím, jak zahrát tu ránu, nebo o větru či o vzdálenosti. Nemyslím na nic, jen vytáhnu hůl z bagu a švihnu.“

Text: Ondřej Kašina

Budu k vám brutálně upřímný. I když

se vám snaží hordy mentálních koučů,

sportovních psychologů a golfových publicistů prodávat návody, jak se do této

vytoužené zóny dostat, ve skutečnosti

neexistuje žádný zaručený recept. Prostě

jednou za sezonu či v horším případě jednou za několik sezon to na golfistu sedne,

osvítí ho nějaký paprsek lehkosti a vyšší

inspirace a pak si užije na chvíli onu božskou hru v zóně, kde jde všechno samo.

A vzhledem k tomu, že naprosto věřím

výše citovanému americkému golfistovi,

docházím k logickému závěru, že nemá

cenu dlouho rozebírat všechny výhody

a radosti oné chvíle, když hrajete v zóně.

Je to bezesporu to nejlepší a nejkrásnější,

co se vám může stát. Ale je to vzácnější

nežli Vánoce, spíše se to blíží přestupnému roku. Nelze to naordinovat ani koupit. A když to na nás sestoupí, stejně nepotřebujeme žádné rady, protože vše jde

samo a intuitivně. Tak vlastně – proč se

tím zabývat?

Až budete v zóně, zaručeně to poznáte.

A vězte, že je to jeden z pouhých dvou

způsobů, jak hrát dobře golf. Bezesporu

je to ten snazší a vzácnější způsob. A teď

už se můžeme plně soustředit na způsob

druhý – jak nejen přežít kolo golfu, ale

ještě k tomu hrát docela dobře a přinést

slušný výsledek v oněch zbývajících 99, 9 %

golfových dnů, ve dnech tvrdé práce, kdy

v zóně nejsme. K tomu, jak proměnit „období mimo zónu“ ve dny dobrého golfu, je

zapotřebí především uchovat si po celou

dobu hry až do samého konce vysokou

úroveň soustředění a sebeovládání.

EFEKT LOUVRE

V oněch „obyčejných dnech“ bývá nejčastějším důvodem, proč začne golfista hrát

mizerně, ztráta koncentrace a konsekventně ztráta disciplíny, vůle strategicky

myslet a nakonec i ztráta vůle vybrat nejlepší herní možnost (většinou se jedná

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

o složitý kompromis) a zahrát v dané situaci co nejpravděpodobnější variantu a co

nejméně úderů. Stav, kdy člověk začne

ztrácet soustředění, nazývám „efekt Louvre“ podle největší obrazárny na světě,

která vystavuje umění skoro na 73 tisících

metrů čtverečních.

Každý milovník umění, který někdy navštívil podobně velkou galerii, může dosvědčit, že na sobě pozoroval – obvykle

se zklamáním – jak po určité a poměrně

krátké době klesá schopnost detailně

a doopravdy vnímat další obrazy. Umělec

by řekl, že je to jakási saturace, dosažení

prahové hodnoty nasycení duše uměním, a za touto mezí už významně klesá

schopnost našeho vnímání. Z hlediska

fyziologického se však spíše jedná o jev,

který se v psychologii nazývá „vyčerpání

ega“ (anglicky ego depletion).

To samozřejmě nemá nic společného

s obecně laickým chápáním slova „ego“.

Vyčerpání ega je stav, kdy se člověku začne nedostávat energie a klesá výkon

mozku v oblasti vůle a sebekontroly. Mozek je totiž v lidském těle nejnáročnějším

konzumentem energie.

Specifické pro mozek je, že pro svoji činnost potřebuje neustálý přísun energie

v podobě krví přenášené glukózy. Denně

jí spotřebuje asi 120 gramů, což je 60 %

spotřeby celého těla! Pro duševní výkon je důležitá stabilní hladina glukózy

v krvi. Když poklesne dodávka glukózy do

mozku, člověk ztrácí vůli.

Této slabiny lidského organismu využívaly

různé režimy napříč historií lidstva, když

chtěly vynutit z vězňů přiznání. Jedná

se o poněkud extrémní příklad, nicméně

jej považuji za velmi relevantní pro poučení, proč golfista během únavného kola

začne po několika hodinách „záhadně

a nepochopitelně“ ztrácet schopnost sebekontroly a opustí jej schopnost přijímat

správná rozhodnutí.

Od středověku je známá výslechová technika, v jejímž průběhu je obviněný, vězeň

či prostě oběť, ze které je nutno vynutit

doznání, vystavena nedostatku spánku,

nedostatku jídla a únavným otázkám. Důsledkem je pokles hladiny glukózy v krvi

a následně se dostaví vyčerpání ega. Stav

nedostatku energie v mozku, v němž už

23