INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
je prokázaná skutečnost, že účastníci
experimentů s postupem vyčerpání
ega (tedy s poklesem hladiny glukózy
v krvi) oddalovali rozhodnutí, nebo
se mu vyhýbali. Tento fakt podporuje
předpoklad, že samotné rozhodování
spotřebovává energii.
Pro běžného golfistu má tento vědecký
poznatek velkou praktickou cenu. Možná,
že v rekreačním golfu je paradoxně pochopení rizik vyčerpání ega ještě významnější než u profesionálních golfistů.
Průměrný rekreační golfista má totiž určitě nižší úroveň fyzické připravenosti
a tedy je náchylnější k únavě a k následným nežádoucím důsledkům vyčerpání
ega nežli trénovaný profesionál.
Doporučuji všem rekreačním golfistům,
aby vzali prostě jako „amen v Otčenáši“
fakt, že s postupem únavy a v průběhu
ego-deplece v golfu rostou rizika v oblasti rozhodování.
Mnoho z vás si určitě už kladlo otázku,
jak to bylo možné, že během první devítky jste přijímali tak snadno ideální řešení herních situací a v závěru kola se
vám jakoby „zatemnila mysl“ a nedokázali jste se rozhodnout. V takovém stavu
udělá golfista obvykle to nejhorší: chytne
bezmyšlenkovitě nějakou hůl a uskuteční
úder bez vizualizace a strategického
plánu. Výsledky bývají žalostné.
Dalším velmi dobře využitelným výsledkem vědeckých výzkumů v oblasti egodeplece je závěr, že vyčerpaní lidé mají
tendenci si vybírat extrémy spíše než
kompromisy. Z hlediska vědy lze tvrdit,
že kompromis je energeticky podstatně
náročnější způsob rozhodnutí než extrémní volba.
Jsem přesvědčen, že kdybyste ve vaší
hře od této chvíle zohlednili jen tyto dva
výše zmíněné vědecké poznatky, budete bez problému schopni hrát lepší výsledky, i když vaše herní technika zůstane
úplně stejná. Asi nejdůležitější je pro golfisty vědecký objev, podle něhož unavený hráč ve stavu ego-deplece už není
schopen vymýšlet efektivní kompromisní
herní řešení, ale spíše tíhne k nějakému
extrému.
Když si naordinujete chvíli introspekce
a vzpomínání, tak se vám určitě podaří
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
vybavit si z vaší golfové minulosti nemálo
takových okamžiků. Zdánlivě nepochopitelná selhání v elementární soudnosti
a v managementu hry. Destruktivní extrémní rozhodnutí, která nebyla v souladu s vašimi reálnými schopnostmi
a možnostmi.
ZÁVĚREM
Pokud je golfista vybaven dobrou znalostí rizik způsobených vyčerpáním ega
Bezesporu existují golfisté, které dokáže
frustrovat, když někdo hraje delší drajvy.
Od takové frustrace není daleko ke ztrátě
sebekontroly a strategického myšlení,
dokonce to může nastat ještě dříve, než
únava navodí stav vyčerpání ega.
Pokud se chcete vyhnout tomuto zbytečnému zdroji frustrace, který vás může
připravit o radost ze hry a v důsledku
také o soustředění a konzistentnost hry,
Vyčerpaní lidé mají tendenci si vybírat extrémy
spíše než kompromisy. Z hlediska vědy lze tvrdit,
že kompromis je energeticky podstatně náročnější
způsob rozhodnutí než extrémní volba.
a poklesem stavu glukózy v krvi, může
tyto negativní vlivy překonávat lépe. Je
už na vás, jak budete doplňovat stav glukózy a dalších potřebných látek během
hry. Hlavní je na to nezapomínat! Není
tak důležité, jestli vám více vyhovují banány nebo zda dáte přednost energetickým nápojům a jiným nutričním přípravkům k doplnění potřebných látek.
Základním východiskem zůstává, že doplňování stavu glukózy je nutno provádět
průběžně a zejména dříve, než se dostaví
pocit hladu. Negativní vlivy ego-deplece
obvykle začínají působit podstatně dříve
než subjektivní pocit hladu.
Současně musím dodat, že v oblasti vědy
mají výše uvedené teorie vyčerpání ega
také odpůrce. Já osobně teorii vyčerpání
ega věřím, jen bych snad dodal, že úroveň koncentrace a sebekontroly během
hry mohou ovlivnit i jiné faktory než vyčerpání ega. Jedním z těchto faktorů je
frustrace způsobená vysokými nároky,
které na sebe golfista klade. Jak jsem
opakovaně zmínil v předchozích článcích,
žijeme nyní ve společnosti, která je extrémně výkonově orientovaná. Tato obsese se přenáší i do rekreačního sportu.
Jedním z velmi záludných zdrojů golfové frustrace je míjení krátkých patů.
Tomu jsem věnoval nedávno celý článek. Další zbytečnou a nebezpečnou
oblastí je přeceňování délky ran jakožto
měřítka vlastní herní zdatnosti. O tom
jsem rovněž vícenásobně psal, ale je to
téma, které zaslouží opakovaná varování.
pak stačí uvést nedávný příklad vítěze
Players Championship z roku 2018. Web
Simpson z USA skončil v tomto turnaji
beznadějně a jednoznačně poslední
v délce drajvů. Jeho průměr činil 256 metrů. Přesto zvítězil suverénním způsobem
a odnesl si šek na 1,98 milionu dolarů. Jak
mohl zvítězit, když ho všichni předrajvovali? Jednoduše. Byl nejpřesnější ze všech
a zasáhnul 46 z 56 fervejí.
V tomto formátu článku nelze rozebrat
všechny potenciální důvody, kvůli kterým
golfista ztrácí soustředění a vůli pečlivě
volit nejchytřejší herní řešení podle svých
reálných možností. Určitě však zmíněná
rizika budou pro vás cennou informací,
protože poznaná nebezpečí lze podstatně lépe předvídat a vyhnout se jim.
Na prvním místě v těchto důvodech
ztráty kontroly nad hrou určitě stojí stav
vyčerpání ega. Ale neškodí se zamyslet i nad těmi statisticky méně frekventovanými, jako je například zbytečná
frustrace ze selhání či nedostatečností,
které lze ve skutečnosti velmi úspěšně
golfově přežít.
Každopádně platí, že pokud nemáte
zrovna ten mimořádně vzácný den, kdy
hrajete v zóně, jediné, na co lze spoléhat, je soustavná koncentrace a neutuchající vůle hledat inteligentní herní
kompromisy. I když – jak prokázala věda
– hledání kompromisů je energeticky
podstatně náročnější než volba nebezpečných extrémních variant.
25