INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie

není možné smysluplné sebeovládání ani

rozhodování.

Zkoumáním toho, jaký vliv má únava

a pokles hladiny glukózy v krvi na lidské rozhodovací schopnosti se zabýval

mj. americký vědec Roy Baumeister.

Uskutečnil například známý experiment

s ředkvičkami. Hladoví účastníci během

pokusu byli instruovaní, aby odolali snězení čokolády a místo toho požili jen

ředkvičky. Poté jim byl zadán frustrující

neřešitelný úkol spočívající ve skládání

geometrických puzzle. Tito účastníci se

v porovnání s normálně najezenou kontrolní skupinou, jež nemusela na začátku

ničemu odolávat, vzdali při řešení mnohem dříve.

Článek o tomto experimentu vyšel

v roce 1998 v časopise Journal of Personality and Social Psychology pod názvem „Ego depletion: is the active self

a limited resource?“. Baumeister pro

stav vyčerpání vůle navrhnul termín

ego-deplece (ego depletion). Ten definuje jako sníženou schopnost regulovat

vlastní myšlenky, pocity a akce. Po řadě

dalších výzkumů Baumeister formuluje

A to je velmi důležitá informace pro

golfisty! Pokles hladiny glukózy v krvi

nastává dříve, nežli lze pocítit nějaké

zjevné příznaky jako je třeba hlad.

Proto je nutno během hraní golfu systematicky něco nutričně vhodného

„ukusovat“.

Vzpomeňte si, jak tenisté během náročných turnajů v přestávkách snědí kousek

banánu nebo z tubičky cucají směsi doplňující energii. Běžné je už dnes užívání

energetických nápojů. Určitě tenisté ve

vedru a při fyzickém výkonu na kurtu

necítí hlad. Ale díky svým fyzioterapeutům a lékařům dobře vědí, že musí předejít stavu ego-deplece, který by ochromil jejich vůli a schopnosti rozhodování

a strategického myšlení. (Vidím zde určitou paralelu s tím, jak mne v tropech

učili, že pít se musí dříve, než člověk

pocítí žízeň. Když už se dostaví pocit

žízně, je pozdě.)

Nositel Nobelovy ceny, behaviorální psycholog Daniel Kahneman se tématu vyčerpání ega a důsledků tohoto věnoval

mj. v knize „Myšlení rychlé, pomalé“, ve

které shrnul nejdůležitější celoživotní

Zjednodušeně řečeno: současně ztrácíte jak vůli

složitě a kvalifikovaně se rozhodovat, tak

i poznávací schopnosti, které jsou nezbytné jako

podklady k takovému rozhodování – neboli údaje

o aktuální herní situaci a jejích parametrech.

svoji tezi následovně: „Člověk má omezené množství vůle, které se při využití

vyčerpává.“

V roce 2007 s kolegou Galliotem předkládá důkazy o spojení glukózy, resp.

hladiny glukózy v krvi, se sebekontrolou

(Galliot a Baumeister, 2007). Uvádí že

„děti, které vynechávají snídani, mají ve

škole horší pozornost a více problémů

s chováním; složitější kognitivní procesy

konzumují významné množství glukózy

a zhorší se, když glukóza klesne.“ (Baumeister, Gallito a Tice, 2009, s. 497).

K dynamice ego-deplece uvádí, že fyziologický stav může mít efekt na chování

dlouho před tím, než dojde k subjektivnímu pocitu únavy nebo vyčerpání (Baumeister et al., 2009, s. 492).

24 | GOLF

výzkumy uskutečněné Amosem Tverskym. Jedním ze závěrů D. Kahnemana

je, že s poklesem úrovně glukózy v krvi

se skutečně dostavuje ochromení naší

vůle a zhoršení rozhodovacích schopností. Dodání glukózy však tento stav

rychle zlepšuje.

Kahneman rovněž zjistil, že úroveň sebekontroly má přímý vliv na schopnost

myšlení. Jako příklad uvádí introspektivní

pozorování ohledně chůze a přemýšlení. Ve chvíli, kdy se pohyboval rychlejší

chůzí než zhruba míli za 14 minut, už

nebyl schopen složitějšího uvažování. To

je rovněž velmi relevantní zkušenost pro

golfisty, kteří až dosud nechápali, proč

hrají dobře 9 nebo 12 jamek, ale v závěru kola je vždy postihne „záhadné“

zhroucení.

Krátce chci ještě zmínit vztah mezi vyčerpání ega a kognitivní vyčerpání neboli snížení poznávacích schopností v důsledku

únavy. Občas se tyto termíny zaměňují

a obecně bývá stav kognitivního vyčerpání spojován s tzv. syndromem vyhoření.

Podle soudobých německých statistik

postihuje v určité míře v zaměstnání syndrom vyhoření každého třetího člověka.

Lékaři popisují, že v životě ambiciózního

zaměstnaného člověka to probíhá následovně: 1) Pracujete co nejlépe, snažíte

se ze všech sil. Přesto máte pocit, že vytyčeným požadavkům nemůžete dostát

a že vaše snaha není dostatečně ohodnocena. To je situace, která je typická pro to,

abyste syndrom vyhoření nastartovali. 2)

Nic nestíháte, vaše práce začíná postrádat

systém. 3) Objevují se symptomy neurózy

(např. úzkost) spolu s pocitem, že stále

musíte něco dělat, avšak výsledkem je jen

chaos a další pocit zklamání. 4) Pocit, že

„něco uděláno být musí“, mizí a nahrazuje

ho opačný pocit, totiž že nemusíte nic.

Dráždí vás už jen přítomnost druhých, přidává se ztráta veškerého nadšení, cítíte se

unavení, zklamaní a vyčerpaní.

Například v knize „Neuropsychologie

v psychiatrii“ (M. Preiss, H. Kučerová) je

zmíněno, že „kognitivní deficit je způsoben zejména únavou, po které následuje pokles motivace a negativní emotivita“. Dovolím si tvrdit, že při hraní golfu

a zejména v situacích, kdy golfisté tráví

na hřišti delší čas v náročnějším počasí

(horko, zima, vítr atd.) – nastává situace

kognitivního deficitu neboli snížení poznávacích schopností. Golfista si vlastně

během takového únavného kola prožije

jakýsi mini cyklus syndromu vyhoření,

který v práci může trvat třeba třicet let.

Stav kognitivního vyčerpání často jde ruku

v ruce s procesem ego-deplece. Zjednodušeně řečeno: současně ztrácíte jak

vůli složitě a kvalifikovaně se rozhodovat,

tak i poznávací schopnosti, které jsou nezbytné jako podklady k takovému rozhodování – neboli údaje o aktuální herní situaci a jejích parametrech.

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ VĚDECKÝCH

POZNATKŮ O VYČERPÁNÍ EGA

V GOLFU

Prvním golfově využitelným závěrem vědeckých studií o ego-depleci