Page 26
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
24
|
GOLF
není možné smysluplné sebeovládání ani
rozhodování.
Zkoumáním toho, jaký vliv má únava
a pokles hladiny glukózy v krvi na lid-
ské rozhodovací schopnosti se zabýval
mj. americký vědec Roy Baumeister.
Uskutečnil například známý experiment
s ředkvičkami. Hladoví účastníci během
pokusu byli instruovaní, aby odolali sně-
zení čokolády a místo toho požili jen
ředkvičky. Poté jim byl zadán frustrující
neřešitelný úkol spočívající ve skládání
geometrických puzzle. Tito účastníci se
v porovnání s normálně najezenou kont-
rolní skupinou, jež nemusela na začátku
ničemu odolávat, vzdali při řešení mno-
hem dříve.
Článek o tomto experimentu vyšel
v roce 1998 v časopise Journal of Per-
sonality and Social Psychology pod ná-
zvem „Ego depletion: is the active self
a limited resource?“. Baumeister pro
stav vyčerpání vůle navrhnul termín
ego-deplece (ego depletion). Ten defi -
nuje jako sníženou schopnost regulovat
vlastní myšlenky, pocity a akce. Po řadě
dalších výzkumů Baumeister formuluje
svoji tezi následovně: „Člověk má ome-
zené množství vůle, které se při využití
vyčerpává.“
V roce 2007 s kolegou Galliotem před-
kládá důkazy o spojení glukózy, resp.
hladiny glukózy v krvi, se sebekontrolou
(Galliot a Baumeister, 2007). Uvádí že
„děti, které vynechávají snídani, mají ve
škole horší pozornost a více problémů
s chováním; složitější kognitivní procesy
konzumují významné množství glukózy
a zhorší se, když glukóza klesne.“ (Bau-
meister, Gallito a Tice, 2009, s. 497).
K dynamice ego-deplece uvádí, že fyzi-
ologický stav může mít efekt na chování
dlouho před tím, než dojde k subjektiv-
nímu pocitu únavy nebo vyčerpání (Bau-
meister et al., 2009, s. 492).
A to je velmi důležitá informace pro
golfi sty! Pokles hladiny glukózy v krvi
nastává dříve, nežli lze pocítit nějaké
zjevné příznaky jako je třeba hlad.
Proto je nutno během hraní golfu sys-
tematicky něco nutričně vhodného
„ukusovat“.
Vzpomeňte si, jak tenisté během nároč-
ných turnajů v přestávkách snědí kousek
banánu nebo z tubičky cucají směsi do-
plňující energii. Běžné je už dnes užívání
energetických nápojů. Určitě tenisté ve
vedru a při fyzickém výkonu na kurtu
necítí hlad. Ale díky svým fyzioterapeu-
tům a lékařům dobře vědí, že musí pře-
dejít stavu ego-deplece, který by ochro-
mil jejich vůli a schopnosti rozhodování
a strategického myšlení. (Vidím zde ur-
čitou paralelu s tím, jak mne v tropech
učili, že pít se musí dříve, než člověk
pocítí žízeň. Když už se dostaví pocit
žízně, je pozdě.)
Nositel Nobelovy ceny, behaviorální psy-
cholog Daniel Kahneman se tématu vy-
čerpání ega a důsledků tohoto věnoval
mj. v knize „Myšlení rychlé, pomalé“, ve
které shrnul nejdůležitější celoživotní
výzkumy uskutečněné Amosem Tvers-
kym. Jedním ze závěrů D. Kahnemana
je, že s poklesem úrovně glukózy v krvi
se skutečně dostavuje ochromení naší
vůle a zhoršení rozhodovacích schop-
ností. Dodání glukózy však tento stav
rychle zlepšuje.
Kahneman rovněž zjistil, že úroveň se-
bekontroly má přímý vliv na schopnost
myšlení. Jako příklad uvádí introspektivní
pozorování ohledně chůze a přemýš-
lení. Ve chvíli, kdy se pohyboval rychlejší
chůzí než zhruba míli za 14 minut, už
nebyl schopen složitějšího uvažování. To
je rovněž velmi relevantní zkušenost pro
golfi sty, kteří až dosud nechápali, proč
hrají dobře 9 nebo 12 jamek, ale v zá-
věru kola je vždy postihne „záhadné“
zhroucení.
Krátce chci ještě zmínit vztah mezi vyčer-
pání ega a kognitivní vyčerpání neboli sní-
žení poznávacích schopností v důsledku
únavy. Občas se tyto termíny zaměňují
a obecně bývá stav kognitivního vyčer-
pání spojován s tzv. syndromem vyhoření.
Podle soudobých německých statistik
postihuje v určité míře v zaměstnání syn-
drom vyhoření každého třetího člověka.
Lékaři popisují, že v životě ambiciózního
zaměstnaného člověka to probíhá násle-
dovně: 1) Pracujete co nejlépe, snažíte
se ze všech sil. Přesto máte pocit, že vy-
tyčeným požadavkům nemůžete dostát
a že vaše snaha není dostatečně ohodno-
cena. To je situace, která je typická pro to,
abyste syndrom vyhoření nastartovali. 2)
Nic nestíháte, vaše práce začíná postrádat
systém. 3) Objevují se symptomy neurózy
(např. úzkost) spolu s pocitem, že stále
musíte něco dělat, avšak výsledkem je jen
chaos a další pocit zklamání. 4) Pocit, že
„něco uděláno být musí“, mizí a nahrazuje
ho opačný pocit, totiž že nemusíte nic.
Dráždí vás už jen přítomnost druhých, při-
dává se ztráta veškerého nadšení, cítíte se
unavení, zklamaní a vyčerpaní.
Například v knize „Neuropsychologie
v psychiatrii“ (M. Preiss, H. Kučerová) je
zmíněno, že „kognitivní defi cit je způ-
soben zejména únavou, po které násle-
duje pokles motivace a negativní emoti-
vita“. Dovolím si tvrdit, že při hraní golfu
a zejména v situacích, kdy golfi sté tráví
na hřišti delší čas v náročnějším počasí
(horko, zima, vítr atd.) – nastává situace
kognitivního defi citu neboli snížení po-
znávacích schopností. Golfi sta si vlastně
během takového únavného kola prožije
jakýsi mini cyklus syndromu vyhoření,
který v práci může trvat třeba třicet let.
Stav kognitivního vyčerpání často jde ruku
v ruce s procesem ego-deplece. Zjed-
nodušeně řečeno: současně ztrácíte jak
vůli složitě a kvalifi kovaně se rozhodovat,
tak i poznávací schopnosti, které jsou ne-
zbytné jako podklady k takovému rozho-
dování – neboli údaje o aktuální herní si-
tuaci a jejích parametrech.
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ VĚDECKÝCH
POZNATKŮ O VYČERPÁNÍ EGA
V GOLFU
Prvním golfově využitelným závě-
rem vědeckých studií o ego-depleci
Zjednodušeně řečeno: současně ztrácíte jak vůli
složitě a kvalifikovaně se rozhodovat, tak
i poznávací schopnosti, které jsou nezbytné jako
podklady k takovému rozhodování – neboli údaje
o aktuální herní situaci a jejích parametrech.