GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Strana 105

ROZHOVOR | Vladislav Davídek
W W W . C A S O P I S G O L F . C Z
103
Před osmi lety kývl na nabídku vzít si
na starost hřiště avše, co kněmu patří,
aod té začal proces změn aproměn
hřiště, pro které už dnes neplatí, že je to
osmnáct jamek na louce. Na některých
jamkách se mnohem víc cítíte jako vbo
‑
tanické zahradě. Aco golfisté ocení ur‑
čitě nejvíc– potěší stále se lepšící kvalita
hracích ploch, stejně jako zajímavé ceny
za hru. Pod slovem zajímavé se skrývají
ceny rozumné.
Oproměnách vMolitorově, nejen na hři
‑
šti samotném, jsme si povídali spředse‑
dou klubu Vladislavem Davídkem. Ahned
na úvod musím přiznat, že energie
zněho vyzařující byla doslova nakažlivá…
Na webových stránkách máte uhři
‑
ště napsáno „new course“. Pood‑
halte nám, co se za tím skrývá?
Upřímně přiznávám, že ani nevím, že to
tam je. Ale vzniklo to nejspíš vdobě, kdy
jsme přehazovali jamky, protože zdesítky
nám zůstal jenom green. Její fervej byl
jediný pozemek, který bývalý předseda
nevykoupil. Měli jsme ho jen vpronájmu.
Tlačili nás sice do odkupu, ale nešli jsme
do toho, takže si původní majitelé poze
‑
mek zabrali. Tak trochu jsme stím po‑
čítali auž dopředu jsme hřiště spanem
Procházkou zfederace znormovali jinak,
přehodili jsme tabule ajelo se dál.
VMolitorově jste ale museli bojo
‑
vat ispověstí, že je to vlastně louka
ana ní 18 jamek. Pár znich vtřeš
‑
ňovém sadu… Proměna hřiště je ale
naprosto nepřehlédnutelná?
Trvalo dlouho, než si lidé zvykli, nebo
spíš objevili, že si sem můžou přijít zahrát
aže je tady spousta nových věcí. Pře
‑
dělávali jsme klubovnu, dělali závlahy na
fervejích, opravovali jsme všechna odpali
‑
ště. Samozřejmě všechno postupně, krok
za krokem. Teď vposlední době jsme
vykáceli spoustu starých třešní. Bylo jich
hodně aněkteré byly už šedesát sedm
‑
desát let staré. Každý rok jich hodně ode‑
šlo. Ale místo po nich nezůstalo prázdné.
Místo třešní jsme tam vysázely sakury,
takže za pár let to bude úžasné místo.
Kdy jste ten proces změn
nastartoval?
Před osmi lety.
Ajak jste se vlastně ke golfu dostal?
Hrával jsem dlouhé roky závodně tenis,
profesionálně adlouho. Ivenku. Pak jsem
objevil squash. Teprve až potom jsem ob
‑
jevil golf. Založil jsem si svůj virtuální klub.
Především proto, abychom mohli ska
‑
marády hrát golf. Aprotože virtuální klub
fungoval, dostal jsem nabídku, jestli bych
nechtěl převzít Molitorov po zesnulém
předchozím majiteli. Atak jsem tady. To
je těch osm let.
Jak se to přihodí, že vás někdo
osloví avy do toho jdete? Neříkejte,
že jste neměl připravený nějaký zá
‑
měr, plán či projekt?
Především jsem měl vždycky vztah ke
sportu. Sem jsem chodil hrát, byl tady
člen avěděl jsem, jaký má tohle hřiště
potenciál být hezké. Bylo mi líto, že to
tak není. Když mě oslovili, tak jsem si
řekl, že teď můžu své představy promě
‑
nit ve skutečnost.
Podnikat vgolfu ale není žádný
med. Spousta resortů či klubů si stě
‑
žuje abrečí, jak je drahý provoz, jak
je vlastně všechno drahé, proto zve
‑
dají ceny fee…
My nebrečíme. Máme dost členů achodí
si knám zahrát idost lidí zjiných klubů.
Nechali jsme nižší cenu fíčka. Zatímco se
dneska všude kolem nás hraje za 1 500 ko
‑
run avíc, my jsme nechali ve všední den
700 korun aovíkendu 900 korun. Takže
knám chodí ihodně lidí, kteří nejsou na
‑
šimi členy. Nestěžujeme si. Tak trochu
nám pomáhá ipoloha hřiště. Možná jsme
trochu zastrčení, ale pořad jsme relativně
blízko Prahy. Řekl bych tak na hraně. Dál
od nás už je to horší. Pořád se knám dá
dojet do hodiny, což je velké plus.
Včem se hřiště proměnilo nejvíc?
Zmínil jste už závlahy, co dál?
Úplně ve všem. Když jsem hřiště avše
sním přebíral, nebyla tady klubovna. To
byla spíš maštal. Takže jsme museli rychle
konat, abychom tohle napravili. Postavili
jsme klubovnu, pak jsme změnili jamky,
trochu je přeházeli. Ojednu jsme přišli, ale
poradili jsme si stím. Museli jsme opravit
všechna odpaliště. Když jsem sem přišel,
nebyla na nich skoro tráva, hrálo se zhlíny.
Ostatně žalostná byla ikvalita fervejí, míček
na nich skákal. Bylo to strašný. Museli jsme
je osít. Postupně, krok za krokem. Nešlo ani
tak ostavební zásahy, ale terénní ano.
Jak dlouho ten proces trval, nebo je
to spíš nikdy nekončící příběh?
Teď máme relativně stav, který se mi líbí,
ale to neznamená, že končíme. Ještě by
‑
chom rádi přidali nějakou vodní plochu,
Postavili jsme klubovnu, pak jsme změnili jamky,
trochu je přeházeli. O jednu jsme přišli, ale
poradili jsme si s tím. Museli jsme opravit všechna
odpaliště. Když jsem sem přišel, nebyla na nich
skoro tráva, hrálo se zhlíny.
Stromy postupně dorůstají, takže časem budou přirozeně oddělovat jednotlivé ferveje.
GOLF