Strana 13
W W W . C A S O P I S G O L F . C Z
11
ROZHOVOR | Filip Jakubčík
Díky úspěchu na červnovém evropském
šampionátu, který se letos hrál ve Švéd
‑
sku, se 21letý golfista posunul už na
7.místo ve světovém amatérském žeb
‑
říčku WAGR. Ajak jinak, takhle vysoko se
dosud žádný český golfista nevyšplhal.
Není divu, že se rodák zHolešova astu
‑
dent University of Arizona, kde je nejen
oporou místního golfového týmu Arizona
Wildcats, ale má za sebou už tři ročníky
studia ekonomie, postaral na české golfové
scéně opěkně horké léto adocela velký
rozruch. Dá se říct, že jeho zásluhou najed
‑
nou pronikl golf ido médií, která se golfu
obvykle příliš, nebo spíš vůbec nevěnují…
Filipe, pro první otázku si vezmu
na pomoc váš medailonek na strán
‑
kách ČGF, kde uvádíte, že jste sgol‑
fem začal ve dvou letech. Co vám
zté doby utkvělo vpaměti?
Upřímně, vůbec nic. Nebyl to tehdy ve
dvou letech tak docela golf. Vím to zvy
‑
právění, měl jsem plastovou hůl asní
ťukal do balonu. Až postupně se to
vgolf vyvinulo.
Jakou tedy máte první vzpomínku
na golfové začátky?
To bylo tak všesti sedmi letech aturnaje
série US Kids. Pamatuji si, že jsem hrál
mistrovství Evropy na hřišti ve Skotsku,
takže hned vzpomínka zkolébky golfu.
Kdy bylo jasné, že golf bude tím va
‑
ším sportem číslo jedna?
To bylo podle mě někdy vpubertě, když
mi bylo mezi 12 a15roky. Tehdy jsem
se rozhodl, že golf budu dělat opravdu
naplno avážně. Úplně definitivně pak
vAmerice. Tam už to bylo zcela jasné.
Měl golf nějakou vážnou
konkurenci?
Mě sporty baví všeobecně. Hraju ping
pong, tenis, taky basketbal, ikdyž vněm
zase až tolik dobrý nejsem. Dělám ibo
‑
jové sporty, ale ostatní sporty nijak zvlášť
netrénuji. Je to spíš otom, abych se cítil
dobře audržoval se vkondici, protože se
to pak promítne ido golfu. Ajá strašně
rád vidím zlepšení vgolfu.
Kdo vás ke golfu přivedl?
Táta. Hrával sám golf, byl rekreační gol
‑
fista, měl handicap 9, takže solidní hráč
agolf si užíval. Ale bohužel přestal ve
chvíli, kdy já jsem sgolfem začal aon se
mnou začal objíždět turnaje. Takže na hři
‑
šti při hře jsme se vlastně ani nepotkali.
Sdovolením ještě jednou využiji in
‑
formaci zvašeho medailonku. Od‑
tajnil jste tam, že jako talismany
máte amulety třetí pentákl Slunce,
Horovo oko acestovní amulet. Máte
knim bližší vztah?
Přiznávám, že nemám. Amulety jsem do
‑
stal od rodičů, ti tomu věří, ale já úplně
ne. Amulety se mi ale líbí, vypadají hezky,
aprotože jsem je dostal od rodičů pro
štěstí, tak je mám. Ale jak už jsem říkal,
věřím spíš sám sobě než talismanům. Je
to trochu složitější.
Věřit sám sobě, to je vgolfu hodně
klíčová vlastnost?
To je vgolfu všechno. To ale platí vlastně
ve všech sportech. Avlastně úplně ve
všem, co děláte.
Kde tu víru vsebe sama, nebo
chcete ‑li, sebevědomí berete?
Beru sebevědomí ztréninku. Čím víc tré
‑
nuji, tím víc mi roste sebevědomí. Nebo
spíš víra vto, co umím. Přiznávám, že
trénuji hodně. Vpodstatě hned, jak mi
skončí škola, jdu na trénink. Řekl bych, že
do školy jdu většinou tak od osmi do dva
‑
nácti, pak na golf atam jsem do večera.
Denně tak šest až sedm hodin.
Trénujete během roku převážně
vAmerice, kde máte kdispozici tý
‑
mové trenéry, ale vaším trenérem
je tady doma Ondřej Trupl. Kdo má
největší podíl na vašem růstu?
Rozhodně Ondra Trupl. Určitě on. Máme
sice vAmerice kdispozici kouče, ale ne
přímo na techniku švihu. Můžeme tam
Čím víc trénuji,
tím víc mi roste sebevědomí
Kdo by nechtěl být vjakékoliv lidské činnosti tím úplně prvním, co něčeho význam‑
ného dosáhl. Golf není výjimkou atím, kdo může bez jakýchkoliv rozpaků říct, že to‑
hle přede mnou nikdy anikdo včeském golfu nedokázal, je Filip Jakubčík. Stále te‑
prve 21letý amatér toho má na „svědomí“ víc, ale teď vlétě se mu povedly hned dva
„kousky“, dá se říct, jednou ranou. Nejprve ve Švédsku jako první český hráč vhisto‑
rii triumfoval na mistrovství Evropy ajako bonus si zajistil start na nejstarším ze čtve‑
řice majorů, na 153. The Open. Jak jinak, opět jako první český hráč vhistorii.
Čím víc trénuji, tím víc mi roste sebevědomí. Nebo
spíš víra vto, co umím. Přiznávám, že trénuji
hodně. Vpodstatě hned, jak mi skončí škola, jdu na
trénink. Řekl bych, že do školy jdu většinou tak od
osmi do dvanácti, pak na golf a tam jsem do večera.