GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Strana 44

42
|
GOLF
ROZHOVOR | Rudolf Nechanický
ne vždy se dostavil dobrý výsledek. To, že
teď pracuji pro PGA, znamená, že sebou
nosím absolutně všude počítač. Jedeme
na víkend srodinou, nechám řídit man
‑
želku, sednu si na sedadlo spolujezdce,
otevřu počítač ařeším věci pro PGA.
Nebo mezi lekcemi vHodkovičkách.
Jak vypadá takový váš všední pra
‑
covní den?
Hodně se to míchá. Nedá se to defino
‑
vat, že je to práce od do, že dělám tohle
apak učím. Je to hodně proměnlivé.
Dobře, jak by měl vypadat takový
den podle představ?
Nazvěme ho typický. To je to, co se sna
‑
žím nastolit víc avíc. Ráno zvládnout
snídani srodinou, odjet do kanceláře
do Berouna, tam odpracovat x hodin
jako sekretář. Následně odpoledne do
Hodkoviček, kde odučím pár dětských
tréninků, ktomu pár klientů avečer se
vracím domů. Takhle nějak by měl vy
‑
padat typický den. Docela dost toho
najezdím.
Na začátku našeho povídání jste
zmínil, že rozhodnutí stát se trené
‑
rem bylo racionální. Přesto, jak bylo
těžké utlumit hráčské ambice?
Když se vrátím do roku 2011, kdy jsem
vstoupil do PGA, neměl jsem ještě tolik
lekcí, takže jsem měl možnost mnohem
víc trénovat ihrát. Objížděl jsem domácí
tour, kde se tehdy hrálo ovyšší finanční
dotace než dnes. Získal jsem idivokou
kartu na Czech Open na Čeladné, zahrál
jsem si jeden turnaj evropské tour adva
‑
krát Challenge Tour na Kuňce. Jednou se
mi podařilo trefit cut, ale nic to nezměnilo
na tom, že jsem se vrátil do Hodkoviček.
Měl jsem sice nějaké srovnání, ale bral jsem
to jako tu jednu vlaštovku, co jaro nedělá.
Máte pořád ještě nějaký nenapl
‑
něný golfový sen?
Těžko říct. Herní sny, třeba jako vyhrát
turnaj Czech PGA Tour. Tu soutěživost
vsobě pořád mám. Vzimě chodíme na
fotbal anikdo proti mně nechce hrát. To
mám dané od dětství. Tím, jak se povo
‑
lily starty profíků vlize, jsem začal hrát
za domovské Mariánky. Loni jsme vyhráli
první ligu avrátili se do extraligy, takže
někde vzadu vhlavě pořád mám tu
touhu soutěžit, vyhrávat. Takže kdyby se
povedla nějaká ta medaile sMariánkama,
to by bylo fajn. Po x letech, kdy jsme jako
amatéři vtýmu sHonzou Merglem, Fili
‑
pem Mrůzkem aMartinem Příhodou vy‑
hrávali tituly adělali medaile jako na běží‑
cím páse. Tak to by bylo fajn být součástí
vítězného týmu.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Rudolfa Nechanického
STRUČNĚ
RUDOLF NECHANICKÝ
Nejlepší výsledek na kolo?
65 ran. Jednou vDarovanském dvoře ajednou na
Karlštejně.
Nejlepší výsledek v turnaji?
Asi když jsem vyhrál Teaching Pro vBerouně.
Zahrál jsem -7 za dvě kola. Na Challenge Tour na
Kuňce jsem byl po třech kolech -8, ale pokazil jsem
nálové kolo.
Nejoblíbenější hřiště?
Rád se vracím do Mariánských Lázní, ale mám rád
iBeroun aKarlštejn.
Vysněné hřiště?
Nikdy jsem nebyl vSt. Andrews. Takže to může být
ten golfový sen, zahrát si Old Course vSt. Andrews.
Vysněný flight?
Nikdy jsem nebyl ten, kdo měl nějaké oblíbené
hráče, ale byl jsem na Ryder Cupu afandím
Evropanům, takže Rory McIlroy, Jon Rahm aViktor
Hovland.
Aktuálně máme nízký počet turnajů asnižšími
prize money, než bylo vminulosti. To je věc, na
které bychom rádi zapracovali. Na druhou stranu
to, co se zkvalitnilo, je vzdělávací proces trenérů.
Vrámci našeho systému dnes vycházejí lepší
aerudovanější trenéři.
Na golf už vyráží také se svým synem.
GOLF