Strana 73
W W W . C A S O P I S G O L F . C Z
71
na úbočí horských velikánů, je první po‑
cit parádní: do očí zasvítí intenzivní ze‑
leň kraťounce střiženého trávníku všude
kolem, dvojitý putting je vyzdobený kvě
‑
tinami, úprava celého travního porostu
imezi jamkami na výšku prvního cutu…
První dvě jamky jdou proti sobě do kopce
azpátky ke klubovně po velikém, lehce na
‑
kloněném svahu, tráva poctivě vystříhaná
ivoddělujícím stromořadí. Třetí jamka,
nejtěžší, vede úzkým údolím, stromy
zobou stran ji zužují, před těmi skoro sto
lety jistě neměly tak košaté koruny, vdáli
svítí green, jehopravá půlka je za jezír
‑
kem. Tady ale teprve začíná zábava.
Na odpaliště čtyřky musíte vyšplhat do
značné výšky, architekt musel mít ve
zdejším složitém terénu svýškovými roz
‑
díly velikou fantazii, hrajete dolů přes
biotop na nevelký green vedle jiného
rybníčku, 154 metrů ze žlutých. Aje to
druhá nejlehčí jamka první devítky. Ta
vůbec nejlehčí? Osmička, další třípar, 130
metrů, podobná situace, odpal zvýšky
mezi stromy, dole potok, něco rafu,
cesta ateprve pak zase green, samo
‑
zřejmě provázený rybníčkem. Tříparů si
tady zjevně neváží…
Přeskočil jsem pětku. Napůl šílená, napůl
velmi zábavná, vyberte si: krátký čtyřpar,
posledních tak 60 metrů před greenem
se zroviny zdvihá velice prudký svah, na
‑
hoře mezi stromy vlajka. Dá vám práci
zodpaliště pochopit, že vás nematou
smysly, ale dá se to zahrát docela dobře.
Takovou jamku jinde neznám.
Po už popsané osmičce následuje něko
‑
lik standardnějších jamek na tom velkém
svahu, kudy stoupala jednička, jednotlivé
jamky jsou odděleny řídkými stromořa
‑
dími. Pak přejdete kolem klubovny kus
dál, posledních pět jamek se odehrává
vúplně odlišném terénu.
Dvě jdou po rovině, opět sdokonalým
trávníkem idaleko od fervejí, akdyž se
podíváte doleva amáte štěstí, uvidíte na
kopci nemožně vysoko nad vámi hráče.
Tam vás dovede šestnáctka astoupající
cestička nad jejím greenem. Sedmnáctka
je třípar, konečně skórekartou hodno
‑
cený jako obtížný: vede na hraně svahu,
sice je tam záchranný bankr, ale když
green minete zleva, poběžíte pro míček
hodně daleko dolů.
Osmnáctka je třešnička na dortu. Sto
‑
jíte vysoko nad údolím anic vám ne‑
brání pokochat se špičatými kopci kolem,
okterých zřejmě hovořilo motto hřiště–
„hřiště srozhledem“. Sama jamka je im
‑
pozantní: sečou ji na široko, snad sto me‑
trů, raf tvoří nizounká horská tráva, úplně
jiná než rafy na předchozích jamkách, celá
plocha kvete maličkými květinkami, které
asi uhnuly při sekání, nebo to tady časté
sekání nepotřebuje, pak to přejde vdoko
‑
nalou fervej, dojdete na zlom svahu apo‑
sledních snad 150 metrů scházíte prudce
dolů (na bugině jsem to raději objel) kve
‑
likému greenu. Důstojný závěr.
Paní Monique mě překvapila informací, že
jsou tady čeští hráči častými hosty. Asi to
není tak schované hřiště, jak jsem se do
‑
mníval…
Kontaktní údaje:
Golfclub Samzkammergut
www.salzkammergut ‑golf .at
office@salzkammergut.at
+43 6132 26340
Hřiště je zasazené v krásných kulisách.
Velká budova trojúhelníkového tvaru kdysi fungovala jako hotel a bylo v ní i zázemí klubu a hřiště.