Foto: Globe Media/Reuters

TÉMA MĚSÍCE | Solheim Cup

intervalech do arény prvního odpaliště

postupně postavilo všech čtyřiadvacet

hráček a od prvních úderů začalo být

jasné, že o vítězství se nerozhodne po

několika prvních duelech a že cenný bude

každý uhraný míč.

Za Američanky vyrazila jako první Danielle Kang. Proti ní se vydala bojovat

Carlota Ciganda a její závěrečný put na

osmnáctce přinesl Evropě první bod.

V průběhu celého dne se skóre na tabuli

přelévalo z modré na červenou a zase

zpět. Stejně spolehlivým indikátorem vývoje skóre byly i bouřlivé reakce diváků

kolem každé z hraných jamek.

Druhý duel mezi Nelly Korda a Caroline

Hedwall zprvu patřil švédské hráčce, od

druhé devítky ale souboj s přehledem

kontrolovala mladší ze sester Kordových

a stav se opět vyrovnal na 9 ku 9. Nelly

tak při svém debutu, který přímo v dějišti

Solheim Cupu sledovali i oba její rodiče,

třikrát odešla z hřiště vítězně a jednou,

v tandemu s Brittany Altomare, zápas

vypůlila.

Karty se ovšem začaly obracet i v dalších soubojích a opět na stranu amerického týmu – Lizette Salas, Jessica Korda

a Brittany Altomare připsaly každá po

bodu a vzhledem k tomu, že po více než

nepovedené příhře na 18. green vypůlila svůj zápas do té doby vedoucí Angličanka Charley Hull, byl stav před dohráním závěrečných tři duelů 11,5 : 13,5

pro americké barvy. Stav, ve kterém

stačilo hvězdám a pruhům získat jeden

jediný půlbod. Stav, ve kterém vsadit

na vítězství Evropy, vypadalo jako čiré

gamblerství.

Týmu USA, coby obhájci titulu, stačil

k udržení poháru i nerozhodný výsledek

14 : 14. Evropa, která naopak potřebovala získat minimálně 14,5 bodu, musela

zvítězit v každém z posledních singlů.

V té chvíli se začal psát scénář, který by

mnohý z filmových producentů odmítl

se slovy „pohádky netočím“. Jako první

přidala bod evropskému týmu Anna

Nordqvist, jež ve dvanáctém singlu konečně ve Skotsku předvedla svůj potenciál a spolehlivě přehrála do té doby naopak velmi dobře hrající Morgan Pressel.

Jejích 4&3 bylo dokonce druhým nejlepším skóre dne.

Oči všech diváků jak přímo v Gleneagles,

tak po celém světě u televizního přenosu

se ale samozřejmě upínaly k jinému skóre.

Foto: Joyce Hunamn

Třetí a čtvrtý duel opět dirigovala Evropa,

respektive Georgia Hall a Céline Boutier.

Nejenže vyhrály všechny tři hry, do kterých nastoupily ve foursomech a fourballech, svoji spanilou jízdu zakončily výhrou

i v singlech. Angličanka nad Lexi Thompson, Francouzka nad Annie Park.

Evropa vedla už 11 : 9 a aktuální vývoj na hřišti dával naději týmu Catriony

Matthew. Dokonce i v pátém duelu,

ve kterém až do deváté jamky prohrávala Azahara Muňoz s Angel Yin, začala

Španělka mohutně srovnávat. Po neproměněném patu na 16. jamce se nakonec

musela sklonit před skvěle hrající teprve

dvacetiletou Američankou.

12 | GOLF

Na výsledkové tabuli svítilo 12,5 : 13,5

a drama se blížilo ke svému rozuzlení.

V jedenáctém singlu dne evropský nováček Bronte Law stále proti Ally McDonald pouze půlila. Na šestnácté jamce,

dostřelitelném pětiparu, konečně svítilo

vedle jejího jména 1UP a na 17. jamce,

tříparu, měla možnost dotáhnout duel

k vítězství 2&1 a vyrovnání na 13,5 ku

13,5. Stalo se! A stalo se tak jen několik

málo minut předtím, než mělo celé skotské drama vyvrcholit jedním, lehce přes

dva metry dlouhým patem.

Hráčkou, která ho měla proměnit, nebyl

nikdo jiný než Suzann Pettersen. Žena,

jež se k soutěžnímu golfu vrátila dva měsíce před konáním Solheim Cupu po téměř rok a půl dlouhé pauze, během níž

se jí narodil syn. Hráčka, kterou do týmu

přivedla divoká karta kapitánky a kolem

jejíž nominace se hned po oznámení vyrojil bezpočet komentářů.

Byla to ale právě Catriona Matthew,

která podobně jako vloni Thomas Björn

při Ryder Cupu dobře věděla, proč při

svém výběru sahá právě do řad těch nejzkušenějších. Suzann Pettersen stála na

odpališti osmnácté jamky a věděla, že

musí pro svůj tým vyhrát. Už její druhá

rána do greenu předvedla, jak pevné

má nervy.

Naději pro tým USA, který byl už připraven slavit, držela i její soupeřka Marina

Alex. Američanka patující jako první svoji

příležitost neproměnila a tíha celého

okamžiku byla na zkušené Norce.

Desátý singl dne zůstal na hřišti jako poslední. Na poslední jamce, posledním

greenu. Celý evropský tým, všichni diváci

fandící Evropě doufali, že se Pettersen

připravuje ke svému poslednímu patu,

protože pouze birdie bralo vše – jamku,

zápas, pohár. Erupce nadšení, které propukly poté, co ho nekompromisně proměnila, odpovídaly síle okamžiku.

Kromě spoluhráček, kapitánky, kedíků

i všech dalších lidí z týmu, zaplavily

green i nadšení diváci. A také média,

kterým Pettersen se svým synem v náručí oznámila, že jsme všichni právě sledovali její poslední soutěžní pat. Vrátila

pohár Evropě a odešla na vrcholu. Lepší

scénář než ten, který píše sám život, totiž neexistuje.