Page 118
ROZHOVOR | Marek Bavor
116
|
GOLF
aerolinek nalétáme mnohem méně hodin,
ale strávíme víc času přípravou letu. Mu-
síme nastudovat destinace, protože často
létáme i do míst, kde jsme nikdy předtím
nebyli. Postarat se musíme nejen o letadlo,
ale také o klienta. Mluvíme i do plánování
letu, řešíme i destinace, kam letíme. Je to
jiná rutina než v případě pilota, který při-
jde k připravenému letadlu.
Dokážete říct, kolik hodin ročně ve
vzduchu strávíte?
Ano, dokážu. Máme své letové zápis-
níky. U nás se čas ve vzduchu pohybuje
v rozmezí 200 až 300 hodin za rok. Pro
srovnání dopravní pilot aerolinek by měl
nalétat maximálně 800 hodin za rok.
Jen zcela výjimečně by tuhle hranici měl
překročit. I z toho je patrné, že jsme ve
vzduchu méně, ale mnohem víc času
strávíme přípravou letu.
Mezi normálními smrtelníky, kteří
se pohybují po silnicích, je obvyklé,
že každý má svou oblíbenou značku
auta. Mají piloti také svou oblíbe-
nou značku, svého miláčka?
Je to tak i u pilotů, ale protože létáme
v režimu obchodní dopravy, jsme vyško-
leni na dané typy letadla. Maximálně na
jeden až dva. Já osobně jsem přešel před
rokem a půl na francouzský Falcon 7X
a musím říct, že je to mazlíček. Létá se
s ním krásně, má výborné ovládání.
Hodiny ve vzduchu spočítat doká-
žete, dokážete spočítat i destinace,
do kterých jste už letěl?
Asi by se to spočítat dalo, ale z hlavy
to nevím. Za dvacet let létání jich bylo
opravdu hodně. Dá se říct, že všechny
kouty světa. Pamatuji si, že hned v prv-
ních letech v roce 2006 jsem na přání kli-
enta absolvoval i let kolem světa.
Povídejte, jak takový let kolem
světa vypadal?
Už je to sice dost dlouho, ale pořád si tu-
hle cestu vybavuji hodně podrobně. Letěli
jsme letadlem Embraer Legacy do New
Yorku s mezipřistáním na Islandu. New York
poprvé pro mě byl ohromnou zkušeností,
s neuvěřitelným provozem, spoustou leta-
del. Strávili jsme tam tři dny a poté přes Las
Vegas letěli do Los Angeles. Odtud na Havaj,
kde jsme pobyli dalších pět dní. Stihli jsme
se podívat i po okolí. To je jeden z úžasných
benefi tů naší práce, taková odměna. Po-
kračovali jsme do Japonska, ale museli jsme
někde natankovat. Našli jsme ostrov Majuro
na Marshallových ostrovech. Byl to jen úzký
proužek pevniny, všude kolem spousta vody
Pacifi ku a na ten proužek jsme přistávali. To
byl zážitek. Natankovali jsme a pokračovali
do Tokia. Domů jsme se vraceli přes Rusko
ještě s mezipřistáním v Novosibirsku. Prostě
nezapomenutelný příběh.
Existují i destinace nebo spíš letiště,
která nahání strach?
Určitě existují různé kategorie letišť. Od
těch, kterým říkáme jednoduchá. To
jsou velká letiště s dlouhou dráhou, ni-
kde žádné kopce, žádné překážky. Pak
jsou středně náročná, kde je kratší dráha,
a nakonec ta náročná, která jsou opravdu
v horách a musíte si dávat velký pozor na
výkon letadla, jeho hmotnost při vzletu
i při přistání. Ale ptal jste se na strach… Tak
bych to neřekl. Pro nás je to spíš otázka
větší obezřetnosti, nutnosti ještě víc se vě-
novat přípravě na let, víc si vše nastudovat
a dobře se připravit. Velkým faktorem je
počasí, které může zkomplikovat přistání
nebo vzlet i na jednoduchém letišti.
Takže nervozita, nejistota jako
třeba v případě sportovce před star-
tem závodu nepřichází v úvahu?
Nesmí. Opíráme se o výcvik, který je
hodně důkladný a který v nás vytváří po-
cit jistoty. Společně s důkladnou přípra-
vou letu, informacemi o letišti a o všem,
co nás na místě čeká.
Máte svůj žebříček oblíbených a ne-
oblíbených letišť?
To ne. Spíš bych řekl, že řada těch nároč-
nějších jsou zároveň také pěkná. Třeba
díky svému okolí. To platí pro některá le-
tiště třeba ve Švýcarsku. Jakmile na tako-
vém letišti přistáváte za krásného počasí,
je to zážitek. Jakmile je počasí špatné, tak
tam třeba ani letět nemůžeme.
Jak vypadá všední den pilota sou-
kromé letecké společnosti?
Náš život je rozdělený do služeb. Když
máme službu, tak telefon daleko neod-
kládáme. Žijeme v takových intervalech.
Deset, dvanáct dní jsme připravení letět
podle přání klientů. Ale není to tak úplně
podle pravítka. Někdy je těch dní víc, jindy
méně. Dnes se staráme už o sedmnáct
letadel, máme padesát pilotů a třicet le-
tušek. My piloti jsme alokovaní na různé
typy letadel a podle toho se na nich stří-
dáme. Ve srovnání s aerolinkami máme
jistou výhodu, že se tady člověk nezačne
nudit. Různé jsou lety, stejně jako klienti.
Kam všude létáte? A je rozdíl mezi
létem a zimou?
Dalo by se to zjednodušit, že v létě je
to Řecko a v zimě Maledivy. Ale to je
hodně zjednodušené. Přes léto nejvíce
létáme do středomořských oblastí, takže
Řecko, Itálie, Francie, Španělsko. Francie
ta je celoroční, především Paříž, kam lé-
táme pravidelně. Když přichází podzim
a zima, přibývají lety do Dubaje, Emirátů
a okolí a také dál, hlavně na Maledivy. To
je top destinace od listopadu přes Vánoce
a Nový rok a chvíli do jara. Pak se to vrací
zase k „místnímu“ režimu. Ale létáme
třeba i do Brazílie nebo za byznysem do
Ameriky. To ale není sezonní záležitost.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv ABS Jets
ABS JETS STRUČNĚ
• Soukromá letecká společnost působící na trhu od
roku 2004. Příští rok oslaví 20 let existence.
• Tradiční privátní letecká společnost v Evropě
a nejstarší v Česku a na Slovensku
• Flotila 17 nejmodernějších business jetů
• Mezinárodní tým více než 300 špičkových
profesionálů včetně padesáti pilotů
• Servis pro klienty 24 hodin denně a 7 dní v týdnu
• Kompletní servis: organizace a plánování letů,
správa, údržba a handling letadel
• Lety do celého světa i luxusní dovolená na míru
Určitě existují různé kategorie letišť. Od těch,
kterým říkáme jednoduchá. To jsou velká letiště
s dlouhou dráhou, nikde žádné kopce, žádné
překážky. Pak jsou středně náročná, kde je kratší
dráha, a nakonec ta náročná.