Page 41
WWW.CASOPISGOLF.CZ
39
ROZHOVOR | Timotej Formánek
sám začal jezdit na tréninky a začal golf
brát vážně.
Čím si vás golf získal?
Myslím, že tím, že každá hra je úplně jiná
a každý den je úplně jiný. To je podle mě
to, co spousta lidí nechápe. Většinou si
myslí, že golf je jen bouchání do míčku,
ale v téhle hře je tolik faktorů, které ovliv-
ňují každou ránu. Člověk musí o každé
přemýšlet, a to mě hodně baví. Spousta
lidí taky říká, že to ani není sport, že to
není až tak fyzicky náročné, ale i to se
změnilo. Od příchodu Tigera Woodse,
který golf posunul na jinou úroveň. Ob-
rovsky důležitá je v golfu i mentální
stránka, zvlášť na špičkové úrovni. To jsem
teď začal hodně vnímat, a proto se sna-
žím pracovat i s mentálním koučem. Čím
dál tím víc zjišťuji, jak moc je golf o hlavě.
Ale přece jen, v golfu jste vlastně
sám, a vy jste zkoušel i kolektivní
sporty…
Týmové sporty mám pořád moc rád. Ale
zrovna tak mě baví to, že v golfu o všem
rozhodujete sám. Nicméně vítám jakou-
koliv týmovou soutěž v golfu. Ty mám
rád. Golf mě ale naplnil i tím, jakou má
ohromnou a dlouhou historii, že je každé
hřiště jiné a každá hra jiná. Líbí se mi i to,
že máte to, co si uhrajete. Je to vaše hra.
Proč jste si vybral jako domovský
klub právě Hodkovičky? Přece jen je
to pouze devítka…
V minulosti jsem hrával za Golf Club Praha
v Motole, ale postupně jsem začal vnímat,
že tam už nemám nikoho, s kým bych
mohl trénovat. A v Hodkovičkách byla řada
výkonnostních hráčů a také Akademie Sko-
pový. Jezdil jsem do Hodkoviček na letní
kempy během prázdnin a ve 14 letech jsem
si řekl, že chci svůj golf posunout na vyšší
úroveň. Cítil jsem, že v Motole to není úplně
možné, a tak jsem přešel do Hodkoviček.
Považuji to za jedno ze svých zásadních
rozhodnutí, protože od té doby si spolu-
práci s akademií nemohu vynachválit.
Nahlédl jsem do vašeho medailonku
na webu ČGF a zaujaly mě dvě věci.
To, že je vaším vzorem Tiger Woods
stále platí?
Platí to pořád. Tiger mě oslovil nejvíc tou
svou neuvěřitelnou pracovitostí, tím, jak
změnil golf. Ale samozřejmě se to trochu
mění, protože teď si mi moc líbí Viktor
Hovland. Ne tím, jak se mu teď v golfu to-
lik daří, ale tím, jak o golfu mluví. O tom,
jestli chce být člověk profesionálním
sportovcem, tak tomu musí všechno dát
a podřídit. I normální rozhodnutí v životě.
To mi přišlo zajímavé a poučné.
Tou druhou věcí, která mě zaujala,
bylo to, že je vaším cílem být nej-
lepší na světě. I to trvá?
Asi to zní hodně nabubřele a velikášsky,
ale je to pořád můj sen i cíl. Miluju soutě-
žení i ten tlak, který k tomu patří. A říkám
si, proč nemít ani ne velké sny, ale proč
nemít velké cíle a ambice. Vím, že to je
těžké a že se k tomu velkému cíli musím
propracovat přes menší cíle. Jo, ale po-
řád to trvá. Chci být nejlepším hráčem
na světě.
Dokážete si představit, jak dlouhá
a těžká cesta to bude?
Myslím, že představu mám. Po mých ro-
dičích jsem podědil nějakou pracovitost
a k tomu mám trochu svůj individuální
přístup. Ale mám i dobrý vzor u svých ro-
dičů, když vidím, jak musí opravdu hodně
pracovat na tom, abychom se měli tak,
jak se máme. Sám se snažím každý den
zlepšovat. Pro mě je zásadní, že zázemí,
co mám v Hodkovičkách, mi to umož-
ňuje. Sbírám pořád informace, vnímám,
čím si prošli hráči jako Karel Skopový nebo
Petr Skopový a další. Znám jejich příběhy
a můžu se z nich poučit.
Takže určitě vnímáte i to, že golf
v Česku má zelenou už přes třicet
let, je tu spousta hřišť, spousta mož-
ností, ale pořád tu chybí hráč, který
by pravidelně hrál a třeba i vyhrával
na té nejvyšší úrovni, třeba na DP
World Tour.
Vnímám to. Přemýšlel jsem o tom, čím to
může být. Znám všechny ty kluky, kteří
si tím prošli. Jsou to fakt dobří hráči, ale
také vnímám, že tam byly i různé mezery,
které mohli ve svých kariérách zaplnit lépe.
Vždycky je to o individuálním přístupu, jak
se k tomu postavíte. Možná si během ka-
riéry neuvědomili, že musí obětovat ještě
něco víc, dát tomu malinko víc, aby byli
opravdu nejlepší nebo se mohli s těmi nej-
lepšími srovnávat. Prostě v takových chví-
lích musíte udělat o něco víc než ostatní.
Letos jste oslavil osmnáctiny. Už
víte, kudy se budou ubírat vaše další
golfové kroky?
Teď jsem ve čtvrťáku na gymplu a tenhle
rok budu maturovat. A už vím, že pojedu
studovat a hrát do Ameriky. Takže jsem
zvolil americkou cestu. Hodně jsem o tom
mluvil, přemýšlel i o tom, že bych přešel
k profesionálům hned po střední, ale mys-
lím si, že v Americe mohu nabrat dost no-
vých zkušeností a být po čtyřech letech
tam trochu jiný člověk. Oni tam mají jiný
přístup, nebojí se tolik úspěchu jako tady
u nás. Pro ně je úspěch součástí cesty,
takže si myslím, že i tohle by mi mohlo
pomoci. Nabrat zkušenosti a po skončení
školy v Americe přestoupit k profesionálům.
Letošní rok považuje Timotej za zlomový.