ROZHOVOR | Filip Ráža
Mezi americké fotbalisty
bych si netroufl ani stoupnout!
V červnu oslaví dvacáté narozeniny a právě „kroutí“ druhý semestr v zámoří na
Jacksonville University. A pokud se mluví o talentech na české golfové scéně, pak
k nim Filip Ráža rozhodně patří. Ba co víc, dal už o sobě vědět i při měřeních sil
s nejlepšími tuzemskými profesionály. Jak sám říká, pod tlakem se mu hraje lépe.
V našem povídání toho ale prozradil mnohem víc. Třeba i to, jaký je student a kde
by chtěl být třeba za pět let.
Za sebou máte první semestr na
univerzitě v Jacksonville, právě
„kroutíte“ druhý. Jak velká změna
to byla ve vašem životě?
Abych byl zcela upřímný, tak asi tou největší změnou je to, že musím pravidelně
chodit do školy a dělat domácí úkoly.
Copak jste doma do školy nechodil?
Budu opět upřímný, úplně hvězdný student jsem nikdy nebyl a úplně vždycky
jsem do školy nechodil. Ale tady v Americe si na mě asi dokázali zjistit, jaký jsem
mít všechno na „béčko“, takže podle naší
stupnice na dvojky. Když jsem tohle po
prvním týdnu v Americe zjistil, říkal jsem
si, že tady vydržím tak tři měsíce, pak mi
seberou stipendium a pojedu domů.
Proč?
Říkal jsem si, že dvojky na výšce, když
jsem měl na střední dvojku nanejvýš
z tělocviku, asi nezvládnu mít. Pak jsem
ale zjistil, že studium tady je úplně jiné.
A taky mě to baví víc. Studuji obor, který
jsem chtěl, máme dobré předměty.
Čím větší tlak, tím lépe hraju. Dám příklad. Když
jsem přijel na Floridu, musel jsem hrát pětikolovou
kvalifikaci. Jako nováček jsem potřeboval umístit
se v top dva, maximálně top tři. No a kvalifikaci
jsem vyhrál o tři rány.
byl student. Ostatně, musel jsem na školu
i trenérovi kvůli přijetí poslat všechna vysvědčení od prvního ročníku na střední,
takže věděli, jak na tom jsem.
Čím to, že se z vás stal
vzorný student?
Tady platí, že musíte studovat na nějaký
průměr známek. Já mám navíc plné stipendium, a abych ho udržel, musím mít
průměr známek 3,0 a víc. To tady vychází
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
Hodně se změnil můj přístup ke škole.
Máme předměty, které mě baví, což se
na střední dalo říct snad tak o dvou předmětech. Třeba zeměpisu. Z těch jsem
měl i jedničku. Tady jsou některé předměty těžší, jiné lehčí, ale ve finále se tu
studuje líp.
Co studujete za obor?
Sportovní byznys. Přemýšlím o tom, že
bych po roce přeskočil na mezinárodní
byznys. Je to o trochu těžší, ale možná
to zkusím. Vybral jsem si tenhle obor
proto, že není úplně nejtěžší, ale ani
nejlehčí. Původně jsem myslel na něco
snazšího, což tady jsou politické vědy,
sportovní management a také komunikace. To jsou tři známé věci, nejlehčí
obory, které studují především američtí
fotbalisté. A také basketbalisté. Americký
fotbal a basketbal, to je tady tak trochu
nastejno. (smích)
Jak dokážete skloubit
studium s golfem?
V prvním semestru to bylo horší, protože
jsem nic nevěděl a netušil, jak to funguje.
Přidělili mi povinné předměty a měl jsem
rozvrh udělaný tak, že byly dny, kdy bylo
složitější se dostat na trénink. Měl jsem
třeba hodinu ráno od osmi do devíti třiceti, pak hodinu a půl pauzu, za kterou
se nic moc nedalo stihnout, pak zase hodina a půl škola, takže jsem končil někdy
v jednu a až potom mohl trénovat nebo
hrát. Teď už jsem si udělal rozvrh sám
a mám hodiny lépe rozvrhnuté. Vychází
to tak na dvě hodiny školy denně, takže
mám víc prostoru na trénink. Hodin ve
škole není zase až tolik, ale máme i úkoly,
které musím dělat. Ale není to nic hrozného. Minulý rok jsem měl průměr známek 3,5. Když jsem to zvládl já, tak už
to zvládne každý.
25