ROZHOVOR | Filip Ráža

Mezi americké fotbalisty

bych si netroufl ani stoupnout!

V červnu oslaví dvacáté narozeniny a právě „kroutí“ druhý semestr v zámoří na

Jacksonville University. A pokud se mluví o talentech na české golfové scéně, pak

k nim Filip Ráža rozhodně patří. Ba co víc, dal už o sobě vědět i při měřeních sil

s nejlepšími tuzemskými profesionály. Jak sám říká, pod tlakem se mu hraje lépe.

V našem povídání toho ale prozradil mnohem víc. Třeba i to, jaký je student a kde

by chtěl být třeba za pět let.

Za sebou máte první semestr na

univerzitě v Jacksonville, právě

„kroutíte“ druhý. Jak velká změna

to byla ve vašem životě?

Abych byl zcela upřímný, tak asi tou největší změnou je to, že musím pravidelně

chodit do školy a dělat domácí úkoly.

Copak jste doma do školy nechodil?

Budu opět upřímný, úplně hvězdný student jsem nikdy nebyl a úplně vždycky

jsem do školy nechodil. Ale tady v Americe si na mě asi dokázali zjistit, jaký jsem

mít všechno na „béčko“, takže podle naší

stupnice na dvojky. Když jsem tohle po

prvním týdnu v Americe zjistil, říkal jsem

si, že tady vydržím tak tři měsíce, pak mi

seberou stipendium a pojedu domů.

Proč?

Říkal jsem si, že dvojky na výšce, když

jsem měl na střední dvojku nanejvýš

z tělocviku, asi nezvládnu mít. Pak jsem

ale zjistil, že studium tady je úplně jiné.

A taky mě to baví víc. Studuji obor, který

jsem chtěl, máme dobré předměty.

Čím větší tlak, tím lépe hraju. Dám příklad. Když

jsem přijel na Floridu, musel jsem hrát pětikolovou

kvalifikaci. Jako nováček jsem potřeboval umístit

se v top dva, maximálně top tři. No a kvalifikaci

jsem vyhrál o tři rány.

byl student. Ostatně, musel jsem na školu

i trenérovi kvůli přijetí poslat všechna vysvědčení od prvního ročníku na střední,

takže věděli, jak na tom jsem.

Čím to, že se z vás stal

vzorný student?

Tady platí, že musíte studovat na nějaký

průměr známek. Já mám navíc plné stipendium, a abych ho udržel, musím mít

průměr známek 3,0 a víc. To tady vychází

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Hodně se změnil můj přístup ke škole.

Máme předměty, které mě baví, což se

na střední dalo říct snad tak o dvou předmětech. Třeba zeměpisu. Z těch jsem

měl i jedničku. Tady jsou některé předměty těžší, jiné lehčí, ale ve finále se tu

studuje líp.

Co studujete za obor?

Sportovní byznys. Přemýšlím o tom, že

bych po roce přeskočil na mezinárodní

byznys. Je to o trochu těžší, ale možná

to zkusím. Vybral jsem si tenhle obor

proto, že není úplně nejtěžší, ale ani

nejlehčí. Původně jsem myslel na něco

snazšího, což tady jsou politické vědy,

sportovní management a také komunikace. To jsou tři známé věci, nejlehčí

obory, které studují především američtí

fotbalisté. A také basketbalisté. Americký

fotbal a basketbal, to je tady tak trochu

nastejno. (smích)

Jak dokážete skloubit

studium s golfem?

V prvním semestru to bylo horší, protože

jsem nic nevěděl a netušil, jak to funguje.

Přidělili mi povinné předměty a měl jsem

rozvrh udělaný tak, že byly dny, kdy bylo

složitější se dostat na trénink. Měl jsem

třeba hodinu ráno od osmi do devíti třiceti, pak hodinu a půl pauzu, za kterou

se nic moc nedalo stihnout, pak zase hodina a půl škola, takže jsem končil někdy

v jednu a až potom mohl trénovat nebo

hrát. Teď už jsem si udělal rozvrh sám

a mám hodiny lépe rozvrhnuté. Vychází

to tak na dvě hodiny školy denně, takže

mám víc prostoru na trénink. Hodin ve

škole není zase až tolik, ale máme i úkoly,

které musím dělat. Ale není to nic hrozného. Minulý rok jsem měl průměr známek 3,5. Když jsem to zvládl já, tak už

to zvládne každý.

25