Page 28
26
|
GOLF
ROZHOVOR | Filip Ráža
To se trochu podceňujete, ne?
Ne, ne, ne. Nemám rád lidi, kteří lžou.
Já jsem upřímný. Nikdy jsem žádný velký
student nebyl, takže to říkám upřímně.
Jsou tady školy, které jsou hodně kvalitní,
na vysoké úrovni. Nechci to nijak zne-
hodnocovat, ale většina škol až tak na
nějak vysoké úrovni není. Mám sestru,
která studuje biomedicínské inženýrství.
Má bakaláře a teď dělá magistra. Vím,
co a jak moc se učila a co všechno mu-
sela dělat. To se se mnou nedá porovnat.
A platí to i pro spoustu mých dalších ka-
marádů, kteří studují výšku u nás doma.
Je to neporovnatelné.
Kolik golfu na univerzitě máte?
Pravidla NCAA určují, kolik hodin týdně
s koučem můžete maximálně být. Nevím to
přesně, ale myslím, že je to 18 až 20 hodin
týdně, kdy s trenérem trénujete nebo jste ve
fi tku. Takže fi tko máme třikrát, někdy čtyři-
krát týdně a jeden dva dny v týdnu máme
volno. Mimo to ale můžu sám trénovat
a hrát, jak chci. Máme tady asi čtyři nebo
pět hřišť, takže když napíšu trenérovi, že si
chci jít zahrát nebo trénovat, on to zařídí.
Na jakých hřištích hrajete?
Jednou dvakrát týdně se dostanu i na TPC
Sawgrass. Ale v tomhle resortu jsou dvě
hřiště. Slavné Stadium, kde se hraje The
Players, a druhé hřiště Valley. Tam se do-
stanu i dvakrát v týdnu, zatímco Stadium
si zahraju tak dvakrát za semestr. Obě
hřiště jsou skvělá, v perfektní kondici, ale
Stadium je samozřejmě známější.
Jaké to bylo zahrát na slavném
hřišti Stadium?
Paráda. Udržuje se v neskutečné kondici.
Je to neporovnatelné s čímkoliv, co jsem
kdy dosud viděl. Kolik lidí se o hřiště
stará! Kolem greenů se tráva seká ruční
sekačkou.
Jaký pocit bylo zahrát si proslulou
ostrovní tříparovou sedmnáctku?
Byl to dobrý pocit. Ta jamka ale v televizi
vypadá o dost těžší, než opravdu je. Vět-
šinou je dlouhá kolem 120 až 130 metrů,
co je lehká gap wedge, občas lehká pit-
ching wedge. Green je poměrně velký.
Když fouká silný vítr a green je tvrdší, tak
je to složitější, ale zkraje roku jsou gre-
eny měkké, takže i když fouká, není ta
jamka vyloženě těžká. Na hřišti jsou jiné
a mnohem těžší jamky. Třeba hned ná-
sledující osmnáctka. Byl to ale pěkný po-
cit, když jsem tam letos hrál naposledy.
Všude už tam byly tribuny pro letošní
The Players. Určitě se dostanu i na tur-
naj. Měli bychom mít lístky. (Pozn.: Roz-
hovor vznikal ještě před turnajem The
Players Championship.)
Je hra na TPC Sawgrass zatím vaším
největším zážitkem?
Asi ano. Viděl jsem předtím TPC Sawgrass
jen v televizi a zajímalo mě, jak bych ho
odehrál. Už jsem na něm hrál víckrát
a pokaždé je to zážitek. Ale je fakt, že
když jsem tu hrál poprvé, bylo to fakt
něco mimořádného, výjimečného. Je
to pořád hřiště, kam je těžké se dostat.
Fíčko stojí zhruba 600 dolarů a moc lidí
se tam nedostane. I tak je ale pořád plné.
Sehnat volný tee time není jednoduché.
A jak jste hřiště zvládl?
Naposledy jsem ho odehrál v paru. Cel-
kem foukalo, ale ne extrémně. Rafy už
byly docela vyrostlé, ale greeny byly
ještě měkčí. S těmi, jaké jsou na The Pla-
yers, se nedaly srovnávat. Legrační bylo,
že jsem hrál úplně bez rozehrávky. Měl
jsem školu a rovnou z lavice jsem mazal
Zkusím nejspíš Q-School. Tady a možná i v Evropě
a všechno se bude odvíjet od toho, jestli a kde
získám kartu. Jestli ji získám tady, zůstanu
v Americe, jestli doma, pojedu domů.
Cílem je udělat kartu.