ROZHOVOR | Filip Ráža
Letos by si Filip Ráža rád zahrál DP World Tour na Albatrossu.
Jste stále amatér, ale několikrát
jste se blýskl zajímavými výsledky
na společných turnajích s profesionály. Loni jste vyhrál Gasco Open
a v Berouně na Czech Open jste
skončil třetí. Čím to? Máte pro to
vysvětlení?
To jste zapomněl na dva další profesionální turnaje o rok dřív. Na Grandfinále
na Kaskádě jsem byl druhý a druhý jsem
skončil i na Slovak Open. Vysvětlení nemám. Prostě mě to baví. Baví mě, čím
je na mě větší tlak. Možná je trochu
divné, ale čím větší tlak, tím lépe hraju.
Když je větší tlak, tak mi to jde nějak líp,
ale nevím proč.
Pořád jste v 19 letech na začátku
kariéry. Máte už představu, kde
byste chtěl být za pět let?
Na univerzitě budu ještě tři roky, ale
kde budu za pět let, to nevím. Mám
v podstatě dvě možnosti. Zkusím nejspíš Q-School. Tady a možná i v Evropě
a všechno se bude odvíjet od toho,
jestli a kde získám kartu. Jestli ji získám
tady, zůstanu v Americe, jestli doma,
pojedu domů.
Já si dávám spíš cíle, které nesouvisí úplně
s výsledky. To, jak se umístím v žebříčku, to až tak
moc neovlivním, spíš si dávám cíl, co dělat a co
zlepšit. Třeba rány od 90 do 130 metrů, jak zlepšit
tempo patování na rychlých greenech, mít na
čtyřdenních turnajích maximálně dva trojpaty.
Dám příklad. Když jsem přijel na Floridu,
musel jsem hrát pětikolovou kvalifikaci.
Jako nováček jsem potřeboval umístit
se v top dva, maximálně top tři, aby mě
vybrali do týmu. Jinak hrozilo, že bych
si turnaje vůbec nezahrál a jen trénoval.
No a kvalifikaci jsem vyhrál o tři rány.
Pak jsme hráli další kvalifikaci a já už měl
místo jisté, a hrál jsem úplně strašně.
30 | GOLF
Takže profesionální golfová kariéra
je tím jednoznačným cílem?
To ano. I proto ta škola. Sednout si do někam kanceláře, to zatím neplánuji. Zkusím všechno, co půjde. Cílem je udělat
kartu a je celkem jedno, kde. Proto bude
ten první profesionální rok asi náročnější.
Objedu těch Q-School asi víc. Je to drahé,
ale je to investice. Odehrát jen jednu
a říct si, že to nevyšlo, to nestačí. Hrát
pak jen českou PGA a maximálně Pro Golf
Tour, to není úplně ono. Samozřejmě to
tak nakonec může dopadnout, ale neplánuju to. Proto je dobré to zkusit i tady
v zámoří. Není jen PGA Tour, ale i Latinská
Amerika, Kanada, je tu Korn Ferry Tour.
S čím jdete do letošní sezony?
Dostal jsem se do týmu, jsem v základní
sestavě. To je v pohodě. Já si ale dávám
spíš cíle, které nesouvisí úplně s výsledky.
To, jak se umístím v žebříčku, to až tak
moc neovlivním, spíš si dávám cíl, co dělat
a co zlepšit. Třeba rány od 90 do 130 metrů, jak zlepšit tempo patování na rychlých
greenech, mít na čtyřdenních turnajích
maximálně dva trojpaty. Snažím se dávat
si cíle, které ovlivním jen já sám. A pak se
uvidí, jak to dopadne na hřišti. Ale samozřejmě bych se chtěl s týmem dostat do
top 60 v univerzitním šampionátu.
A kde vás uvidíme doma?
Rád bych si zahrál Czech Masters na Albatrossu. To je mé velké přání. Měl jsem možnost už loni, ale nakonec jsem hrát nemohl,
protože jsem musel do školy. V plánu mám
i další starty, třeba na amatérském ME týmů
i jednotlivců a také turnaje Czech Open
Tour. Ale uvidím, jaká bude skutečnost.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Filipa Ráži