ROZHOVOR | Filip Ráža

Letos by si Filip Ráža rád zahrál DP World Tour na Albatrossu.

Jste stále amatér, ale několikrát

jste se blýskl zajímavými výsledky

na společných turnajích s profesionály. Loni jste vyhrál Gasco Open

a v Berouně na Czech Open jste

skončil třetí. Čím to? Máte pro to

vysvětlení?

To jste zapomněl na dva další profesionální turnaje o rok dřív. Na Grandfinále

na Kaskádě jsem byl druhý a druhý jsem

skončil i na Slovak Open. Vysvětlení nemám. Prostě mě to baví. Baví mě, čím

je na mě větší tlak. Možná je trochu

divné, ale čím větší tlak, tím lépe hraju.

Když je větší tlak, tak mi to jde nějak líp,

ale nevím proč.

Pořád jste v 19 letech na začátku

kariéry. Máte už představu, kde

byste chtěl být za pět let?

Na univerzitě budu ještě tři roky, ale

kde budu za pět let, to nevím. Mám

v podstatě dvě možnosti. Zkusím nejspíš Q-School. Tady a možná i v Evropě

a všechno se bude odvíjet od toho,

jestli a kde získám kartu. Jestli ji získám

tady, zůstanu v Americe, jestli doma,

pojedu domů.

Já si dávám spíš cíle, které nesouvisí úplně

s výsledky. To, jak se umístím v žebříčku, to až tak

moc neovlivním, spíš si dávám cíl, co dělat a co

zlepšit. Třeba rány od 90 do 130 metrů, jak zlepšit

tempo patování na rychlých greenech, mít na

čtyřdenních turnajích maximálně dva trojpaty.

Dám příklad. Když jsem přijel na Floridu,

musel jsem hrát pětikolovou kvalifikaci.

Jako nováček jsem potřeboval umístit

se v top dva, maximálně top tři, aby mě

vybrali do týmu. Jinak hrozilo, že bych

si turnaje vůbec nezahrál a jen trénoval.

No a kvalifikaci jsem vyhrál o tři rány.

Pak jsme hráli další kvalifikaci a já už měl

místo jisté, a hrál jsem úplně strašně.

30 | GOLF

Takže profesionální golfová kariéra

je tím jednoznačným cílem?

To ano. I proto ta škola. Sednout si do někam kanceláře, to zatím neplánuji. Zkusím všechno, co půjde. Cílem je udělat

kartu a je celkem jedno, kde. Proto bude

ten první profesionální rok asi náročnější.

Objedu těch Q-School asi víc. Je to drahé,

ale je to investice. Odehrát jen jednu

a říct si, že to nevyšlo, to nestačí. Hrát

pak jen českou PGA a maximálně Pro Golf

Tour, to není úplně ono. Samozřejmě to

tak nakonec může dopadnout, ale neplánuju to. Proto je dobré to zkusit i tady

v zámoří. Není jen PGA Tour, ale i Latinská

Amerika, Kanada, je tu Korn Ferry Tour.

S čím jdete do letošní sezony?

Dostal jsem se do týmu, jsem v základní

sestavě. To je v pohodě. Já si ale dávám

spíš cíle, které nesouvisí úplně s výsledky.

To, jak se umístím v žebříčku, to až tak

moc neovlivním, spíš si dávám cíl, co dělat

a co zlepšit. Třeba rány od 90 do 130 metrů, jak zlepšit tempo patování na rychlých

greenech, mít na čtyřdenních turnajích

maximálně dva trojpaty. Snažím se dávat

si cíle, které ovlivním jen já sám. A pak se

uvidí, jak to dopadne na hřišti. Ale samozřejmě bych se chtěl s týmem dostat do

top 60 v univerzitním šampionátu.

A kde vás uvidíme doma?

Rád bych si zahrál Czech Masters na Albatrossu. To je mé velké přání. Měl jsem možnost už loni, ale nakonec jsem hrát nemohl,

protože jsem musel do školy. V plánu mám

i další starty, třeba na amatérském ME týmů

i jednotlivců a také turnaje Czech Open

Tour. Ale uvidím, jaká bude skutečnost.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Filipa Ráži