CESTY ZA GOLFEM | Rakousko

Štýrská harmonie

O splněném snu aneb léta

vysněná návštěva Murhofu

Murhof je udržovaný v perfektní kondici.

Jsou hřiště a hřiště. Průměrných je nejvíc, nadprůměrných méně a pak je pár takových, která jste ještě nehráli, a přesto si na ně myslíte, protože jste o nich slyšeli

nebo četli spoustu krásných věcí. Těšíte se na ně – a jednou, konečně, se na ně vypravíte.

Text: Ivo Doušek, foto: archiv GC Murhof

72 | GOLF

Tohle pro mě byl léta štýrský Murhof. Tradiční hřiště, jehož osmnáct fervejí poskládal v roce 1963 architekt Bernhard von

Limburger na malý ostrov na řece Mur:

vešly se tak tak. Šest desítek let jeviště

těch největších turnajů, jaké se v zemi

odehrávají, přesto hodně na vlastní členy

zaměřený, trochu tajemný, s puncem

šlechtické vznešenosti a exkluzivnosti.

Léta jsem o něm četl, ale stále se mi

zdálo, že se na něj normální člověk jako

já jaksi nehodí, že je to pro jinou kategorii hráčů. Ten pocit ostychu, jako když

jste poprvé přišli na hřiště a tam u stolků

seděli nějací zvláštní lidé – zřejmě opravdoví golfisté.

Ono se tady taky – kromě členů, z nichž

hodně pochází z vysokých kruhů – vystřídalo víc vítězů majorů, než si umíme představit. Hrál tu slavný Rory, i když jen na

evropském mistrovství juniorů, před ním či

po něm šlapali zdejší trávník Colin Montgomerie, Paul Casey, Laura Davies, Paul

Lawrie nebo Graeme McDowell. Markus

Brier tady vyhrál jako první Rakušan turnaj

Challenge Tour. A v posledních letech se

zde objevují na své túře nejlepší evropští

senioři, kde se to esy jen hemží.

Ale pak přišel ten den a měli jsme v ruce

teetime na Murhofu! Rychle jsme nastudovali flyovery jednotlivých jamek a vyrazili. Hřiště leží dvacet kilometrů nad Grazem, je to kousek cesty, takže zvítězila

varianta s přespáním před hrou. Místní

proslulý, avšak nevelký hotel byl plný, to

už jsme zažili při předchozích snahách

zahrát si zde, tak jsme vyrazili „na blind“

a ubytování řešili v autě.

Z řady možností na celé čáře vyhrál hotelrestaurant La Cucina v městečku Peggau.

Dobré ceny, z jídelníčku se zatočí hlava. La

Cucina (kuchyně) je mix restaurace, pizzerie, kavárny a cukrárny, je překvapivě velká

na tak malé městečko. Kulinářské zážitky

netřeba popisovat, pokračovaly nabídkou

řady snídaňových speciálů se jmény jako

Cowboy, Štýrská pochoutka atd. Pokud není

místo na Murhofu, plně doporučujeme.

Příjezd ke hřišti odpovídal představě, jakou

jsem o celém prostředí měl. Krátká alej vysokých stromů, mezi nimi vpravo prosvítá

hladká, už vysloveně golfová plocha, něco

jako velikánský green. Decentní parkoviště

mezi starými stromy. Klubovna utopená