ROZHOVOR | Šimon Zach

Řeč je o Šimonu Zachovi, který mezi

oběma turnaji zvládl studium na univerzitě v USA, amatérskou kariéru s řadou

pozoruhodných výsledků včetně třetí

příčky z mistrovství Evropy v roce 2016,

což je dosud nejlepší umístění českého

amatéra. Mezi profesionály na „velký“ výsledek zatím stále čeká. Nepřišel ani letos

na Albatrossu.

Měl jste Czech Masters dobře rozehrané. Ještě čtyři jamky před koncem druhého kola jste se držel nad

hranicí cutu a měl šanci poprvé

z pěti pokusů projít do víkendových

kol. Co se vám pak honí hlavou? Pocit naštvanosti?

Naštvanost ani tak ne. Spíš vědomí, že

potřebuji být ještě víc trpělivý, protože

moje hra už byla dobrá. Hodně věcí

jsem zlepšil a cítil jsem, že je moje hra

hodně blízko tomu, aby to bylo super.

Bohužel v tom týdnu na Czech Masters to ještě nepřišlo. Ale bylo vidět, že

práce, kterou dělám každý den, k něčemu je a že se moje hra zlepšuje. Je

to také o tom, abych takový turnaj jako

je Czech Masters hrál každý týden, a ne

jednou za rok.

Na Czech Masters jste hrál celkem

pětkrát a zatím ani jednou neprošel

cutem. Bylo to letos nejblíž?

Už první rok, kdy jsem hrál ještě v Čeladné jako patnáctiletý, jsem neprošel

cutem myslím o ránu nebo dvě. Ale to

je pak nakonec jedno, jestli je to o jednu

nebo o dvě. Letos to bylo blízko v tom,

že jsem tam hodně dlouho byl a pak trefil větev, míček se mi odrazil do křoví,

a bylo po šanci.

Když se ohlédnete zpět, neříkáte si,

že možná bylo lepší zvolit opatrnější

strategii, hrát na jistotu?

Ne, to si nemyslím. Kdybych hrál opatrněji, tak bych úplně měnil svoji hru. Navíc, nehrál bych tak jen na jedné jamce,

ale musel bych tak hrát všude. A to je pak

úplně jiný golf, takže jsem o tom ani nepřemýšlel. Hřiště na Albatrossu je hodně

otevřené, když se podíváte zpětně, skóre

těch nejlepších bylo hodně pod parem.

Představit si, že třeba Thomas Pieters začne hrát opatrně, to prostě nejde. V případě mé hry je to stejné.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Takže myšlenka hrát radši opatrně,

když je cut tak blízko, se vlastně ani

neobjevila?

Ne. To si spíš řekne někdo, kdo do golfu

moc nevidí. Člověk, který hraje golf, ví,

že je to nesmysl. A navíc, nehraju proto,

abych prošel cutem. Já chci turnaje vyhrávat, nebo aspoň skončit mezi nejlepšími.

Nemáte obavy, že když tohle prohlásíte, že si naběhnete kritikům?

Mohou vám vpálit to, že mluvíte

o vítězství, a přitom neprojdete ani

cutem. Že by trochu skromnosti

neškodilo…

Vůbec si nemyslím, že tohle je o skromnosti. Myslím, že skromnost a pokora mi

nechybí. Také vím, že je potřeba být trpělivý. Pořád věřím, že to přijde. Ale co

bych byl za profesionála, kdybych hrál

turnaj, a nechtěl vyhrát? Já se konstruktivní kritice, co se strategie mé hry týče,

nebráním ani nevyhýbám, ale pokud mě

kritizuje někdo, kdo golfu nerozumí, nepovažuji to za konstruktivní.

Zkuste srovnat Šimona Zacha

v těch 15 letech na Čeladné a dnes

v 26 letech?

V patnácti jsem hrál trochu jiný golf.

Hrál jsem ještě mnohem agresivněji než

teď, ačkoliv i dnes hraji hodně agresivně.

Předtím jsem hrál hodně po tyči, hodně

útočné paty. Teď je to jinak. Hraju víc

až přijde turnaj, kdy vám tam spadnou

paty, kdy zažijete dobrý den a potom budete hrát o vítězství. Pro mě není cesta

do budoucna jezdit na turnaje a snažit se

projít cutem. Jo, samozřejmě, na Czech

Masters bych to bral, ale o ránu jsem neprošel. Mám to v sobě tak nastavené –

můj cíl je dostat se na evropskou tour,

abych ji mohl hrát každý týden. To je můj

dlouhodobý cíl. Takže i kdybych na Albatrossu udělal cut a skončil dvacátý, tak

bych tomu moc nepomohl.

Tohle je a byla vaše představa po

přestupu mezi profesionály?

Určitě ano. Moje představa byla, že začnu hrát na pozvánky turnaje Challenge

Tour a podaří se mi uhrát kartu nejprve

na Challenge Tour a potom na evropskou

sérii. Nebo získám kartu přes q-school. Tu

jsem ale bohužel neměl možnost hrát,

protože byla dva roky zrušená kvůli covidu. Dva roky po sobě byly omezené

i turnaje Challenge Tour. Loni jsem jich

hrál jen pár a letos taky. Tak doufám, že

se mi podaří uhrát kartu přes q-school.

Zmínil jste to, že trénujete každý

den, ale velký výsledek pořád nepřichází. Nakolik to dokáže srazit sebevědomí, chuť dál pracovat?

Je to trochu složitější. Když se vám kolo

nepovede, je neúspěch, když jsem o ránu

neprošel cutem? A kdybych o ránu prošel,

Můj cíl je dostat se na evropskou tour, abych ji

mohl hrát každý týden. To je můj dlouhodobý cíl.

Takže i kdybych na Albatrossu udělal cut a skončil

dvacátý, tak bych tomu moc nepomohl.

na střed greenu, paty hodně na dojezd

a jsem mnohem trpělivější. To je ten největší rozdíl mezi tím, co je dnes, a když

jsem s golfem začínal. Člověk se pořád vyvíjí, ale především v mentálním nastavení.

Takže vaše myšlení se mění víc než

samotná hra?

Mnohem víc. Nemám pocit, že by se

moje hra nějak vyloženě změnila. Což

je docela zajímavé, protože posledních

deset let trénuju každý den a dělám

všechno, co můžu, abych se stále posunoval. Výsledky jsou ale stále dost podobné. V golfu to tak ale je. Čekáte na to,

byl by to úspěch? To je to, o čem mluvím.

Zahrát o ránu líp, nebo hůř, to je jedno.

Z dlouhodobého hlediska chci hrát takový

golf, že když budu hrát dobře, budu hrát

o vítězství, nebo aspoň o umístění mezi

nejlepšími. Nechci říkat, že jsem hrál fakt

dobře, a neprošel jsem o ránu cutem.

Nebo fakt dobře a o ránu jsem cutem

prošel. V tom pak nevidím smysl.

Tohle nastavení sebe sama, nebo

spíš svém mysli si nesete už z amatérské kariéry, kdy jste vyhrával?

To zůstává stejné. Když jsem jel poprvé

na mistrovství Evropy, říkal jsem, že ho

39