ROZHOVOR | Šimon Zach
Řeč je o Šimonu Zachovi, který mezi
oběma turnaji zvládl studium na univerzitě v USA, amatérskou kariéru s řadou
pozoruhodných výsledků včetně třetí
příčky z mistrovství Evropy v roce 2016,
což je dosud nejlepší umístění českého
amatéra. Mezi profesionály na „velký“ výsledek zatím stále čeká. Nepřišel ani letos
na Albatrossu.
Měl jste Czech Masters dobře rozehrané. Ještě čtyři jamky před koncem druhého kola jste se držel nad
hranicí cutu a měl šanci poprvé
z pěti pokusů projít do víkendových
kol. Co se vám pak honí hlavou? Pocit naštvanosti?
Naštvanost ani tak ne. Spíš vědomí, že
potřebuji být ještě víc trpělivý, protože
moje hra už byla dobrá. Hodně věcí
jsem zlepšil a cítil jsem, že je moje hra
hodně blízko tomu, aby to bylo super.
Bohužel v tom týdnu na Czech Masters to ještě nepřišlo. Ale bylo vidět, že
práce, kterou dělám každý den, k něčemu je a že se moje hra zlepšuje. Je
to také o tom, abych takový turnaj jako
je Czech Masters hrál každý týden, a ne
jednou za rok.
Na Czech Masters jste hrál celkem
pětkrát a zatím ani jednou neprošel
cutem. Bylo to letos nejblíž?
Už první rok, kdy jsem hrál ještě v Čeladné jako patnáctiletý, jsem neprošel
cutem myslím o ránu nebo dvě. Ale to
je pak nakonec jedno, jestli je to o jednu
nebo o dvě. Letos to bylo blízko v tom,
že jsem tam hodně dlouho byl a pak trefil větev, míček se mi odrazil do křoví,
a bylo po šanci.
Když se ohlédnete zpět, neříkáte si,
že možná bylo lepší zvolit opatrnější
strategii, hrát na jistotu?
Ne, to si nemyslím. Kdybych hrál opatrněji, tak bych úplně měnil svoji hru. Navíc, nehrál bych tak jen na jedné jamce,
ale musel bych tak hrát všude. A to je pak
úplně jiný golf, takže jsem o tom ani nepřemýšlel. Hřiště na Albatrossu je hodně
otevřené, když se podíváte zpětně, skóre
těch nejlepších bylo hodně pod parem.
Představit si, že třeba Thomas Pieters začne hrát opatrně, to prostě nejde. V případě mé hry je to stejné.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
Takže myšlenka hrát radši opatrně,
když je cut tak blízko, se vlastně ani
neobjevila?
Ne. To si spíš řekne někdo, kdo do golfu
moc nevidí. Člověk, který hraje golf, ví,
že je to nesmysl. A navíc, nehraju proto,
abych prošel cutem. Já chci turnaje vyhrávat, nebo aspoň skončit mezi nejlepšími.
Nemáte obavy, že když tohle prohlásíte, že si naběhnete kritikům?
Mohou vám vpálit to, že mluvíte
o vítězství, a přitom neprojdete ani
cutem. Že by trochu skromnosti
neškodilo…
Vůbec si nemyslím, že tohle je o skromnosti. Myslím, že skromnost a pokora mi
nechybí. Také vím, že je potřeba být trpělivý. Pořád věřím, že to přijde. Ale co
bych byl za profesionála, kdybych hrál
turnaj, a nechtěl vyhrát? Já se konstruktivní kritice, co se strategie mé hry týče,
nebráním ani nevyhýbám, ale pokud mě
kritizuje někdo, kdo golfu nerozumí, nepovažuji to za konstruktivní.
Zkuste srovnat Šimona Zacha
v těch 15 letech na Čeladné a dnes
v 26 letech?
V patnácti jsem hrál trochu jiný golf.
Hrál jsem ještě mnohem agresivněji než
teď, ačkoliv i dnes hraji hodně agresivně.
Předtím jsem hrál hodně po tyči, hodně
útočné paty. Teď je to jinak. Hraju víc
až přijde turnaj, kdy vám tam spadnou
paty, kdy zažijete dobrý den a potom budete hrát o vítězství. Pro mě není cesta
do budoucna jezdit na turnaje a snažit se
projít cutem. Jo, samozřejmě, na Czech
Masters bych to bral, ale o ránu jsem neprošel. Mám to v sobě tak nastavené –
můj cíl je dostat se na evropskou tour,
abych ji mohl hrát každý týden. To je můj
dlouhodobý cíl. Takže i kdybych na Albatrossu udělal cut a skončil dvacátý, tak
bych tomu moc nepomohl.
Tohle je a byla vaše představa po
přestupu mezi profesionály?
Určitě ano. Moje představa byla, že začnu hrát na pozvánky turnaje Challenge
Tour a podaří se mi uhrát kartu nejprve
na Challenge Tour a potom na evropskou
sérii. Nebo získám kartu přes q-school. Tu
jsem ale bohužel neměl možnost hrát,
protože byla dva roky zrušená kvůli covidu. Dva roky po sobě byly omezené
i turnaje Challenge Tour. Loni jsem jich
hrál jen pár a letos taky. Tak doufám, že
se mi podaří uhrát kartu přes q-school.
Zmínil jste to, že trénujete každý
den, ale velký výsledek pořád nepřichází. Nakolik to dokáže srazit sebevědomí, chuť dál pracovat?
Je to trochu složitější. Když se vám kolo
nepovede, je neúspěch, když jsem o ránu
neprošel cutem? A kdybych o ránu prošel,
Můj cíl je dostat se na evropskou tour, abych ji
mohl hrát každý týden. To je můj dlouhodobý cíl.
Takže i kdybych na Albatrossu udělal cut a skončil
dvacátý, tak bych tomu moc nepomohl.
na střed greenu, paty hodně na dojezd
a jsem mnohem trpělivější. To je ten největší rozdíl mezi tím, co je dnes, a když
jsem s golfem začínal. Člověk se pořád vyvíjí, ale především v mentálním nastavení.
Takže vaše myšlení se mění víc než
samotná hra?
Mnohem víc. Nemám pocit, že by se
moje hra nějak vyloženě změnila. Což
je docela zajímavé, protože posledních
deset let trénuju každý den a dělám
všechno, co můžu, abych se stále posunoval. Výsledky jsou ale stále dost podobné. V golfu to tak ale je. Čekáte na to,
byl by to úspěch? To je to, o čem mluvím.
Zahrát o ránu líp, nebo hůř, to je jedno.
Z dlouhodobého hlediska chci hrát takový
golf, že když budu hrát dobře, budu hrát
o vítězství, nebo aspoň o umístění mezi
nejlepšími. Nechci říkat, že jsem hrál fakt
dobře, a neprošel jsem o ránu cutem.
Nebo fakt dobře a o ránu jsem cutem
prošel. V tom pak nevidím smysl.
Tohle nastavení sebe sama, nebo
spíš svém mysli si nesete už z amatérské kariéry, kdy jste vyhrával?
To zůstává stejné. Když jsem jel poprvé
na mistrovství Evropy, říkal jsem, že ho
39