GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 42

40
|
GOLF
ROZHOVOR | Šimon Zach
chci vyhrát. Někteří lidé se mi smáli a ří-
kali, že budu rád, když projdu cutem.
Jel jsem tam a byl devátý. To bylo někdy
v mých patnácti nebo šestnácti letech
ve Španělsku. Zkazil jsem pak poslední
kolo a propadl se. O pár let později jsem
skončil na mistrovství Evropy třetí. Do té
doby nikdo od nás neskončil do dvacítky.
O ránu nebo o dvě mě tehdy porazil Vik-
tor Hovland, který dneska hraje mezi nej-
lepšími světovými golfi sty. To nastavení je
v tomhle směru dob. Někoho to může
urážet, ale to je mi celkem jedno. Nao-
pak si myslím, že je správné. Věřím tomu,
vím, že pro to dělám maximum a jdu
správným směrem. Když se ještě vrátím
k Czech Masters, se svou hrou jsem byl
spokoje, jen jsem bohužel nedal pár
patů a pak na šestce zahrál ten osudný
dabláč. To vlastně byly jediné chyby. Mys-
m, že moje hra není daleko od toho, aby
to bylo opravdu dobré.
Trochu jste mi teď nahrál… V jakém
stavu je vaše hra? S délkou jste ni-
kdy problém neměl, ale občas se
„pral“ s krátkou hrou. Tam přišel
ten největší progres?
Přesně tak. Když jsem byl ještě v Americe
a hrál poslední rok na univerzitě, hrál jsem
hroz a taky jsem se hrozně na hřišti
cítil. Když jsem se vrátil sem, tak bohu-
žel ani začátek profi kariéry nebyl takový,
jak bych si představoval. Necítil jsem se
dobře na hřti, měl jsem problémy. Le-
tos je to ale už jiné, cítím se dobře, hraju
rány, které hrát chci, a je vidět, že je to už
jen malinký kousek od toho, aby to bylo
dobrý. Pak je to o jednom turnaji, aby si
všechno sedlo. Věřím tomu, že se to po-
vede a přijde to.
Mezi amatéry jste měl svým způso-
bem výjimečnou pozici. Vyhrál jste
i turnaje v Americe. V golfovém pro-
středí si každý sliboval, že Šimon
Zach bude tím, který to konečně
prolomí…
Určitě jsem takový tlak i cítil. Když jsem
přešel k profíkům, trvalo mi nějaký čas
se s tím srovnat. První rok byl špatný,
pak do toho přišel covid, takže moje
kariéra zatím za moc nestála. Je mi ale
26 let a pořád si myslím, že jsem ještě
na začátku. Golf je hodně o trlivosti.
Někdy patujete a míček vám projíždí
hrany jamky. S tím se nedá nic dělat.
Jen čekat, až se to otočí a začne vám
to do jamky padat. A doufat, že přijde
ten dobrý turnaj. Musím zůstat trpělivý
a třeba náš příští rozhovor už bude na
úplně jiné téma.
Ještě jednou se vrátím k Czech Mas-
ters. Hrál jste ve fl ightu s 12letým
Louisem Kleinem. Trochu to připo-
mínalo vás v 15 letech na Čeladné.
Nebyl to na 12letého kluka až příliš
velký tlak?
Myslím, že to byl ohromný tlak, ale také si
myslím, že to Louis ještě tak nebere, že to
tak nevnímá. Beru to podle sebe, protože
v 15 letech jsem to taky tak nebral ani
nevnímal. Až s odstupem jsem si uvědo-
mil, co se mi povedlo, co jsem hrál. Louis
ve svém věku hraje skvěle, má dobře
našlápnuto. Je na něm vidět ta mladost
a dravost, což je skvělé. Vede to ale ob-
čas k tomu, že když udělá chybu, tak se
potom násobí.
Jak vidíte jeho budoucnost?
Myslím, že má i na to, aby hrál každý tý-
den evropskou tour, ale na druhou stranu,
je to golf a on toho má ještěed sebou
strašně moc. Je mu teprve 13 let a bude
si muset počkat nejméně do 16 či 17
let, aby se rozhodl, kde a jak bude hrát.
A také aby to vydržel zdravotně. Budu mu
hodně fandit a držet palce, ale nebudu
tady říkat, že je to další Tiger Woods, aby
mu to spíš neuškodilo. Jsem si vědom
toho, že tlak na něj je a bude obrovský
a s tím se musí popasovat on sám.
Otázka o budoucnosti ale ne-
mine anis. Co ta vaše nejbližší
i vzdálenější?
Moje nejbližší budoucnost je sváza
s q-school. První fáze mě čeká v Rakousku
a chci se dostat co nejdál. Plán je jedno-
duchý – hrát pokaždé co nejlepší ránu,
aby jich bylo co nejméně, a na konci to
spočítám. Uvidíme pak, na co to bude
stačit a jakou kartu za to dostanu.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Šimona Zacha
Když jsem přešel k profíkům, trvalo mi nějaký čas
se s tím srovnat. První rok byl špatný, pak do toho
přišel covid, takže moje kariéra zatím za moc
nestála. Je mi ale 26 let a pořád si myslím, že jsem
ještě na začátku. Golf je hodně o trpělivosti.
Mezi amatéry prorazit dokázal, stej
cíl má Zach i mezi profesionály.
GOLF