Page 27
ROZHOVOR | Petr Nič
WWW.CASOPISGOLF.CZ
25
O lidských i sportovních tématech jsem
si s Petrem Ničem povídal v pražské Če-
chii, která je jeho domovským tréninko-
vým místem a zároveň zde vede aka-
demii jeho otec Pavel. V listopadu 2013
během turnaje Erpet Golf Centrum Cup
na simulátorech odmítl jako profesionál
podstoupit dopingovou kontrolu.
Antidopingový výbor ČR následně vyzval
ČGF k pozastavení jeho činnosti a k za-
hájení disciplinárního řízení. V prosinci
2013 jej disciplinární komise federace
potrestala zákazem hráčské i trenérské
činnosti v organizacích a klubech pod
ČGF na dva roky, tedy do listopadu 2015.
Obvyklá restrikce v rámci antidopingu
(nález nebo odmítnutí) bývá v ČR dva,
častěji čtyři roky, v případě nálezu však
může být i celoživotní.
Část loňské sezony Petr proležel v ne-
mocnici včetně několika dnů na ARO,
napojen na přístroje, další týdny pobýval
doma bez pohybu a při dietách, takže
zhubl a ztratil kondici i svaly.
Nyní po dvou letech bez soutěží pra-
cuje na svém návratu. Jeho koncepční
přístup i červnové výsledky (třeba
třetí místo při dvoudenním Mistrovství
Teaching Pro) napovídají, že by s ním
soupeři měli počítat. Budou?
Přesně před deseti lety jste mi při
rozhovoru sdělil, že chcete zkusit
kartu na PGA. Pamatujete si na to?
Pamatuju. Bylo to v roce 2006 v Motole.
Musím přiznat, že na tomto cíli v pod-
statě stále či znovu pracuju. Nevím, zda
se mi to i kvůli dvouleté nucené pře-
stávce podaří, ale usiluju o to, abych se
dostal zpátky mezi českou špičku a poté
se posouval směrem Evropa a dál.
O co jste kvůli dvouletému zákazu
turnajové hry přišel?
Problém je absence vlastní turnajové hry,
protože ta chybí. Počet odehraných her
se těžko dohání. Mluvil jsem o tom teď
s Filipem Mrůzkem, který spočítal, že
loni hrál 26 turnajů. Takže za moje dva
roky pauzy to je zhruba padesát turnajů,
které jsem nemohl hrát. Uvážím-li po-
čet kol na turnaj na dva a půl, tak jsem
přišel o nějakých sto dvacet turnajových
kol, což se dohání velmi těžko. Na dru-
hou stranu jsem si odpočinul a ujasnil si
mnohé věci. Nemůžu rozhodně říct, že
bych byl rád za dva roky absence v sou-
těžním golfu, ale teď už se z toho sna-
žím vytěžit jen to pozitivní.
Když k životním ranám přidáte loň-
ské několikaměsíční onemocnění,
kvůli kterému jste přišel o část
kondice i o valnou část sezony, co
jste si v tu dobu ujasnil?
Bylo to docela vyhrocené, byl jsem i ně-
kolik dnů na ARO, na přístrojích, samé
hadičky… To pak člověk přemýšlí o hod-
notách a cílech. Hodně lidí by to asi po-
ložilo, ale já si řekl ještě jasněji, že pro
golf a výsledky udělám maximum. Abych
se vrátil na golf a vyšvihl se na lepší úro-
veň, než jsem byl předtím. Chci prostě
bojovat. Matyáš Zapletal vyprávěl, jak se
nedávno účastnil akce, kde byl i Tiger
Woods, který při rozhovoru vyjádřil sil-
nou touhu vrátit se a znovu vyhrávat,
a řekl to i dost expresivně.
(Pozn. redakce: Tiger uvedl, že ještě
chce všem nakopat…)
Tiger má neuvěřitelnou vůli, pra-
cuje na kondici, trénuje. Jak to
máte vy?
V lednu jsem začal pracovat s novým
kondičním trenérem, což je náročné,
kromě toho se denně jen golfovému
tréninku věnuji pět až osm hodin. I po
odehraném kole jsem byl na drivingu,
kde jsem čtyři hodiny „bouchal“, do-
kud mi ho nezavřeli. I v tom jsem změ-
nil přístup. Dříve jsem víc hrál i trénoval
ze zvyku nebo jako plnění povinnosti či
z rutiny, dnes to dělám s radostí. Můj ži-
vot a jeho hlavní náplň, tedy golf, je nyní
prostě zcela můj.
Dřív se prý trénovalo přes noc na
baru, dnes hráči dbají na kondici
a správnou výživu. Má to smysl?
Vždyť tu tam vyhrávají na PGA
i tlouštíci…
Občas tlouštíci vyhrávají, ale když se po-
díváme na celé startovní pole a na ty
nejlepší, tak dřív nepálili tři sta metrů.
Sice adekvátně zvykům té doby, ale cvi-
čili i Palmer, Nicklaus či Gary Player. Greg
Norman byl považován za ideál postavy.
Když na tom není hráč dobře kondičně,
logicky odejde po pár hodinách i psy-
chika. A to se podle mě podceňuje. Je
potřeba trénovat řadu hodin v kuse.
V rámci zimní přípravy není možné dát si
běh, cvičení a pak zajít na hodinku potré-
novat golf, jednoduše to nestačí.
Pokud se posouváme k silovějšímu
pojetí golfu, což je patrné z postav
nejen Woodse, ale i Scotta, Daye,
McIlroye a dalších, je dobře, že
sportovní svazy podporují antido-
ping, aby se z třísetmetrových od-
palů zanedlouho nestaly bezmála
čtyřsetmetrové?
Nevím o tom, že by byly účinné ně-
jaké látky, které by zaručovaly pomoc
ve všech sférách golfu. Možná pro sílu
a energii při dlouhých odpalech, ale to
by zase uškodilo při nesilovosti krátké hry
nebo patování. A naopak hra kolem gre-
enu a na něm vylučuje výbušnost potřeb-
nou k třísetmetrovým drajvům. Nevím
o tom, že by nějaké látky podporovaly
SLAVNÉ NÁVRATY
Golfová historie je plná těch, kterým se návrat
nepovedl, i těch, kteří jej zvládli. Historie zatím neví,
zda avizovaný návrat Tigera Woodse bude zářivá
kometa, nebo ostudná blamáž.
Ben Hogan (čtvrtý v počtu výher na PGA Tour) ve
svých 36 letech po ošklivé havárii, při níž málem
zemřel, už nikdy neměl hrát golf, podle prognózy
lékařů dokonce hrozilo, že už nikdy nebude chodit.
Rok poté (1950) přesto znovu vyhrál US Open, které
pak ovládl ještě dvakrát, a přidal tituly z Masters
i British Open.
V roce 1986 si Jack Nicklaus před posledním kolem
Masters, kdy na vedení ztrácel několik ran, vystřihl
z novin a na ledničku připíchl článek, kde se psalo,
že „Nicklaus je ve 46 letech příliš starý na to, aby
v neděli zahrál Augustu za 65 ran“. Druhý den se stal
s 30 ranami na druhé devítce nejstarším vítězem
Masters a na podobná vyjádření reagoval slovy:
„Možná bych měl, hoši, ale ještě neodcházím.“
Vidím na některých turnajích, že hráči běžně pijí
alkohol i během hry. Kdyby tam přišel někdo, kdo
si dá „jointa“, tak hned získá nálepku „feťáka“. Já
bych zpřísnil všechno. Když se má bojovat proti
jednomu, tak i proti druhému.