Page 68
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ
|
Pozvánka do Ústeckého kraje
66
|
GOLF
Milí čtenáři,
Krušné hory představují nejhornatější část
našeho kraje. V minulosti oblast zkoušená,
spjatá s hornickou činností a úpravou rudy.
A právě od staročeského krušit neboli těžit
je odvozen i název tohoto pohraničního hor-
stva. Ovšem dnes vás tato oblast okouzlí svou
přírodou, a proto je stále lákavějším cílem tu-
ristů jak v létě, tak v zimě. Hornická kulturní
krajina Krušnohoří společně s německou částí
usiluje o zápis na seznam světového kultur-
ního dědictví UNESCO.
Krušné hory nabízí rozmanitou škálu mož-
ností, jak aktivně strávit svůj volný čas nebo
dovolenou. Krušnohoří láká turisty na přírodní
zajímavosti, jako je Bezručovo údolí nebo
přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště,
dále je zde pro milovníky architektonických
skvostů k vidění mostecký hrad Hněvín, zá-
mek Jezeří a mohl bych pokračovat dále. Do-
konce zde naleznete řadu technických pamá-
tek, jako je lanovka na Komáří vížku – nejdelší
osobní dvousedačková lanovka v Čechách.
Držíte-li se raději nohama na zemi, dopo-
ručil bych vám výlet na Moldavu, kam vede
z Mostu přes Dubí železniční trať.
V oblasti lemující česko-německou hranici si
na své přijdou i milovníci zimních aktivit. Pro
běžkaře je v nabídce Krušnohorská bílá stopa
a ideální podmínky pro lyžaře nabízí nejvyšší
hora Krušných hor – Klínovec s vyhledávanými
skiareály. Právě na začátku tohoto roku Klíno-
vec hostil zimní olympiádu dětí a mládeže, kdy
se sem sjeli mladí sportovci z celé republiky.
Věřím, že jsem vás alespoň trošku nalákal na
objevování mozaiky krušnohorské kultury.
Přeji příjemné turistické i objevitelské zážitky.
Je tady krásně!
Oldřich Bubeníček
hejtman Ústeckého kraje
NENECHTE SI UJÍT
Jedná se o ucelený okruh geokešinku na
místech, s jejichž tajemstvím se lovci keší
mohou seznámit v krátkém fi lmu. Deset
krátkých sedmiminutových hraných fi lmů
natočených na konkrétním místě v desti-
naci s tajemným, hrůzostrašným či stra-
šidelným příběhem zavede turisty napříč
celými Krušnými horami a podhůřím do
historie a představí jim krásná a turisticky
zajímavá místa.
Komu nestačí se zapsat do logbooku
v kešce, ale chtěl by na prázdninové dob-
rodružství v Krušných horách další vzpo-
mínku, může si v informačních centrech
vyzvednout svůj turistický pas Krušné
horory. Do pasu pak může sbírat razítka
uschovaná ve všech keškách okruhu Krušné
horory a na konci prázdnin pas poslat na
adresu Destinační agentury Krušné hory.
Pasy jsou slosovatelné a na vítěze čeká
cena. Kromě razítek Krušných hororů mo-
hou do turistického pasu sbírat také razítka
ze soutěže Severní energetické o Uhelném
safari. Výtěžek z turisticky velmi oblíbe-
ného Uhelného safari letos věnovala Se-
verní energetická turistům v Krušných ho-
rách a podpořila tak vznik Krušných hororů.
Projekt bude pokračovat i v příštích letech
například okruhem pro hendikepované ke-
šery nebo extrémnímí keškami.
Všechny fi lmy i otázky do soutěže
o Uhelné safari najdete na www.krusneho-
rory.cz, Destinační agentura Krušné hory,
Mostecká 1, Litvínov, www.krusne-hory.org,
FB – Krušné hory – volný čas a turistika.
PRVNÍ BYL SEDLÁK KRAVAT
Jednotlivé díly okruhu Krušné horory se na-
táčely podle námětů z místních kronik, li-
dového vypravěčství, bájí, pověstí. Pojítkem
všech příběhů je víla Krušných hor Marce-
bila, která chodí po horách už stovky let
a pomáhá turistům najít cestu z krušných
mlh. Nic ale není zadarmo, a tak zbloudilí za
pomoc musí víle zaplatit, a to příběhem.
Marcebila příběhy vypráví dál, třeba i keše-
rům, kteří se na lov kešek z Krušných hororů
vypraví. První díl okruhu zavede turisty do
klášterního lesa mezi Osekem a Litvínovem
s pověstí o sedláku Kravatovi.
POVĚST O SEDLÁKU KRAVATOVI
Mezi Litvínovem a Osekem, na kraji tzv. kláš-
terního lesa, kde se Krušné hory k Loučné
hoře zvedají, leží osada Loučná. Při stezce
vedoucí klášterním lesem z Loučné do
osady Riesenburk leží sluj po rudném dolo-
vání, které se Kravatova jeskyně říká.
Na konci třicetileté války řádili v našem kraji
Švédové. Jejich regiment sídlil v Duchově,
odkud pořádali loupeživé výpravy do okol-
ních vesnic. Jejich řádění bylo takové, že se
ještě na počátku minulého století uchovalo
v myslích lidí jako hrůzyplný švédský zmatek.
V té době žil v Loučné sedlák Hanuš Kravat.
Se svými pacholky vyjížděl do lesů, kde číhal
na potulující se Švédy. Když narazil na švéd-
ský oddíl, rozhodil po zemi hrst ovsa, ze
kterého vyrostli ozbrojení jezdci. S jejich po-
mocí pak Švédy zabíjel a do jeskyně házel.
I stalo se, že jeden Švéd přežil, dostal se ke
Kravat Jirkov