Page 14
12
|
GOLF
má vypadat sportovní soupeření. Kdyby-
chom byli hnidopichové a slídili v mikro-
úrovni, možná by se našly případy nějaké
případy nesportovního chování americ-
kých diváků vůči hráčům Evropy. Ale kde
je vlastně hranice? Vzpomeňme na české
diváky, kteří v dobách největší slávy teni-
sového Davis Cupu poháněli naše hráče
k větším výkonům a přiváděli soupeře
k zoufalství nesnesitelným rykem pomocí
bubnů a trubek.
Pozorovat přerod hráčů obou týmů
z modu vypjatého nelítostného soupe-
ření přes přátelské podání rukou až k spo-
lečnému bujarému popíjení a plácání po
zádech, to byla skutečná radost, kterou
nelze inscenovat ani naordinovat. Snad
jediní, kdo nepociťoval nadšení, byli čle-
nové Armády spásy, Anonymních alkoho-
liků a podobných struktur. Byl to svátek
pivovaru Michelob, který tuto akci spon-
zoroval, ale došlo také na tequillu, šam-
paňské a další nápoje. Někteří členové
týmu USA soutěžili před diváky v rychlosti
pití piva na ex. Musel jsem se smát, pro-
tože mi to připomínalo, jak v mládí náš
softballový tým dělal totéž, říkali jsme
tomu nosály.
Lee Westwood se záhy vmísil mezi ame-
rické soupeře a bylo patrné, že je po pár
pivech v pohodě navzdory prohře Evropy.
Nejdéle sloužící zavilý „Evropan“, mistr
jamkovky Ian Poulter, nejdříve o samotě
oplakal svoji asi poslední výhru v této sou-
těži, pak se ovšem připojil k oslavujícím
soupeřům. Poměrně rychle se mu objevil
lesk v očích a zářící výraz ve tváři a bylo
těžké uvěřit, že americký tisk o něm ještě
před pár dny psal, že je to „nejvíce ne-
náviděný reprezentant Evropy v USA“.
V termo láhvi prý měl nějakou čirou teku-
tinu, která nebyla voda.
Je asi spravedlivé, když přičteme podíl na
tomto korektním soupeření oběma kapi-
tánům. Zvláště domácí kapitán Steve Stric-
ker měl zásluhu na tom, že vše zůstalo
v rovině sportovního soupeření a nikoliv
svaté války. Po nelítostném, avšak férovém
soupeření není nic krásnějšího než pár stu-
dených piv a objetí se soupeřem. Vzpo-
mínám v téhle souvislosti na výrok našeho
skvělého spisovatele Oty Pavla: „Sport
mám rád proto, že nezvykle chutná a ne-
jde ničím nahradit podobně jako pivo.“
Jak budu na letošní Ryder Cup vzpomínat?
Byl to svátek golfu a po napjatém utkání
taky pořádný mejdan. Jak to máme rádi
i my, golfi sté amatéři. Zažili jsme doby, kdy
vítězení ve sportu bylo falešně prezento-
váno jako výsledek ideologické převahy
států či bloků. To by se nikdy nemělo vrátit.
Příště budu zase fandit Evropě. Snad nám
vyroste více mladých sympaťáků, jako je
například Viktor Hovland z Norska (roč-
ník 1997), kteří budou schopni úspěšně
soupeřit se silnou mladou generací Ame-
ričanů.
SVĚTOVÝ GOLF | Ryder Cup
Domácí kapitán Steve Stricker měl zásluhu na tom,
že vše zůstalo v rovině sportovního soupeření
a nikoliv svaté války. Po nelítostném, avšak
férovém soupeření není nic krásnějšího než pár
studených piv a objetí se soupeřem.
Na nemilosrdném hřišti prý napočítáme více nž 1 000 bankrů. Foto: Globe Media/Reuters