SVĚTOVÝ GOLF | Ryder Cup
Na nemilosrdném hřišti prý napočítáme více nž 1 000 bankrů. Foto: Globe Media/Reuters
má vypadat sportovní soupeření. Kdybychom byli hnidopichové a slídili v mikroúrovni, možná by se našly případy nějaké
případy nesportovního chování amerických diváků vůči hráčům Evropy. Ale kde
je vlastně hranice? Vzpomeňme na české
diváky, kteří v dobách největší slávy tenisového Davis Cupu poháněli naše hráče
k větším výkonům a přiváděli soupeře
k zoufalství nesnesitelným rykem pomocí
bubnů a trubek.
Pozorovat přerod hráčů obou týmů
z modu vypjatého nelítostného soupeření přes přátelské podání rukou až k spo-
pivovaru Michelob, který tuto akci sponzoroval, ale došlo také na tequillu, šampaňské a další nápoje. Někteří členové
týmu USA soutěžili před diváky v rychlosti
pití piva na ex. Musel jsem se smát, protože mi to připomínalo, jak v mládí náš
softballový tým dělal totéž, říkali jsme
tomu nosály.
Lee Westwood se záhy vmísil mezi americké soupeře a bylo patrné, že je po pár
pivech v pohodě navzdory prohře Evropy.
Nejdéle sloužící zavilý „Evropan“, mistr
jamkovky Ian Poulter, nejdříve o samotě
oplakal svoji asi poslední výhru v této sou-
Domácí kapitán Steve Stricker měl zásluhu na tom,
že vše zůstalo v rovině sportovního soupeření
a nikoliv svaté války. Po nelítostném, avšak
férovém soupeření není nic krásnějšího než pár
studených piv a objetí se soupeřem.
lečnému bujarému popíjení a plácání po
zádech, to byla skutečná radost, kterou
nelze inscenovat ani naordinovat. Snad
jediní, kdo nepociťoval nadšení, byli členové Armády spásy, Anonymních alkoholiků a podobných struktur. Byl to svátek
12 | GOLF
těži, pak se ovšem připojil k oslavujícím
soupeřům. Poměrně rychle se mu objevil
lesk v očích a zářící výraz ve tváři a bylo
těžké uvěřit, že americký tisk o něm ještě
před pár dny psal, že je to „nejvíce nenáviděný reprezentant Evropy v USA“.
V termo láhvi prý měl nějakou čirou tekutinu, která nebyla voda.
Je asi spravedlivé, když přičteme podíl na
tomto korektním soupeření oběma kapitánům. Zvláště domácí kapitán Steve Stricker měl zásluhu na tom, že vše zůstalo
v rovině sportovního soupeření a nikoliv
svaté války. Po nelítostném, avšak férovém
soupeření není nic krásnějšího než pár studených piv a objetí se soupeřem. Vzpomínám v téhle souvislosti na výrok našeho
skvělého spisovatele Oty Pavla: „Sport
mám rád proto, že nezvykle chutná a nejde ničím nahradit podobně jako pivo.“
Jak budu na letošní Ryder Cup vzpomínat?
Byl to svátek golfu a po napjatém utkání
taky pořádný mejdan. Jak to máme rádi
i my, golfisté amatéři. Zažili jsme doby, kdy
vítězení ve sportu bylo falešně prezentováno jako výsledek ideologické převahy
států či bloků. To by se nikdy nemělo vrátit.
Příště budu zase fandit Evropě. Snad nám
vyroste více mladých sympaťáků, jako je
například Viktor Hovland z Norska (ročník 1997), kteří budou schopni úspěšně
soupeřit se silnou mladou generací Američanů.