GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 38

36
|
GOLF
ROZHOVOR | Štěpán Daněk
Měl jste tam hned od začátku ně-
jaké zázemí?
vodně neměl, ale postupně jsem si ně-
jaké vytvořil.
Co jste tam vlastně dělal? Tnoval
golf, spolupracoval s nějakým resor-
tem. Financovat takový pobyt ne-
bylo asi snadné…
Jezdím tam už pět let a každý další byl
v něčem jiný a také jednodušší. První rok
nebyl opravdu jednoduchý. Potřeboval
jsem tam najít nějakou práci, ale když
nejste Španěl a nemáte číslo sociálního
pojištění, nechce vás nikdo zaměstnat.
Bydlel jsem v hostelu a tam nakonec po-
třebovali nočního hlídače, tak jsem to vzal
a měl díky tomu ubytování zadarmo. Po
dvou měsících jsem začal dělat ještě hlí-
dače na pláži. Hdal jsem pískové sochy,
aby je nikdo nezbil. Takže jsem měl
ubytování a vydělal si i pár korun. To zase
bylo lepší. Ale musím jedním dechem
říct, že jsem nikdy nebyl v situaci, že když
nenajdu práci, budu v háji. Vždycky mě
skvěle podporovali rodiče, a kdybych nic
nenašel, rodiče by mi pomohli. Byl jsem
v klidu, žádný stres. Kdybych nenašel uby-
tování, nebyl bych tam celou zimu, ale po
dvou týdnech jel domů.
Co další rok?
Druhou sezonu to bylo podobné. Zase
hostel, zase jsem hdal na pláži. Změ-
nilo se to myslíme rok, když jsem
přestoupil k profesionálům, ale věděl
jsem, že nejsem pořád dost dobrý.
Proto jsem se nevrátil domů ani na léto,
ale zůstal jsem ve Španělsku a tréno-
val mnohem víc. Navíc na léto jezdí do
Španělska za turistikou mnohem víc lidí,
takže potřebují i spoustu lidí na práci.
Stal jsem se číšníkem v jedné restauraci,
dostal jejich číslo a všechno pak bylo
snaí. Po práci, nebo spíš před pra
jsem trénoval golf, pracoval od čtyř od-
poledne do dvanácti, do jedné v noci,
ale dopoledne jsem měl čas na golf.
Slovo golfový samorost už tady jed-
nou padlo. Může zaznít i podruhé,
protože k vám neodmyslitelně pa-
tří obytný vůz, ve kterém cestu-
jete a bydlíte při turnajích. Jak jste
k němu přišel?
To byla náhoda. Nikdy jsem nekempoval,
nikdy předtím neřídil bydlíka. Byl jsem ve
Španělsku a neměl jsem tam tehdy auto.
Jezdil jsem na hřiště autobusem a říkal jsem
si, že je lepší než být v zimě v Česku, jezdit
autobusem na golf ve Španělsku. Taťkův
kamarád a teď už i můj Martin Čejka se mě
tehdy zeptal, jestli by se mi nehodilo-
jaké auto a přivezl mi ho. Bydlíka. Byl to od
něj vlastně sponzorský dar, který mi doteď
strašně pomáhá. Úplně to změnilo mož-
nosti, které jsem do té doby měl.
Nakonec jste v obytném voze začal
bydlet a cestovat po turnajích…
Nebyl to ale záměr. Pracoval jsem tehdy
v noci v hostelu, k tomu v restauraci,
a ještě trénoval. Byl jsem úplně mrtvý,
tehdy mi kamarád z hostelu řekl: ty vole,
když máš auto, proč nezrušíš práci v hos-
telu a nebydlíš v au? Nemusíš dojíždět,
budeš spát v autě a mít o práci méně. Za-
čal jsem v něm bydlet a pak jsem si řekl,
když už v něm bydlím, tak v něm můžu
jezdit i na turnaje. Ale původně to v plánu
vůbec nebylo.
Jak dlouho už „bydlíka“ máte a kolik
má „nalétáno“?
Končím s ním třetí rok, ale nevím, kolik
má najeto. To bych si vymýšlel, protože
jsem měl rozbitý tachometr a jednu se-
zonu jsem jezdil bez ukazatele kilometrů.
Teď má asi 350 tisíc kilometrů, což na
auto VW Transporter z roku 1992 ne
tolik. Taky jsem měl s autem pár karam-
bolů, dvakrát jsem musel měnit motor.
Kde nejdál jste s ním byl?
V Maroku. Dvakrát na turnajích Pro Golf
Tour. I tam jsem přespával v autě.
Co na to ostatní golfi sté? Jaké byli
jejich komentáře?
Většinou pozitivní. Spíš si dělali takovou
příjemnou srandu. Ale na turnajích je
vždycky i někdo další s obytňákem. Už
nejsem tak speciální. V poslední době jich
spíš přibylo. Ušetří se tím spousta peněz.
Na Pro Golf Tour je výhoda, že turnaje
nejsou tak daleko a dá se na ně dojet au-
tem. To je pak velká přednost.
jste přiznal, že jste dvakt
měnil motor. Zažil jste i nějakou
kritickou situaci?
Hned na začátku, když jsem ho dostal,
nebyl v úplně dobrém stavu, takže jsem
spíš čekal, kdy se zase něco stane. Dva-
krát jsem ztroskotal v Cádizu, dvakrát
v Bilbau a jednou v Polsku. Taky jsem zažil
asi nejdelší cestu do Španělska.
To si žádá nějaké podrobnosti
edloni poblíž Bilbaa to byl asi nej-
vážnější karambol. Nevím, jaký je pro
to odborný výraz, ale za jízdy se po-
tkaly píst a ventil a motor se rozsypal.
Možnost opravy byla hodně složitá, ale
nakonec to opravili, ale po sto kilome-
trech se to rozbilo úplně. Oprava se
Na turnaje Štěpán vyráží ve svém vyhlášeném bydlíku.
GOLF