INSTRUKCE | Výživa a zdraví

Jídlo jako droga

množství hnědé tabulky, nadopované

cukry a ztuženými tuky, ale sníst celou

tabulku 99% čokolády je téměř nemyslitelné. Obvykle takové čokolády stačí čtvereček a chutě jsou ukojeny.

Oblíbené brambůrky jsou bohužel jen zásobárnou tuku a soli.

Možná ten nadpis zní divně, protože jídlo je naším životním souputníkem, takže jej v tomto ohledu nelze

považovat za drogu, nýbrž za životní nutnost. Nicméně,

existují některé „potraviny“, které jako droga působí.

Ne náhodou jsem slovo potraviny dala do uvozovek,

protože jde o produkty, na kterých je část populace doslova závislá. A rozhodně se nejedná o nic, co by člověku k životu chybělo.

Text: Magda Jochmanová

Člověk dnešní doby nemusí být zrovna

narkoman, přesto si konzumací nepřirozených produktů může navodit uvolňování

dopaminu, podobně jako při šňupání kokainu. Ne, nebude následovat návod, jak

si dopaminem aktivovat pocit štěstí. Podíváme se spíš pod pokličku některých „potravin“, které mimo jiné obsahují exorfiny,

které v těle působí jako návykové látky.

K nejvíce návykovým patří kombinace

cukru, tuku a soli, což je hlavní „narko“

ingredience v polotovarech. Nejtypičtější zástupce takových polotovarů jsou

brambůrky. Brambora sama o sobě není

zlo, ale pokud se osmaží v tuku a dochutí

přemírou soli, je pekelný trojboj dokonán.

Zmíněná trojkombinace totiž omezuje

přirozenou schopnost organismu dosáhnout nasycení, a tudíž i včas zastavit

nadbytečný příjem. Nicméně, každému

je dnes jasné, že brambůrky do zdravého

jídelníčku nepatří. Výbornou alternativou

mohou být zdravější pochutiny v podobě

sušených plátků zeleniny.

46 | GOLF

Když z výše uvedené trojkombinace odebereme sůl, tak na nás vykouknou sladké

pochutiny. Pokud si každé ráno dopřáváte

něco sladkého a tučného, třeba nevinně

tvářící se koblihu, vězte, že jste zřejmě

podlehli návyku. Můžete si sami na sobě

vyzkoušet, zda se závislost vybudovala.

Ale pozor, je docela možné, že pocítíte

abstinenční příznaky. To znamená, že za

špatnou náladou, bez obvyklé hladiny dopaminu, nebude moct smolný den či zvýšený počet hlupců v okolí.

Ke skrytým svodům v této kategorii patří

i pamlsek převlečený za čokoládu. Některé

tabulky s čímsi hnědým uvnitř na sobě ani

nápis čokoláda z podstaty věci nemají.

Mnohé sice na sobě tohle označení nesou,

ale jistě tušíte, že složení je různé.

V případě čokolády platí jednoduché pravidlo: čím méně příměsí, tím více čokolády. A právě na čokoládě můžeme vidět,

jak všechny tyhle vábničky potravinářského průmyslu fungují. Pro mnohé není

problém zkonzumovat poměrně velké

Dalším strašákem jsou různé „vylepšovače“ chuti, tzv. food enhacers, mezi

které patří nechvalně proslulý glutamát

sodný, alias E621, glutasol, monosodium

glutamát či MSG. Používá se především

na zvýraznění chuti a vůně méně kvalitních surovin. V některých restauracích se

bez něho neobejdou. Pokud jste na tuto

chemikálii citliví, může se u vás rozvinout

tzv. syndrom čínských restaurací, což je

soubor různých nežádoucích účinků.

A co kategorie jídel, do kterých bychom

to vůbec neřekli? Řeč bude o všudypřítomné pšenici. Kdo by si pomyslel, že

pšenice obsahuje protein označovaný

jako gliadin, který působí jako opiát? Ano,

pečivo je v našich končinách již tradicí,

navíc báječně zasytí. Ale není pšenice

jako pšenice.

Současně používanou pšenici nevytvořila

matka příroda, nýbrž člověk. Říká se tomu

sice šlechtění, ale od významu slova je

tohle lidské počínání na hony daleko. Jde

spíše o velkou výnosnost, která v tomhle

případě nejde ruku v ruce se zdravím. Co

na tom, že tělo člověka strádá? Avšak,

aby toho nebylo málo, tak se navíc zrno

pšenice zbaví obalu a klíčků, vznikne tolik

používaná bílá mouka ochuzená o cennou vlákninu a minerály.

Je dobré vědět, že i v tomhle případě

můžeme zatáhnout za brzdu a produkty

z bílé pšeničné mouky nahradit alespoň

původní pšeničnou moukou, tzv. špaldou

nebo si dopřát celozrnná pečiva. I zde si

na sobě můžete vyzkoušet, že konzumací

poctivého celozrnného pečiva se zasytíte

mnohem lépe než haldou rohlíků. Navíc pšeničné lektiny odpovídají za zánětlivé reakce těla a mohou postupovat do

mozku a měnit buněčnou strukturu a tím

způsobovat deprese, nervozitu, poruchu

soustředění apod. V případě pšenice tedy

platí, že méně je více… více zdraví.