CESTY ZA GOLFEM | Skotsko

Dundonald Links si stále hlasitěji říká o přidání na seznam hřišť, která si prostě musíte zahrát.

Založení Largs GC se datuje do roku

1891. Osmnáctka směřuje k ústí řeky

Clyde a s výhledem na okolní ostrovy

Cumbrae, Bute a Arran i z hlediska celoroční kondice patří k nejvyhlášenějším

hřištím na západu Skotska. Kulisu dotvářejí i lesy okolního hradu Kelburn, skýtající

útočiště zvěři. Svěže zelené ferveje, pečlivě udržované greeny, meandrující potůčky a stromoví lemující doglegy představují férovou zkoušku pro hráče všech

úrovní. Ocení jej zejména golfisté preferující tvarování ran. Ačkoliv se jedná o parkovou osmnáctku, setkáte se tu i s prvky

typickými pro pobřežní hřiště.

První, co vás zarazí v souvislosti s hřištěm

Loudoun Gowf Club, je slovo „Gowf“

v názvu. Traduje se, že Gowf Field of Loudoun, nazývaný tak od nepaměti, bylo privátní golfové hřiště rodiny Campbellových,

žijících na hradě Loudoun od počátku

16. století. „Gowf“, jak zní skotský název

golfu, se tak na zdejších pozemcích hraje

64 | GOLF

déle než 400 let a údajně se za celou tu

dobu pozemků nikdo pluhem ani nedotkl.

Možná proto je zdejší povrch tak jedinečný

a osmnáctka patří mezi nejlepší hřiště.

Jinou verzi nabízejí oficiální zdroje. Podle

nich klub založila dvanáctka gentlemanů

z Galstonu a golf se tu hraje od roku

1909 (byť historikové navrhují datovat

začátky do roku 1688). Nejprve využívali

devět jamek, později s příchodem dalších

členů vznikla kompletní osmnáctka.

Velký rozmach díky využití modernějších

technologií hřiště prodělalo v 70. letech

minulého století, kdy u kratších jamek

prodloužili odpaliště, přibyly bankry a vysázelo se na 2 500 nových stromů. Nedávno pak podobu hřiště pozměnila řada

stromů lemujících původně rovné dráhy,

které s přispěním stromů dostaly jiné

kontury. Greeny sice zvětšili, ale stále jde

o poměrně malé cíle.

Posledním parklandem, který si představíme, je prestwický St. Cuthbert GC,

vyhlášený svou vstřícností ke všem návštěvníkům, k nimž se tu chovají stejně

vřele jako k vlastním členům. Hřiště

se původně nacházelo zhruba míli severně od dnešní polohy, kam se jamky

přemístily roku 1963 kvůli rozvoji letiště v Prestwicku. Navrhl jej J. R. Stutt

a slavnostní otevření doprovázel i fourball složený z vynikajících hráčů té

doby. Přinejmenším jméno Petera Allisse vám musí znít povědomě, spolu

s ním nastoupil John Panton, Eric Brown

a Dai Rees.

Od toho okamžiku se stalo mnohé, aby

si osmnáctka udržela výsadní postavení

a nezůstalo jen u slibného startu. Vysázeli

spoustu stromů, které postupně dorůstaly a měnily tvář hřiště. Ráz udává i řada

vytvarovaných vyvýšenin. Dnes už poměříte síly s „dospělou“ osmnáctkou, za její

chloubu pak hráči označují zejména greeny. Ne náhodou bývá četným dějištěm

regionálních mistrovství a míří sem stále

více návštěvníků.