Page 66
CESTY ZA GOLFEM | Skotsko
64
|
GOLF
Založení Largs GC se datuje do roku
1891. Osmnáctka směřuje k ústí řeky
Clyde a s výhledem na okolní ostrovy
Cumbrae, Bute a Arran i z hlediska ce-
loroční kondice patří k nejvyhlášenějším
hřištím na západu Skotska. Kulisu dotvá-
řejí i lesy okolního hradu Kelburn, skýtající
útočiště zvěři. Svěže zelené ferveje, peč-
livě udržované greeny, meandrující po-
tůčky a stromoví lemující doglegy před-
stavují férovou zkoušku pro hráče všech
úrovní. Ocení jej zejména golfi sté preferu-
jící tvarování ran. Ačkoliv se jedná o par-
kovou osmnáctku, setkáte se tu i s prvky
typickými pro pobřežní hřiště.
První, co vás zarazí v souvislosti s hřištěm
Loudoun Gowf Club, je slovo „Gowf“
v názvu. Traduje se, že Gowf Field of Lou-
doun, nazývaný tak od nepaměti, bylo pri-
vátní golfové hřiště rodiny Campbellových,
žijících na hradě Loudoun od počátku
16. století. „Gowf“, jak zní skotský název
golfu, se tak na zdejších pozemcích hraje
déle než 400 let a údajně se za celou tu
dobu pozemků nikdo pluhem ani nedotkl.
Možná proto je zdejší povrch tak jedinečný
a osmnáctka patří mezi nejlepší hřiště.
Jinou verzi nabízejí ofi ciální zdroje. Podle
nich klub založila dvanáctka gentlemanů
z Galstonu a golf se tu hraje od roku
1909 (byť historikové navrhují datovat
začátky do roku 1688). Nejprve využívali
devět jamek, později s příchodem dalších
členů vznikla kompletní osmnáctka.
Velký rozmach díky využití modernějších
technologií hřiště prodělalo v 70. letech
minulého století, kdy u kratších jamek
prodloužili odpaliště, přibyly bankry a vy-
sázelo se na 2 500 nových stromů. Ne-
dávno pak podobu hřiště pozměnila řada
stromů lemujících původně rovné dráhy,
které s přispěním stromů dostaly jiné
kontury. Greeny sice zvětšili, ale stále jde
o poměrně malé cíle.
Posledním parklandem, který si předsta-
víme, je prestwický
St. Cuthbert GC,
vyhlášený svou vstřícností ke všem ná-
vštěvníkům, k nimž se tu chovají stejně
vřele jako k vlastním členům. Hřiště
se původně nacházelo zhruba míli se-
verně od dnešní polohy, kam se jamky
přemístily roku 1963 kvůli rozvoji le-
tiště v Prestwicku. Navrhl jej J. R. Stutt
a slavnostní otevření doprovázel i four-
ball složený z vynikajících hráčů té
doby. Přinejmenším jméno Petera Al-
lisse vám musí znít povědomě, spolu
s ním nastoupil John Panton, Eric Brown
a Dai Rees.
Od toho okamžiku se stalo mnohé, aby
si osmnáctka udržela výsadní postavení
a nezůstalo jen u slibného startu. Vysázeli
spoustu stromů, které postupně dorůs-
taly a měnily tvář hřiště. Ráz udává i řada
vytvarovaných vyvýšenin. Dnes už pomě-
říte síly s „dospělou“ osmnáctkou, za její
chloubu pak hráči označují zejména gre-
eny. Ne náhodou bývá četným dějištěm
regionálních mistrovství a míří sem stále
více návštěvníků.
Dundonald Links si stále hlasitěji říká o přidání na seznam hřišť, která si prostě musíte zahrát.