měl k čtyřhodinové startovní rutině zábavu

navíc: „První den jich bylo asi deset, dnes

už nejmíň třicet. Aspoň mají rozcvičku…“

Aleš Kořínek

Filip Mrůzek

MLADÁ KREV

Na turnaji startovala i řádka ne-profíků, valnou většinou ještě juniorů, jejich výkony

si ale s profesionály nezadaly. Ti nejlepší

z nich šlapali na paty zavedeným firmám.

Osmnáctiletý gymnazista Filip Ráža (HCP

+5,2!) skončil dokonce druhý, stejně starý

Kryštof Strýček (+3,4) sedmý. A nejlepší

mezi šestnáctiletými, Matěj Bača (+3,5),

desátý. Tihle hoši sbírají už i trofeje a výborná umístění na evropských amatérských turnajích. Mezi desítku nejlepších se

vešli čtyři amatéři a není bez zajímavosti,

že všichni své už beztak vynikající hendikepy ještě zlepšili. Ze čtyřicítky startujících

amatérů mělo 30 plusový hendikep!

(82 hráčů a hráček, polovina PRO, polovina

amatéři) i z výkonů nadějných mladých. Ale

předvedl, že ještě nezapomněl, jak se drží

hůl – první den obešel hřiště v paru (72), až

druhý den se nevyhnul několika chybkám

(77), i tak skončil v první polovině pole.

NĚŽNÉ POHLAVÍ

Šideri Váňová se pustila do boje s muži

s vervou. Hrála jako ostatní dámy z modrých. První den šest birdie, o jedno víc

než vítězný Kořínek, dělené druhé místo!

A to si ještě „pomohla“ jedním double bogey. Druhý den se jí stala osudnou devátá

jamka, triple bogey: kdyby tam udržela

birdie z prvního kola nebo aspoň par, byla

by po dvou dnech na čtvrtém, nikoliv na

třináctém místě, ale i to je slušné. Další

žena, amatérka Gabriela Roberta Vítů, obsadila sedmadvacáté místo. Celkem se zúčastnilo třináct žen a dívek.

MÍČKY SE „JEN CHVĚLY“

Filip Ráža

Vítr nikdy není kamarád golfistů, v brněnských dnech to ale chvílemi byl vyslovený

nepřítel. Ve finále dokonce pohyboval ležícími vlajkovými tyčemi po greenech, div že

neposouval míčky – naštěstí se jen chvěly,

jak poznamenal jeden z hráčů, jinak by se

musela hra přerušit. Dlouhé rány nejlepších

jsou na vítr obzvlášť citlivé. Vítr „pomohl“

třeba Aleši Kořínkovi hned na první ráně

druhého dne, skončila v rafu a bylo z toho

jedno z jeho tří bogey.

JINÝ GOLF II

Jan Cafourek

Kořínek se přesto s větrem pustil do souboje hned na následující jamce, dvojce

Kamenné. Tam hrají největší střelci ránu

naslepo přes vysoký les a dostávají se

na z odpaliště neviditelnou část ferveje,

stoupající za lesem doprava ke greenu.

Dole stává při těchto turnajích forecaddy

a ukazuje, jestli míček skončil na ferveji,

nebo nedoletěl a chytil ho les. Ten Alešův

doletěl až vysoko ke greenu, pak stačila

přesná wedge metr od vlajky (opět naslepo, řídil se podle metrů, přesnou polohu jamky nejde z ferveje přes bankr vidět, kouká jen vlajka), berdík.

Lukáš Tintěra

Šideri Váňová

VE DVOJÍ ROLI

Lukáš Tintěra, dlouhodobě úspěšný český

profesionál, je dnes sekretářem PGAC, organizace sdružující profesionální hráče

a učitele golfu. V této roli se na Kaskádě

těšil z velké hráčské účasti svých oveček

12 | GOLF

JINÝ GOLF III

Filip Ráža odpověděl na otázku, jestli mu

nějaká jamka způsobila potíže: „Ano, hned

jednička. První rána do heváče (vysokého

rafu), pak soket, následoval další soket.“ To

už ale byl na greenu, dva paty, par. Další

problémy neměl. Co bychom za takové sokety my amatéři dali…

BERDÍKY

Kolik birdie celkem na Kaskádě padlo, se

dá „lehce“ spočítat (stačí si otevřít 82 výsledků…), ale takové číslo nemá velký

smysl. Spíš je zajímavé, kolik jich zahráli

jednotliví hráči. O Kořínkovi už byla řeč,

za dva dny jich nasázel osm. Ještě o jedno

víc se povedlo Jakubovi Pokornému, ten

byl první den dělený čtvrtý, celkově skončil pátý. Taky jedenáctý Mlýnek jich nasázel devět. Váňová a dvacátý Balatka osm,

nejvíc v jednom kole Ťupa – šest (ve druhém, ale „dohnal“ to čtyřmi bogey a jedním triplem). U konce výsledkové listiny

už berdíky vymizely.

JEŠTĚ JEDNOU O VÍTĚZI

Aleše Kořínka by ten, kdo ho nějakou dobu

neviděl, nepoznal. Hubený, vysportovaná postava. „Před dvěma roky jsem měl

o dost víc, shodil jsem třiadvacet kilo, teď

už zas mám o sedm kilo víc než v tom minimu.“ Zdá se, že mu to svědčí…

Text: Ivo Doušek, Foto: Ondřej Driml