DRIVING | Zdraví
Čeští senioři nesportují
Téměř každého člověka čeká během života atak bolesti v zádech. U lidí nad 50 let
jde o nejčastější důvod návštěvy fyzioterapeuta. Za problémy stojí převážně pohybová pasivita pacienta, ale také dědičnost.
Zdroj: Eliška Crkovská
CVIKY PRO KAŽDÝ DEN
1. AUTOMOBILIZACE PŘECHODU KRČNÍ
A HRUDNÍ PÁTEŘE
Vzpřímeně se posaďte. Upažte horní končetiny do
70–80°. Natočte jednu ruku palcem vzhůru a druhou ruku palcem dolů. Otočte hlavu k paži, na které
palec směřuje dolů. Pomalu přetáčejte hlavu na
druhou stranu a zároveň přetáčejte horní končetiny
tak, aby palec, který směřoval dolů, směřoval nahoru a na druhé ruce opačně. Provádějte šest rotací
ke každé straně.
2. MOBILIZAČNÍ CVIČENÍ ŽABÁK
PODLE MOJŽÍŠOVÉ
Lehněte si na břicho. Upažte. Pokrčte dolní končetinu do pravého úhlu v koleni. Chvilku setrvejte.
Vytočte koleno do strany. Položte vnitřní kotník na
podložku. Suňte koleno směrem do podpaží. Vydržte 1–2 s. Vraťte pomalu zpět do výchozí polohy.
Po celou dobu volně dýchejte. Cvik na křížovou oblast opakujte 10–15x na levou i pravou stranu.
PROTAŽENÍ ZADNÍ STRANY STEHEN
Postavte se do vzpřímeného stoje. Přednožte
a opřete (o schod, židli) jednu dolní končetinu tak,
abyste cítili tah na zadní straně stehna. Udržte napřímenou bederní oblast a nerotujte pánev. Zhluboka se nadýchněte. S výdechem proveďte lehký
předklon směrem vpřed. Ucítíte lehký tah na zadní
straně stehna, vydržte 30–60 s. Opakujte třikrát.
Svaly zadní strany stehen bývají často zkráceny, což
může působit bolest zad nebo kolen, cvičte ideálně
každý den.
„Specifické problémy starších pacientů lze
rozdělit do tří skupin. Lidé po padesátce
obvykle přicházejí s vertebrogenními obtížemi v krční a bederní oblasti, z nichž
plynou někdy až nesnesitelné bolesti zad
a hlavy. Dále s věkem přibývá pacientů
s bolestmi kloubů, zejména na artrotickém podkladě. Na to navazuje třetí
velká skupina starších pacientů, kteří využívají pooperační fyzioterapii
páteře nebo kloubní
82 | GOLF
náhrady,“ vypočítává potíže hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
S odkazem na průměrnou délku života by
měli být současní padesátníci na vrcholu
sil, opak je však pravdou. Lidé mají vyšší
povědomí o zásadách zdravého životního
stylu a důležitosti pohybu, paradoxně se
ale hýbou méně než předešlé generace.
„Žijeme v době, kdy je všechno možné
z pohodlí domova. Manuální práce zanikají, péče o vnoučata již není samozřejmostí, přibývá chronických chorob a ubývá
kolektivních sportů ve volném čase. Vše
závisí na životní vitalitě jednotlivce, ovšem
obecně je průměrný Čech v pozdějším
věku spíš pasivní, což oslabuje jeho imunitu
a zvyšuje riziko civilizačních onemocnění,“
varuje fyzioterapeutka.
Ačkoli význam pohybu s věkem roste,
sportujících Čechů nad 50 let v populaci rapidně ubývá. Zatímco do 35 let se
pravidelnému sportu věnuje většina obyvatel, mezi lidmi nad 55 let je to pouze
každý pátý, nad 65 let 12,5 % a ze seniorů nad 75 let pěstuje fyzické aktivity
jen necelých 6 %.
Příčin je několik a všechny spolu souvisí.
Degenerativní změny, které přichází přirozeně s věkem, vznik artrózy a zvýšená
únavnost. Kvůli nim člověk utlumuje pohybové aktivity, které by mohly příznaky
stárnutí kompenzovat. V sedící populaci
přibývá bolestí zad, které omezují už čtyřicátníky. S každou další bolestí člověk na
pohybu ubírá, ztrácí kondici a ochabuje.
Vzniká začarovaný kruh. Řešení přitom nabízí i obyčejná chůze, půlhodinové svižné
procházky se vzpřímenou páteří každý den
a jednoduché domácí protahování.
Na důležitost pohybu u starších lidí
poukazuje také Evropský průzkum
zdravotního stavu populace (EHES), který
v Česku běží od roku 2011. V mezinárodní studii je pohyb vyzdvihován jako
základní faktor zachování fyzického, psychického i kognitivního zdraví v pokročilém věku. Naopak nedostatek pohybu
stojí ve vyspělých zemích za 16 % případů rakoviny tlustého střeva, 15 % případů diabetu 2. typu, 10 % onemocnění
rakovinou prsu a téměř čtvrtinou pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
Podle fyzioterapeutky je hlavní nevymlouvat se na věk a nalézt pohybovou aktivitu, kterou může starší člověk
sdílet s přáteli, partnerem, potomkem
nebo vnoučaty. Sdílení aktivity má pak
vyšší potenciál k přetrvání. „Pohyb přiměřený, ale zároveň motivující. Třeba
jógu může dělat dítě i senior. Zařadit fyzickou aktivitu do svého každodenního
programu je nejlepší cesta, jak se starat
o své zdraví, a to v jakémkoli věku,“ radí
Iva Bílková.
Ne všechna degenerativní onemocnění
pohybového aparátu je možné vyléčit,
vždy je však možné pomocí moderní fyzioterapie stav zlepšit a vrátit pacienta
k aktivnímu životu. „U starších lidí je
třeba volit přesně návodný přístup terapie se cviky, které si dobře zapamatují
a mohou je provádět doma. K tomu nám
v dnešní době pomáhají i stovky předtočených videí s vhodnými cviky, na které
terapeuti pacienty odkazují a které jsou
volně ke zhlédnutí na internetu,“ dodala
fyzioterapeutka.
Více informací na www.FYZIOklinika.cz
centrum f y zioterapeutické péče
HOT WELLNESS REVUE | APARTHOTEL SVATÝ VAVŘINEC | BERNDORF BÄDERBAU | ČAPÍ HNÍZDO | HOTEL BABYLON |
HOTEL HORIZONT | SPORT A JEHO NEBEZPEČNOST | SPORT A SENIOŘI | TAWAN | THERME LAA | VINCENTKA |
WELLNESS HOTEL CHALUPA | ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ | ZDRAVÍ