Page 82

DRIVING | Zdraví

Čeští senioři nesportují

Téměř každého člověka čeká během života atak bolesti v zádech. U lidí nad 50 let

jde o nejčastější důvod návštěvy fyzioterapeuta. Za problémy stojí převážně pohybová pasivita pacienta, ale také dědičnost.

Zdroj: Eliška Crkovská

CVIKY PRO KAŽDÝ DEN

1. AUTOMOBILIZACE PŘECHODU KRČNÍ

A HRUDNÍ PÁTEŘE

Vzpřímeně se posaďte. Upažte horní končetiny do

70–80°. Natočte jednu ruku palcem vzhůru a druhou ruku palcem dolů. Otočte hlavu k paži, na které

palec směřuje dolů. Pomalu přetáčejte hlavu na

druhou stranu a zároveň přetáčejte horní končetiny

tak, aby palec, který směřoval dolů, směřoval nahoru a na druhé ruce opačně. Provádějte šest rotací

ke každé straně.

2. MOBILIZAČNÍ CVIČENÍ ŽABÁK

PODLE MOJŽÍŠOVÉ

Lehněte si na břicho. Upažte. Pokrčte dolní končetinu do pravého úhlu v koleni. Chvilku setrvejte.

Vytočte koleno do strany. Položte vnitřní kotník na

podložku. Suňte koleno směrem do podpaží. Vydržte 1–2 s. Vraťte pomalu zpět do výchozí polohy.

Po celou dobu volně dýchejte. Cvik na křížovou oblast opakujte 10–15x na levou i pravou stranu.

PROTAŽENÍ ZADNÍ STRANY STEHEN

Postavte se do vzpřímeného stoje. Přednožte

a opřete (o schod, židli) jednu dolní končetinu tak,

abyste cítili tah na zadní straně stehna. Udržte napřímenou bederní oblast a nerotujte pánev. Zhluboka se nadýchněte. S výdechem proveďte lehký

předklon směrem vpřed. Ucítíte lehký tah na zadní

straně stehna, vydržte 30–60 s. Opakujte třikrát.

Svaly zadní strany stehen bývají často zkráceny, což

může působit bolest zad nebo kolen, cvičte ideálně

každý den.

„Speciﬁcké problémy starších pacientů lze

rozdělit do tří skupin. Lidé po padesátce

obvykle přicházejí s vertebrogenními obtížemi v krční a bederní oblasti, z nichž

plynou někdy až nesnesitelné bolesti zad

a hlavy. Dále s věkem přibývá pacientů

s bolestmi kloubů, zejména na artrotickém podkladě. Na to navazuje třetí

velká skupina starších pacientů, kteří využívají pooperační fyzioterapii

páteře nebo kloubní

82 | GOLF

náhrady,“ vypočítává potíže hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

S odkazem na průměrnou délku života by

měli být současní padesátníci na vrcholu

sil, opak je však pravdou. Lidé mají vyšší

povědomí o zásadách zdravého životního

stylu a důležitosti pohybu, paradoxně se

ale hýbou méně než předešlé generace.

„Žijeme v době, kdy je všechno možné

z pohodlí domova. Manuální práce zanikají, péče o vnoučata již není samozřejmostí, přibývá chronických chorob a ubývá

kolektivních sportů ve volném čase. Vše

závisí na životní vitalitě jednotlivce, ovšem

obecně je průměrný Čech v pozdějším

věku spíš pasivní, což oslabuje jeho imunitu

a zvyšuje riziko civilizačních onemocnění,“

varuje fyzioterapeutka.

Ačkoli význam pohybu s věkem roste,

sportujících Čechů nad 50 let v populaci rapidně ubývá. Zatímco do 35 let se

pravidelnému sportu věnuje většina obyvatel, mezi lidmi nad 55 let je to pouze

každý pátý, nad 65 let 12,5 % a ze seniorů nad 75 let pěstuje fyzické aktivity

jen necelých 6 %.

Příčin je několik a všechny spolu souvisí.

Degenerativní změny, které přichází přirozeně s věkem, vznik artrózy a zvýšená

únavnost. Kvůli nim člověk utlumuje pohybové aktivity, které by mohly příznaky

stárnutí kompenzovat. V sedící populaci

přibývá bolestí zad, které omezují už čtyřicátníky. S každou další bolestí člověk na

pohybu ubírá, ztrácí kondici a ochabuje.

Vzniká začarovaný kruh. Řešení přitom nabízí i obyčejná chůze, půlhodinové svižné

procházky se vzpřímenou páteří každý den

a jednoduché domácí protahování.

Na důležitost pohybu u starších lidí

poukazuje také Evropský průzkum

zdravotního stavu populace (EHES), který

v Česku běží od roku 2011. V mezinárodní studii je pohyb vyzdvihován jako

základní faktor zachování fyzického, psychického i kognitivního zdraví v pokročilém věku. Naopak nedostatek pohybu

stojí ve vyspělých zemích za 16 % případů rakoviny tlustého střeva, 15 % případů diabetu 2. typu, 10 % onemocnění

rakovinou prsu a téměř čtvrtinou pacientů s ischemickou chorobou srdeční.

Podle fyzioterapeutky je hlavní nevymlouvat se na věk a nalézt pohybovou aktivitu, kterou může starší člověk

sdílet s přáteli, partnerem, potomkem

nebo vnoučaty. Sdílení aktivity má pak

vyšší potenciál k přetrvání. „Pohyb přiměřený, ale zároveň motivující. Třeba

jógu může dělat dítě i senior. Zařadit fyzickou aktivitu do svého každodenního

programu je nejlepší cesta, jak se starat

o své zdraví, a to v jakémkoli věku,“ radí

Iva Bílková.

Ne všechna degenerativní onemocnění

pohybového aparátu je možné vyléčit,

vždy je však možné pomocí moderní fyzioterapie stav zlepšit a vrátit pacienta

k aktivnímu životu. „U starších lidí je

třeba volit přesně návodný přístup terapie se cviky, které si dobře zapamatují

a mohou je provádět doma. K tomu nám

v dnešní době pomáhají i stovky předtočených videí s vhodnými cviky, na které

terapeuti pacienty odkazují a které jsou

volně ke zhlédnutí na internetu,“ dodala

fyzioterapeutka.

Více informací na www.FYZIOklinika.cz

centrum f y zioterapeutické péče

WELLNESS HOTEL CHALUPA | ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ | ZDRAVÍ