Page 58
VÝBAVA | Golfové hole
56
|
GOLF
Většina golfových holí, které byly zmíněny
v prvním díle (železa) a tomto pokračo-
vání (drajvry, wedge, patry), si vysloužila
tuto „čest“, protože byly dílem „matlů“,
lidí nerespektujících tradice a přírodní zá-
kony a povětšině rovněž hledajících rychlý
komerční úspěch cestou radikálních tvarů.
Z tohoto davu „podvodných alchymistů“
je nutno vyjmout jednoho člověka, který
se zasloužil o některé nejdůležitější vyná-
lezy v historii golfu, avšak jeho nespou-
taný génius vedl rovněž do slepých uliček,
podobně jako u Járy Cimrmana.
Byl to americký konstruktér Jim Flood, je-
muž vděčíme za grafi tové šafty a za patry
s vloženými materiály v odrazové ploše
a další patenty, které dnes pokládáme za
samozřejmost. Ovšem Jim Flood obohatil
rovněž galerii panoptikálních kreací. V prv-
ním díle jste si mohli přečíst o železech
L’il David Slingers, která vznikla z jeho ná-
vrhu. V tomto díle představíme jeho drajvr
PowerPod a patr Orizaba Basakwerd.
DRAJVR POWERPOD
V roce 1970 se rozhodovala bitva o to, kdo
první uvede do golfu grafi tové šafty. Firma
Shakespeare vyrábějící rybářské pruty ex-
perimentovala se sklolaminátem, grafi tem
i s kevlarem. Ale nakonec jí chyběla odvaha
vrhnout na trh výrobek tak revoluční, jako
byl grafi tový golfový šaft. Takže sláva za
vynález grafi tového šaftu zůstane už na-
vždy spojena se jménem konstruktéra Jima
Flooda, který založil v roce 1971 fi rmu Al-
dila. Vyplatilo se mu to. Většina z nás už
někdy s šafty Aldila hrála.
Pod jménem Jim Flood byla potom re-
gistrována řada vynálezů, které si za-
slouží uznání. Jenže všechny ty úspě-
chy zřejmě vedly Jima k falešné víře, že
může vyzývat přírodu na souboj a vítě-
zit nad jejími zákony. Jedním z těchto
výtvorů byl drajvr PowerPod.
Na trh byl uveden v polovině 80. let
minulého století. Marketingový trik byl
stejný, jako používají výrobci golfových
holí dodnes – příslib, že ta věc zaru-
čeně vyléčí sklony ke šlajsu. Nebudu
článek zatěžovat kritikou tohoto pod-
vodu, protože jsem napsal už mnoho
litanií na toto téma. Nicméně příslib
okamžitého narovnání šlajsu fungoval
na zákazníky tehdy stejně dobře jako
dnes. Prodalo se rychle 1,6 milionu
drajvrů PowerPod. A třetina se obratem
vrátila zpět, protože odrazová plocha
vyrobená z polyuretanu byla křehká
a praskala.
Když se na to dívám, cítím nepříjemné
potvrzení mých tajných a temných
obav, že lidstvo není inherentně obda-
řeno zdravým selským rozumem. Pro-
boha, jak mohl někdo koupit a veřejně
používat na golfu něco, co se tak doko-
nale podobá paličce na maso? Když do-
myslíme, že autor této paličky na maso
byl velmi nadaný konstruktér, schopný
skutečných objevů, vystupuje ještě více
do popředí nutnost, aby každý jedinec
posiloval vlastní kritické myšlení a ni-
kdy příliš nevěřil zázračným nabídkám.
I když pocházejí z dílny géniů.
TOP FLITE
MAGNA OVERSIZE DRAJVR
Americká fi rma Top Flite je známá
zvláště našim starším golfi stům, protože
její míčky byly značně rozšířené závěrem
minulého století. Osobně si vzpomínám
na 80. léta, kdy jsme měli pouze míčky,
které jsme našli v houštích okolo hřišť.
I v té době naprosté golfové mizérie ne-
byly míčky Top Flite oblíbené kvůli své
tvrdosti. Když už jsem mohl v 90. letech
navštívit golfová hřiště na jiných konti-
nentech, zaujalo mne, že golfi sté v USA
měli stejný dojem a přezdívali těm míč-
kům „Rock Flight“.
V roce 1995 uvedla firma Top Flite
na trh drajvr Magna Oversize s dutou
zadní částí. Z hlediska fyzikálního je
možné předpokládat, že inženýři v Top
Flight spoléhali na šťastnou sázku ig-
norující fyziku nebo se jim stalo to, co
napsal jeden uznávaný autor automo-
bilových recenzí o jistém modelu ital-
ské automobilky: „Toho dne si zřejmě
Nejošklivější golfové hole v historii
Část 2: drajvry, wedge, patry
Vzhledem k bohaté rozmanitosti forem ošklivosti golfových holí zahrnutých do to-
hoto článku se nebudu pokoušet vytvářet nějaký žebříček a pídit se, která z nich je
ošklivější. Pouze vám nabídnu jejich bizarní tvary a kousky jejich příběhů.
Text: Ondře j Kašina
„Móda je natolik nesnesitelnou formou ošklivosti, že ji musíme měnit každého půl roku.“
Oscar Wilde