INSTRUKCE | Stranová rotace

Pokud by vám mohl v procesu internalizace vlastní stranové křivky pomoci můj

skromný příklad, nabídnu vám, jak vypadá moje uvažování na hřišti. Mé momentálně domácí hřiště Clube de Golfe

Brasília projektoval mistr nad jiné uznávaný, Robert Trent Jones Senior. Postavil

jej v jeho typickém stylu – obtížné, ale

takové, že golfista má vždy jasno, co od

něj zadání požaduje.

Jamky favorizující fejd nebo dró jsou

rozděleny spravedlivě na poloviny. Například jedničku mohu hrát se zavřenými očima a bez rozcvičení, protože

se pro tvar ferveje perfektně hodí

mírné dró. Na dvojce už musím zapnout veškeré soustředění a uvolnit

švih, protože zadání vyžaduje alespoň trochu fejdu. Ale když se donutím

pouze k víceméně rovné ráně, ještě je

to docela v pořádku.

Nejtěžší zkoušku představuje druhá rána

na dvanácté jamce s parem pět. Tam

už od roku 1962 umístil autor do cesty

strom. Ten vyrostl do dnešních dnů v giganta, který brání v ráně jak silný kmenem, tak i rozvětvenou korunou. Pokud

chcete hrát bezpečný drajv doprostřed

ferveje, pak druhá rána vyžaduje spíše

pořádný šlajs než fejd.

A zde přichází to poučení, ze kterého

můžete těžit i vy. Když hraju sám jen

tréninkově, tak samozřejmě „tahám

čerta za ocas“ a snažím se vykouzlit

fejd trojkou dřevem. Vyjde asi tak jeden

z pěti. Zbytek duní ve větvích stromu.

Ale když mi záleží na výsledku, tak hraji

čtyřkou železem ránu typu „punch“

trochu více od pravé nohy. I hráč s notorický sklonem k dró dokáže tuhle

ránu, pokud ji hraje s ¾ švihem, udržet

nízko a víceméně rovně. Sice mi pak

zbývá trochu delší třetí rána, ale pořád

je to lepší, než ztratit míček po zásahu

stromu.

VYBAVENÍ MŮŽE KOMPLIKOVAT

PROCES OVLÁDNUTÍ PŘIROZENÉ

STRANOVÉ ROTACE

V úvodu jsem zmínil, že zahraniční tisk

odhaduje podíl rekreačních golfistů se

sklonem k fejdu na 70 %. Když se ovšem

rozhlédnete v golfovém obchodě, tak

se může zdát, že je to 100 %. Naprostá většina holí určená pro tuto kategorii má vestavěnou tendenci vytvářet

46 | GOLF

dró nebo velký offset. V horším případě

obojí. To minimum holí, které jsou neutrální, bývá určeno pro golfisty pokročilé

a vybaveno povětšině šafty, které se pro

rekreanty nehodí.

To je velká komplikace pro golfisty

s vrozeným sklonem ke stranové křivce

dró. Když si takový hráč nebo hráčka

pořídí hole s vestavěným dró nebo velkým offsetem, je to jako hašení požáru

benzínem.

Ovšem tyto fyzikálně zmanipulované

hole svým způsobem rovněž komplikují cestu k sebepoznání a akceptaci

vlastní stranové rotace pro golfisty

s rozeným sklonem k fejdu. Ta škoda

má dvě úrovně. V mentální úrovni inzerované přísliby, že takové vybavení

samo o sobě eliminuje fejd a šlajs, vede

k tomu, že se golfisté nedostanou do

oné žádoucí fáze internalizace, poznání

a přijetí vlastní stranové dráhy. V rovině

technické pak takové hole celkově komplikují poznání vlastního švihu a cestu

k tvarování ran.

Z důvodů zachování nezávislosti zde

nemohu jmenovat pár čestných výjimek

na trhu golfových holí, které jsou dosud

neutrální. Existují, ale musíte je identifikovat vlastním studiem charakteristik

ZÁVĚR

1. Identifikujte svoji přirozenou stranovou

rotaci letu míčku a přijměte ji. Je to nejdůležitější součást vaší golfové DNA. (Zmíněný proces internalizace.)

2. Své tréninkové úsilí nevěnujte riskantní

snaze předělat vaši křivku na obrácenou,

nýbrž kultivujte tu vlastní, abyste nad ní

získali kontrolu. Neboli – místo šlajsů spolehlivý fejd, místo huků užitečné „babydraw“.

3. Kdykoliv to herní situace dovolí, vždy

využijte vaši přirozenou stranovou rotaci.

4. Pro případy nutnosti si „vypilujte“ alespoň jeden druh úderu, který je víceméně

rovný.

Jedna „vychytávka“ z osobní zkušenosti

Věřte, že se vždy vyplatí mít celý set pokud možno neutrální, bez extrémních variant, jako jsou hole s vestavěným dró. Ale

pro ty, kterým není dáno hrát opačnou

stranovou rotaci, než je ta jejich vlastní

ani v případech naléhavé nutnosti, existuje možnost ponechat si v bagu místo

pro jednu odlišnou hůl.

Například z mého pohledu hráče s notorickou tendencí k dró by to mohlo být

Pokud budete vnímat své systematické sklony hrát

golfové rány stále s jednou stranovou rotací

jakožto náhodu nebo nemoc, nikdy se nedokážete

dopracovat ke spolehlivé hře.

jednotlivých značek nebo s pomocí nějakého zkušeného golfisty. Vždycky se

vyplatí dát přednost holím, které nemají žádné vestavěné sklony „mrzačit“

dráhu míčku.

Nejlepší hole jsou takové, které vám

vždycky dají najevo, když to trefíte

špatně. V kategorii želez se takové hole

například označují v současné terminologii Players Irons (hráčská železa)

a Players Distance Irons (hráčská železa

pro větší délky ran). Bezpečný může být

ještě výběr v kategorii Game Improvement Irons (tolerantní železa). Určitě se

však zdaleka vyhněte kategorii Super

Game Improvement Irons (super tolerantní železa).

nějaké staré železo číslo 2 nebo 3 s nulovým nebo minimálním offsetem. Vysoký

fejd se nikdy nenaučím, ale s železem

číslo 2 třeba z 80. nebo 90. let minulého

století bych poměrně snadno mohl hrát

nízké kontrolované fejdy. Z pohledu golfisty soustavně hrajícího fejd zopakuji, že

ani jemu nedoporučuji celý set s „vestavěným dró“, ale jednu hůl v bagu by mohl

mít z toho druhu.

Pokud dokážete uvolnit jedno místo ze

14 povolených holí pro takovýto specializovaný nástroj, určitě vám to pomůže.

Jen nesmíte nikdy zapomenout, že taková

hůl, značně vybočující svými vlastnostmi

z vašeho setu, je opravdu určena pouze

pro ony konkrétní zvláštní případy.