INSTRUKCE | Stranová rotace
Pokud by vám mohl v procesu internalizace vlastní stranové křivky pomoci můj
skromný příklad, nabídnu vám, jak vypadá moje uvažování na hřišti. Mé momentálně domácí hřiště Clube de Golfe
Brasília projektoval mistr nad jiné uznávaný, Robert Trent Jones Senior. Postavil
jej v jeho typickém stylu – obtížné, ale
takové, že golfista má vždy jasno, co od
něj zadání požaduje.
Jamky favorizující fejd nebo dró jsou
rozděleny spravedlivě na poloviny. Například jedničku mohu hrát se zavřenými očima a bez rozcvičení, protože
se pro tvar ferveje perfektně hodí
mírné dró. Na dvojce už musím zapnout veškeré soustředění a uvolnit
švih, protože zadání vyžaduje alespoň trochu fejdu. Ale když se donutím
pouze k víceméně rovné ráně, ještě je
to docela v pořádku.
Nejtěžší zkoušku představuje druhá rána
na dvanácté jamce s parem pět. Tam
už od roku 1962 umístil autor do cesty
strom. Ten vyrostl do dnešních dnů v giganta, který brání v ráně jak silný kmenem, tak i rozvětvenou korunou. Pokud
chcete hrát bezpečný drajv doprostřed
ferveje, pak druhá rána vyžaduje spíše
pořádný šlajs než fejd.
A zde přichází to poučení, ze kterého
můžete těžit i vy. Když hraju sám jen
tréninkově, tak samozřejmě „tahám
čerta za ocas“ a snažím se vykouzlit
fejd trojkou dřevem. Vyjde asi tak jeden
z pěti. Zbytek duní ve větvích stromu.
Ale když mi záleží na výsledku, tak hraji
čtyřkou železem ránu typu „punch“
trochu více od pravé nohy. I hráč s notorický sklonem k dró dokáže tuhle
ránu, pokud ji hraje s ¾ švihem, udržet
nízko a víceméně rovně. Sice mi pak
zbývá trochu delší třetí rána, ale pořád
je to lepší, než ztratit míček po zásahu
stromu.
VYBAVENÍ MŮŽE KOMPLIKOVAT
PROCES OVLÁDNUTÍ PŘIROZENÉ
STRANOVÉ ROTACE
V úvodu jsem zmínil, že zahraniční tisk
odhaduje podíl rekreačních golfistů se
sklonem k fejdu na 70 %. Když se ovšem
rozhlédnete v golfovém obchodě, tak
se může zdát, že je to 100 %. Naprostá většina holí určená pro tuto kategorii má vestavěnou tendenci vytvářet
46 | GOLF
dró nebo velký offset. V horším případě
obojí. To minimum holí, které jsou neutrální, bývá určeno pro golfisty pokročilé
a vybaveno povětšině šafty, které se pro
rekreanty nehodí.
To je velká komplikace pro golfisty
s vrozeným sklonem ke stranové křivce
dró. Když si takový hráč nebo hráčka
pořídí hole s vestavěným dró nebo velkým offsetem, je to jako hašení požáru
benzínem.
Ovšem tyto fyzikálně zmanipulované
hole svým způsobem rovněž komplikují cestu k sebepoznání a akceptaci
vlastní stranové rotace pro golfisty
s rozeným sklonem k fejdu. Ta škoda
má dvě úrovně. V mentální úrovni inzerované přísliby, že takové vybavení
samo o sobě eliminuje fejd a šlajs, vede
k tomu, že se golfisté nedostanou do
oné žádoucí fáze internalizace, poznání
a přijetí vlastní stranové dráhy. V rovině
technické pak takové hole celkově komplikují poznání vlastního švihu a cestu
k tvarování ran.
Z důvodů zachování nezávislosti zde
nemohu jmenovat pár čestných výjimek
na trhu golfových holí, které jsou dosud
neutrální. Existují, ale musíte je identifikovat vlastním studiem charakteristik
ZÁVĚR
1. Identifikujte svoji přirozenou stranovou
rotaci letu míčku a přijměte ji. Je to nejdůležitější součást vaší golfové DNA. (Zmíněný proces internalizace.)
2. Své tréninkové úsilí nevěnujte riskantní
snaze předělat vaši křivku na obrácenou,
nýbrž kultivujte tu vlastní, abyste nad ní
získali kontrolu. Neboli – místo šlajsů spolehlivý fejd, místo huků užitečné „babydraw“.
3. Kdykoliv to herní situace dovolí, vždy
využijte vaši přirozenou stranovou rotaci.
4. Pro případy nutnosti si „vypilujte“ alespoň jeden druh úderu, který je víceméně
rovný.
Jedna „vychytávka“ z osobní zkušenosti
Věřte, že se vždy vyplatí mít celý set pokud možno neutrální, bez extrémních variant, jako jsou hole s vestavěným dró. Ale
pro ty, kterým není dáno hrát opačnou
stranovou rotaci, než je ta jejich vlastní
ani v případech naléhavé nutnosti, existuje možnost ponechat si v bagu místo
pro jednu odlišnou hůl.
Například z mého pohledu hráče s notorickou tendencí k dró by to mohlo být
Pokud budete vnímat své systematické sklony hrát
golfové rány stále s jednou stranovou rotací
jakožto náhodu nebo nemoc, nikdy se nedokážete
dopracovat ke spolehlivé hře.
jednotlivých značek nebo s pomocí nějakého zkušeného golfisty. Vždycky se
vyplatí dát přednost holím, které nemají žádné vestavěné sklony „mrzačit“
dráhu míčku.
Nejlepší hole jsou takové, které vám
vždycky dají najevo, když to trefíte
špatně. V kategorii želez se takové hole
například označují v současné terminologii Players Irons (hráčská železa)
a Players Distance Irons (hráčská železa
pro větší délky ran). Bezpečný může být
ještě výběr v kategorii Game Improvement Irons (tolerantní železa). Určitě se
však zdaleka vyhněte kategorii Super
Game Improvement Irons (super tolerantní železa).
nějaké staré železo číslo 2 nebo 3 s nulovým nebo minimálním offsetem. Vysoký
fejd se nikdy nenaučím, ale s železem
číslo 2 třeba z 80. nebo 90. let minulého
století bych poměrně snadno mohl hrát
nízké kontrolované fejdy. Z pohledu golfisty soustavně hrajícího fejd zopakuji, že
ani jemu nedoporučuji celý set s „vestavěným dró“, ale jednu hůl v bagu by mohl
mít z toho druhu.
Pokud dokážete uvolnit jedno místo ze
14 povolených holí pro takovýto specializovaný nástroj, určitě vám to pomůže.
Jen nesmíte nikdy zapomenout, že taková
hůl, značně vybočující svými vlastnostmi
z vašeho setu, je opravdu určena pouze
pro ony konkrétní zvláštní případy.