CESTY ZA GOLFEM | Zajímavosti
Jedním z evropských hřišť, kde najdete šestiparovou jamku, je slovenské Penati.
jednom v Dánsku, Švédsku, Švýcarsku
a Rakousku. Primát se 740 metry drží
17. jamka Golfparku v Karlsruhe.
A ve světě? Zajeďte do jihokorejského
Gunsanu, čeká vás sedmipar s délkou
1 097 yardů, skoro kilometr. Žádné zatáčky, doglegy nebo kličky. Problém?
Z jedné strany voda po celé délce,
z druhé jen asi z poloviny, jinak pohoda.
HENDIKEP? JAKÝ HENDIKEP?
Jestli vám výše zmíněný nahý golf dává
nebo nedává smysl, je otázkou vkusu.
Ale každopádně je hodně uvolněný.
Uvolněněji než u nás nebo u nejbližších
sousedů se však hráči v řadě zemí chovají běžně. U nás se etiketa, pravidla
a všechny zákonitosti do začátečníků
vtlouká od první hodiny. V USA, Anglii nebo v Jižní Africe se vás na recepci
žádný inkvizitor hned nezeptá na hendikep nebo klubovou příslušnost. A už
vůbec ne spoluhráč na prvním odpališti.
Kdo zaplatí, hraje.
Hendikep nepovažují tradiční golfové
země za tak důležitý. Tam, kde lidé vnímají golf více jako zábavu než sport, se
můžete dočkat i mnohých jiných překvapení. K těm nejméně zvláštním patří
třeba to, že jdete v Itálii za flightem, on
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
po devítce zmizí, hráče objevíte v klubovně u důkladného oběda a s potěšením vám vysvětlí, že můžete jít, oni už
si nějakou skulinku na další hru najdou.
My „jiní“ to musíme nějak přestát, i když
třeba, připusťme, s určitou mírou neporozumění, v jiné zemi – jiný mrav. Ve
Skotsku zase třeba objevíte na sedmnáctce u odpaliště ceduli, která vám
sdělí „Jestliže vám to sem trvalo déle
než tři a půl hodiny, zvažte, jestli je golf
hra pro vás“. Skotský humor je trošku
jiný než ten náš.
„SVATÁ“ PAUZA ZVANÁ HALFWAY
V Jižní Africe je pauza po devítce přímo
institucionalizována, je téměř povinná.
Počítá se tak s 15 minutami, na druhou
devítku leckde dostanete nový startovní
čas. A mají tam toho víc. Strážcům etikety uděláte vyloženě dobře, když si
ke kraťasům vezmete dlouhé bílé podkolenky – relikt ze starých koloniálních
časů, kdy se holá mužská lýtka považovala za nestoudnost.
I v Japonsku je halfway přímo svatá.
Už na začátku hry dostanete dva časy,
na první a na desáté odpaliště. Po devítce máte hodinku na stolování. Jídlo
je započteno do green fee. Sympatická
maličkost navíc – po rundě vám nabídnou čaj. Čaj místo piva, pomyslí si Čech,
vychovaný mnoha posezeními po hře –
a pak se jdou všichni vykoupat do lázně,
kterou má každý klub; kultura lázně
patří k Japonsku jako příslovečná zdvořilost. Golf v Japonsku představuje celodenní potěšení pro tělo i duši.
Servis na hřišti, míněno jídelní, je na různých místech světa různý. Vrcholem je
možná ta zmíněná oblast Baja California.
Na všech jejích osmnácti mistrovských
hřištích je servis extrémně důležitý, nápoje a snacky pokaždé zahrnují do ceny
fíčka a hřiště se předhánějí, co nabídnou. A abychom nechodili tak daleko,
třeba na tenerifské Abamě čeká na dvou
týčkách na hráče ve stínu palem velký
koš s nejrůznějším ovocem.
Nový hendikepový systém teď všechny
hráče, tedy aspoň všechny ty, co nehrají
jen jamkovku, poskládá do jednotného
systému (dosud jich bylo šest, poslední
země se přidají napřesrok). Ovšem specifické rozdíly, dané mentalitou, kulturou a třeba taky jednoduše tím, na
kolik jamek byl prostor nebo peníze,
zůstanou. A to je dobře, pořád bude co
objevovat…
67