ROZHOVOR | Jiří Kaminský
individuálních turnajů si vždy najde čas
také na reprezentaci klubu v soutěžích
družstev. Zároveň má fantastické zázemí
v rodině, její mamka, taky Denisa, je takovou klubovou mámou a dobrou duší našich
týmů. Plní funkci svačináře nejen na turnajích, ale i o víkendových tréninkových kempech v Ropici. Ani si nedovedete představit
tu motivaci, když se drajvinkem nese vůně
čerstvě připravovaných palačinek.
Velmi dobře mají nakročeno také
Klára Hurtová a Matěj Bača. Jsou to
velcí talenti?
Talenti to určitě jsou a nakročeno mají
správně. Platí u nich to samé, co u Dendy,
záležet bude pouze na nich, hlavně, ať
je to baví.
A kdo další by to z vašeho klubu
mohl dotáhnout daleko? Můžete
zmínit pár známých odchovanců?
Klubem prošla spousta dobrých hráčů,
mezi odchovance určitě patří Marek Siakala, Erik Palkovský, Nicolas Schellong,
Petr Janík, Vojta Pavelka, Tomáš Kauer
a u děvčat to jsou Hanka Ryšková, Klára
Kaminská nebo Dominika Czudková, ale
určitě jsem na někoho zapomněl. Nechci
také vynechat výborné hráče, kteří náš
klub reprezentovali, i když golfově vyrostli
jinde. Například Jiří Korda, Michal Kucharčík nebo Klára Slezáková či sestry Lančovy. Ti všichni se podepsali nebo ještě
podepisují pod úspěchy našeho klubu.
Věřím, že šanci jít v jejich stopách nebo je
ještě překonat mají všichni – budu se opakovat, ale opravdu záleží pouze na nich.
Jestli mají dostatek píle, tak nemusí mít až
tolik talentu. Někdy je totiž podle mého
názoru příliš talentu spíš na škodu. Tvrdím
30 | GOLF
jedno, s talentem můžeš vyhrát, ale s pílí
budeš vyhrávat.
V Beskydech zkrátka děláte golf
dobře. Má tady tento sport dlouhou
tradici?
Dá se říct, že jsme tradičním klubem,
naše historie na Třinecku se píše od roku
1977. Rozhodně máme na co navazovat.
Plnohodnotné hřiště tady vzniklo ale až
v roce 2004 a už o dva roky později jsme
začali získávat první sportovní úspěchy.
Je o golf v Ropici velký zájem?
Dá se říct, že ano, i když by nás pochopitelně těšilo, kdyby byl ještě větší. Golf je
dobrou zábavou pro celé rodiny, může si
ho totiž zahrát opravdu každý a je jedno,
v jakém věku začne. Dokonce i děti,
které začínaly později, nakonec dosáhly
i na reprezentaci. Nemusí nutně začít
s golfem ve čtyřech letech jako Tiger
Woods. Hlavní je se hýbat, a proto rodičům dětí ve třech nebo čtyřech letech
doporučuji, aby je dali na gymnastiku,
kde získají koordinaci pohybu, a k nám
chodily hlavně pro zábavu do kroužku
pro benjamínky. Případně by děti měly
mít možnost vyzkoušet více sportů a následně si vybrat ten, který je bude bavit.
Protože tvrdě je za něčím tlačit od předškolního věku, to není správná cesta. My
se tak snažíme, aby to děti bavilo, aby na
ně nebyl tlak a do určitého věku to pro
ně byla zábava. Pak už musí zabrat ony.
Nedaleko vás je Čeladná, Ostravice,
Karviná nebo Šilheřovice. Panuje
mezi vámi konkurence?
Myslím, že ne. Spíše je pro kluby a hřiště
výhodou, že na severu Moravy vznikl
golfový kout pod Beskydami, který je
podobný západním Čechám. Hráči mají
opravdu na výběr ze spousty zajímavých
a odlišných hřišť a každý si může najít to
své. Při týmových soutěžích určitě přichází to správné zdravé soupeření.
Jak moc nyní golfové dění ve vašem klubu ovlivňuje druhá vlna
koronaviru?
Největším problémem je, že nevíme, co
bude nebo nebude dál. V této chvíli sice
hrajeme individuálně venku, ale nemůžeme mít skupinové tréninky, čímž trpí
hlavně menší a začínající hráči, ze kterých by měli vyrůstat naši další reprezentanti. Uvidíme, jaká bude zima, protože
pokud budou uzavřena vnitřní sportoviště, tak to bude velký problém. Vláda
pořád něco mění a člověk neví, co může
naplánovat za týden nebo za měsíc.
Opravdu velký kus práce dělá federace,
která nám vždy v krátké době po vydání
nových opatření pošle jejich výklad a dopad na golfové prostředí. Tím se řídíme.
Snad zimu nějak překonáme a naučíme
se s tím žít.
Za rozhovor děkuje Petr Sobol