Velké i menší rozchody

Jsou to psychologové, loupači banánů a hrabači bankrů, čtenáři greenů, nejlepší přátelé,

čističi bot a ještě mnoho jiného. Často jsou na vině, když se něco nepovede, ale málokdy

jsou důvodem, že se něco podařilo. A rozchody či vyhazovy visí stále ve vzduchu…

Text: Ivo Doušek, foto: Globe Media/Reuters

let s Fredem Couplesem skončilo,

až když mu Fred nabídl, aby si vybral mladšího hráče, následovaly

čtyři roky s Dustinem Johnsonem

a od roku 2011 dosud trvající angažmá u Woodse. Spojenectví vydrželo i přes špatné roky, přestože

mu Tiger dal možnost odejít.

Steve Williams si po odchodu od Woodse

rychle našel náhradu a Adamu Scottovi pomohl

k zisku prvního a zatím jediného majoru.

S tím, jak v posledních desetiletích vzrostl

význam caddieho jako pomocníka při rozhodování, druha na hřišti, někdy přímo

přítele, dostávají se na veřejnost i příběhy

velkých rozchodů dlouholetých spojenectví. Ne všechny dvojice spolu vydrží, to je

normální, pokojné rozchody pozornost

nevyvolávají, ale jsou i rozchody, o nichž

se hodně mluví.

A můžeme začít rovnou na vrcholu. Když

Tiger Woods v roce 2011 ukončil třináct

let trvající smlouvu se svým kedíkem Stevem Williamsem, udělal Steve to, co by

žádný caddie nikdy udělat neměl – otevřel si ústa. A začal si veřejně stěžovat

na svého dlouholetého zaměstnavatele,

který z něj v průběhu let udělal milionáře.

Milionáře? Ano, Steve vydělával v nejlepších Tigerových letech kolem milionu dolarů ročně. Na rozdíl od všech ostatních

uzavřel Tiger se Stevem kontrakt s pevným platem. Steve byl částečně i Tigerovým bodyguardem, v takovém případě je

pevný kontrakt pochopitelný.

Woods uzavřel obdobnou smlouvu i s následujícím caddiem Joem LaCavou.

Za milion dolarů ročně dělá

Joe i to, co si Tiger velmi

cení – mlčí. Joe je vůbec

typ slušňáka. Dvacet

A jak to dopadlo s „Woodsovým“

Williamsem? Docela dobře, přešel k

Adamu Scottovi a o dva roky později s ním slavil vítězství na Masters. Po dalším roce už se mu nechtělo trmácet po Americe, stáhl se domů

do Austrálie, aby se po nějaké době k sobě

na chvíli vrátili… nekonečný příběh.

Ani Philu Mickelsonovi nevydrželo spojenectví s jeho „věčným“ pomocníkem. Jim

Mackay, zvaný Bones, byl u Philova bagu

od jeho profesionálního debutu v roce

1992. Stali se z nich nejlepší přátelé, Jim

létal s Mickelsonem v jeho Gulfstreamu,

navzájem si „dohodili“ manželky… rozhodně nadstandardní vztah. Přátelsky se

rozešli předloni v létě, kdy Mackaye nahradil Philův bratr Tim, který předtím dělal manažera Jonu Rahmovi. Z Mackaye se

stal komentátor turnajů PGA Tour, přinášející reportáže ze hřiště.

„Dostal mne z dvoustého místa k majoru,“

prohlásil o svém kedíkovi J. P. Fitzgeraldovi

Rory McIlroy. To se psal rok 2011. O šest

let později mu veřejně vyčetl, že může

za jeho špatný start do prvního kola The

Open, kde mu nakonec jediná rána chyběla na třetí místo. Spojenectví dostalo

velkou trhlinu. Zůstali přáteli, ale u bagu

Fitzgeralda vystřídal kamarád a spoluhráč

z dětských let Harry Diamond.

Rok po svém senzačním vítězství na Masters vyměnil svého pomocníka i Danny

12 | GOLF

CADDIE

ROZHOVOR – TERRY MUNDY | CADDIE | TOUR | ŽENY

Willett. S Jonathanem Smartem spolupracoval od svých profesionálních začátků,

byli důvěrní přátelé. Nejpravděpodobnějším důvodem se jeví prudký pokles formy,

který Dannyho po Masters postihl. Když

mužstvo nehraje dobře, vymění se trenér. To nastalo i tady. Willett hledal, co by

změnil, a…

A ženy? Ty se s výměnou caddieho také

moc nemažou. Michelle Wie bylo šestnáct, hrála rok na LPGA a měla ještě amatérský status (ovšem umisťovala se mezi

pěticí nejlepších), když vyhodila svého

kedíka obzvlášť nešetrným způsobem –

konec mu oznámil agent Michelle u přepážky na letišti v pondělí po turnaji.

A před pěti lety se Jessica Korda pohádala

se svým caddiem přímo na hřišti, aby ho

po hlasité výměně názorů na místě propustila. Na druhou devítku povolala svého

přítele Johna DelPrete, jdoucího s ní jako

divák. Náhle měl nový džob. Ve stejném

turnaji šla i její tehdy čtrnáctiletá sestra

Nelly, nejmladší hráčka na okruhu, co prošla cutem. U té však bylo krajně nepravděpodobné, že by svého kedíka vyměnila

– bag jí totiž nesl otec.

Dnešní kedíci se o své pozice musejí

ucházet dost důkladně. Málokdy se těsně

před turnajem najde hráč, který nemá nosiče holí, přesto se (podle Marka Hubera,

který nosil už bag Raymonda Floyda a

Toma Watsona a dodnes je aktivní) potloukají po parkovišti vyhladovělé postavy

doufající v šanci vydělat si pár dolarů u

někoho, kdo bude v okamžité nouzi. „To

mohlo fungovat v 80. letech,“ míní Huber,

„dnes musí caddie, který se chce ucházet o práci na PGA Tour, mít napřed číslo

manažera hráče, o něhož se chce ucházet, číslo jeho kondičního trenéra, jeho

trenéra švihu a nejlépe i číslo jeho matky,

aby ho vůbec mohl oslovit.“