INSTRUKCE | Odpal

Jak na perfektní odpal?

Jako trenér hraji hru na hodného a zlého policajta. Někdy své klienty trápím a říkám

jim drsné pravdy, které jim nikdo říct nechce. Jindy je obejmu a řeknu jim, že všechno

bude dobré. To vše za jediným účelem – aby hráli lépe.

Připravila: Lucie Novotná

SCÉNÁŘ

Představte si následující scénář. Hráč si poodstoupí od míčku

a zaujme postoj. Krátce mlčí, aby zklidnil mysl, a poté odehraje.

Nápřah je plynulý a elegantní, ve švihu pomalu začíná zrychlovat

– všechno se zdá perfektní. Do okamžiku impaktu. Trefí míček

a slyší zvuk krčku hole. Ale ne, ten zvuk znám! Hůl se mu otočí

v rukách a on cítí vibrace až do gripu. Míček letí 45 stupňů směrem napravo. Je to socket…

Například u zmíněného socketu. Míček byl odehrán z bodu,

který je vyznačen jako červená hvězda (viz obr. 2). Pokud se však

posunete jen několik milimetrů směrem ke středu hole (zelená

hvězda), míček už bude mimo nebezpečí socketu a vy můžete

zahrát funkční ránu.

Přemýšlejte o tom. Takový rozdíl, a přitom je to jen několik milimetrů! To je to, proč se rány začínajících hráčů zdají tak náhodné

– je jen malý rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Navíc spousta

pořadů v TV i článků v časopisech radí, jak například provést 120°

obrat v ramenech (apod.). Není divu, že si amatérští hráči potom

myslí, že je třeba špatný odpal opravit drastickými změnami ve

švihu. Ve skutečnosti, pokud se takový „socketář” naučí švihnout

holí o pár centimetrů blíže k sobě, může hned trefit sweet spot.

POHLED Z AUTU

Obr. 1

To samé se týká odpalu 20 metrů vpravo, který skončí půl metru

v autu. Víte, že rozdíl v ranách dlouhých 200 metrů (amatérský

průměr) mezi tou, která jde do autu, a tou, která doletí do hratelného lehkého rafu, činí pouhé 2° v naklonění hlavy hole?

CO SE DĚJE POTÉ

U amatérských hráčů se s tímto scénářem setkávám denně a téměř každý z nich reaguje stejně – potřebují kompletně změnit svůj švih. Než však půjde trávit spoustu hodin předěláváním

vlastního švihu, odhalím mu malé tajemství. Pokud by byl schopen odehrát míček, a tím myslím i děsivý odpal, často nebude

více než pár centimetrů, milimetrů nebo pár stupňů od dokonalé

rány. Nevěříte mi, že? Tak já vám to dokážu.

SKUTEČNOST VERSUS VNÍMÁNÍ SKUTEČNOSTI

Říkám to začátečníkům neustále. Částečně proto, abych je povzbudil (protože si uvědomí, že nejsou tak daleko od dobrého

odpalu), částečně proto, že je to pravda. Když zahrajeme špatnou ránu, výsledek může vypadat tak strašně, až získáme pocit,

že jsme udělali něco naprosto mimo. To nás vede k přesvědčení,

že musíme změnit celou mechaniku švihu. Ačkoliv ve skutečnosti

potřebujeme náš švih jen trochu vyladit.

Obr. 2

40 | GOLF

Obr. 3

Na obr. 3 je vpravo drajvr o pouhé 4° víc otevřen než ten nalevo. A to je rozdíl mezi středem ferveje a autem. Čtyři stupně

jako rozdíl mezi skvělou pozicí a pohromou. Chvíli o tom

přemýšlejte…

KRTKOVO ŠTĚSTÍ

Většinou se stejná filozofie týká i „krtků“, které jdou přímo do

vody. Jestliže trefíte zem pár centimetrů před míčkem, přijdete

minimálně o 30 metrů ve srovnání s čistým zásahem.

Obrázek 4 (označení 1) ukazuje kvalitní odpal. Situace 2 na obrázku pod ním ukazuje snížení dráhy hole o půl centimetru a následného „krtka“ 5 centimetrů před míčkem. „Krtek“, který letí

rovnou do vody, vás může vést k přesvědčení, že jste zahráli

úplně jiný švih než normálně. Ve skutečnosti se jednalo možná

pouze o půl centimetru rozdílu v nejnižším bodě dráhy švihu.

Udělat velkou změnu ve švihu tak možná není nejlepší nápad.