Foto: Globe Media/Reuters

Když spolupráce nefunguje, jak

dlouho čekáte, než se pohnete

o dům dál?

Každý má rodinu, splátky a podobně.

Když pracujete, a nic z toho nemáte, musíte udělat, co je potřeba. Já ten problém

naštěstí zatím řešit nemusím. I když Ian

občas bojoval, vždycky šlo o dočasnou

záležitost. Jsem přesvědčený, že špatné

časy přejdou. Museli bychom zažít celou

neúspěšnou sezonu nebo spíš dvě, abych

o takovém kroku začal důkladně uvažovat.

Finální rozhodnutí o holi či ráně je vždy na hráči.

bag má najednou dost přes dvacet kilo

a musíte ho nést šest mil. Když hrajete

kopcovité hřiště, třeba Augustu nebo

některá asijská hřiště, dá to zabrat. Další

problém je extrémní horko. V Malajsii je

problém vůbec to ujít, natož s bagem na

zádech.

Jak se k vám chová na PGA a EPGA

Tour okolí?

Určitě by to mohlo být lepší. Postupně

se to zvedlo, ale ještě na nás stále ulpívá

to velmi staré stigma z dob, kdy v golfu

nebyly skoro žádné peníze a hole nosila

většinou jen individua, která nedokázala

vydržet v normálním zaměstnání. Na

túrách platilo „tyto hochy nechceme tady

nebo tady, tamhle ať taky nevstupují“.

A to se na obou túrách ještě zcela vymýtit nepodařilo.

Kedíci dnes mají velmi profesionální zaměstnání, berou ho velmi seriózně, řada

z nich vydělá slušné peníze. Dovolí si

dobře jíst, dobře cestovat i spát, a pak

přijedete na turnaj, kde kedíci vnímají,

jak se s nimi špatně zachází. Někde je

strava pro hráče výborná, zatímco pro

nás je o mnoho stupňů horší. Jinde zase

jíme to, co hráči. Nechceme jíst koblihy

celý turnaj.

Nedávno došlo na Honda Classic

k ostudné události, kdy kedíky při

bouřce nepustili do klubovny…

To je velký problém. Zažil jsem to, pro

kedíky neměli žádnou ochranu. Přišla

pořádná bouřka a všichni směli do klubovny, vyjma kedíků… Hráči, jejich rodiny, diváci, dávno zapomenutí synovci

z druhého kolena, spolužáci. Jste ale

caddie? V tom případě na tomto turnaji

zůstaňte venku. Poslali nás do plátěného

přístřešku s železnou konstrukcí, podotýkám – v bouřce!

Na jakou částku si za rok kedík může

přijít?

Záleží na tom, kolik váš hráč vyhraje. Když

vydělá ročně dva, tři, pět, deset milionů,

má se dobře i caddie. Ale žádnou záruku nemáte. Když hráč neprojde cutem,

nevydělá nikdo nic, on ani já. Ba co víc,

hráč prodělá, neboť platí cesty a ubytování. Týden pracoval, a ještě prodělal, což

platí pro oba. Musíte si spočítat, zda se

vám práce za rok vyplatila. Nikdo nebude

pracovat celý rok, když prodělá. Kedíci

obecně investují, práci i čas, do svého

hráče a jen doufají, že se to vyplatí. Každý

čekáme na to své vítězství, na velký týden,

na velký rok.

Jsou hráči, kterým byste bag určitě

nechtěl nosit?

Samozřejmě, ale jména po mně nechtějte.

(smích) Na túře jsou takové džoby, kdy

si pomyslíte, že byste na tom musel být

hodně špatně, abyste to vzal, protože se

s daným hochem jedná extrémně špatně.

Jsem si jist, že většina lidí, kteří to čtou, ví,

o kom mluvím.

Býváte na hřišti nervózní?

Jako caddie působím už dlouho, takže

nervozitou netrpím. Když ale jdete v neděli na hřiště a vedete o ránu, je to pořádné vzrušení a určitě vám trochu tečou

nervy. Hráč to má podobně a najednou

střílí každým železem o šest metrů dál

než jindy, toho si musím být také vědom.

Na závěr vás poprosím o jednu

užitečnou radu amatérům.

Každou středu hrajeme pro-am, kde vídám

stále ty stejné chyby. Nejčastěji je to volba

špatné rány. Většina borců s hendikepem

kolem deseti se pouští do ran, na které by

si ani profík netroufl. A když si na to netroufne ani Tour Pro, neměl by to rozhodně

zkoušet žádný amatér. Pro vyhodnocení situace používám pravidlo deseti míčků. Kdybyste měl deset míčků, kolik byste jich asi

poslal zamýšlenou ranou na green? Pokud

odpověď zní „tři“, pak na to rychle zapomeňte, jestli „sedm“, jděte do toho.

Samozřejmě profík na túře může ztratit

mnohem víc. Když ránu pokazí, může přijít

o tisíce. Když se ráda nepovede amatérovi,

nic to neznamená. Zahrál špatnou rundu,

zanadává si, dá si pivo s kamarády a nazítří jde s čistou hlavou do práce. Kdyby hrál

o své živobytí, rozhodoval by se zcela jinak. Proto hráči ušetří tolik ran. Rozhodují

se důkladně, s rozvahou, kalkulují údery

i rizika složitěji než amatéři.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

ROZHOVOR – TERRY MUNDY | CADDIE | TOUR | ŽENY

17

17