ROZHOVOR | Sandra Gal
už splnila, co dalšího řadíte mezi své
sny? Vítězství na majoru?
Reprezentovat na olympiádě v Riu bylo
skvělé, stejně jako vyhrát Solheim Cup.
Ale k mým snům stále určitě patří vyhrát
některý z majorů. A že se vyplatí takového snu nikdy nevzdávat, to se ukázalo
například letos při triumfu Angely Stanford na Evian Championship. Ano, i já
toužím vyhrát major! K dalším snům patří
i další vítězství na túře. Několikrát jsem
tomu byla blízko a věřím, že alespoň ještě
jednou nějaký pohár na osmnáctém greenu nad hlavu opět zvednu.
K naplňování cílů je třeba kromě
vlastní píle a vůle i realizační tým.
Ten váš je už léta poměrně stabilní,
k jedné velké změně jste ovšem
v uplynulé sezoně přistoupila. Od
jara spolupracujete s Cameronem
McCormickem. Trenérem, který byl
a stále je u úspěchů Jordana Spietha
a jehož klientkou je téměř tři roky
i bývalá ženská světová jednička So
Yeon Ryu.
Jak a kam se posunul trénink pod
novým koučem? Pro kterou část
vaší hry bylo nastartování spolupráce nejpřínosnější?
Pomohl mi s patovaním, když jsme se
společně dohodli, že změním grip na „left
hand low“. To mi umožnilo zvýšit stabilitu
během úderu. Zapracovali jsme ale i na
švihu, kde jsme se koncentrovali na pozici
hole v impaktu, především abych měla
paže více před míčem. To mi umožnilo
zvýšit konzistenci hry.
Výměna trenéra se pozitivně projevila zejména v patování.
22 | GOLF
Významnou roli hrává často
i caddie. Tento tandem mívá v ženském profesionálním golfu statisticky kratší životnost než ve světě
mužském. Jste výjimka potvrzující
pravidlo, nebo vám vyhovuje čas
od času oživit spolupráci výměnou
caddieho? Jaký typ vaší hře i vašemu naturelu vyhovuje nejvíc?
Máte pravdu. Možná, že jako ženy jsme
emocionálnější než muži. Moje nejdelší
spolupráce s kedíkem trvala čtyři roky.
Nejvíc si cením toho, když má příjemnou
energii jako člověk – vždyť s ním trávím
prakticky většinu času v životě! Je dobré,
když umí vycítit, kdy má něco říci a kdy je
naopak lepší mlčet. Kromě toho ocením