INSTRUKCE | Výživa

Ve znamení rovnováhy

A je to tady! Nový rok nám otevřel dveře a je na nás, jakou nohou vykročíme. Nebo

necháme stranou pověry a zasadíme se o naše blaho sami. A co „oblíbená“ novoroční předsevzetí, máte vybráno? Nebo spíše razíte motto: Do nového roku mám

předsevzetí jediné, a to nemít předsevzetí žádné. Už jistě tušíte, že se první letošní

článek bude týkat rovnováhy.

Text: Magda Jochmanová

Rovnováha je něco nehmatatelného,

přesto je v životě člověka i celé planety,

potažmo vesmíru věcí nezbytnou. Jakýkoliv výkyv z rovnováhy člověk nějakým

způsobem pociťuje, někdy si ho však

uvědomuje více, někdy méně a z toho

pak mohou vznikat různé problémy

či neduhy. Nicméně dosáhnout zlaté

střední cesty může být v dnešní době

docela oříšek.

Kdysi v historii byla běžná populace vystavena nepříznivým faktorům jako nedostatek potravin a náročná fyzická

práce. Paradoxem je, že nyní je to v určitém smyslu podobné. Lidé chodí do

práce od nevidím do nevidím a co se

potravin týče, těch je sice dostatek, ale

často se jedná o polotovary „na zaplácnutí“, které pozbývají živiny.

Dokonce se uvádí, že přírodní produkty

ze supermarketů neobsahují potřebný

dostatek prvků. Průmysl má ale „lék“ na

všechno, a tak na nás všude číhá reklama

na zázračné doplňky stravy. To je ale

pohled jen z jednoho pólu.

Abychom obsáhli vše, musíme

věc vnímat i z druhého pólu.

Jestliže se na věc podíváme

blíže, pak v případě, že je například střevo v dysbióze (není

v rovnováze), nemůže plnohodnotně vstřebávat všechny

dodané živiny. Co s tím? Řešení je snadné. Je třeba si uvědomit, co dysbiózu způsobuje

– nabízejí se civilizační faktory,

způsob stravování, životní styl,

nedostatek spánku a pohybu atd.

Tak jak se rovnováha promítá napříč

vším, týká se i našeho duševního stavu,

38 | GOLF

což ve svém citátu vystihl starověký filozof Epiktétos: „Kdyby někdo vydal tvé

tělo do rukou komukoliv na potkání, byl

bys tím roztrpčen; že však ty sám vydáváš svou mysl v moc kohokoliv, takže se

zneklidňuje, když tě někdo hanobí, a pozbývá rovnováhy, za to se nestydíš?“

Když zůstaneme v historii, tak cílem

moudrého života je právě dosažení rovnováhy, a to na základě čtyř platónských

zdatnosti: moudrosti, statečnosti, uměřenosti a spravedlnosti. První tři odpovídají třem částem duše, kdy moudrost je

zdatností rozumu, zatímco statečnost

je zdatností vůle. Uměřenost můžeme

vnímat jako rovnováhu, tedy schopnost

najít střed mezi přísností a shovívavostí,

opulentností a askezí apod.

Spravedlnost je zdatností, v níž jsou

zahrnuty všechny tři ostatní zdatnosti

Květ zdraví

a spočívá ve vyváženém poměru tří částí

duše a jejich zdatností. Tolik k Platónově

etice ve vztahu k duši.

A když už jsme se dostali až k Platónovi,

ráda bych zmínila Květ života, který

vychází z posvátné geometrie a obsahuje všechny základní stavební kameny

vesmíru, nazývající se platónské pevné

látky. Květ života zachycuje stvoření veškeré existence, jde o univerzální symbol

vyskytující se ve všech částech světa,

napříč náboženstvími a v různých starověkých civilizacích. Skládá se ze sedmi

sfér, kde má každá ve svém nitru pět

platónských těles: pravidelný čtyřstěn

(tetraedr), krychli (pravidelný šestistěn,

hexaedr), pravidelný osmistěn (oktaedr),

pravidelný dvanáctistěn (dodekaedr)

a pravidelný dvacetistěn (ikosaedr).

Krychli, osmistěn, čtyřstěn a dvacetistěn

Platón považoval za představitele čtyř

základních živlů – země, vzduch, oheň

a voda. Dvanáctistěn pak měl představovat vše, co existuje.

Platónská tělesa se vyznačují vysokou symetrií a běžně se objevují v současných vědních

oborech, jako je například molekulární fyzika, chemie apod.

Zajímavé na tom všem je, že

řada krystalů s vysokou symetrií

krystalové mřížky nabývá forem platónských těles. Je tedy

zjevné, že jakákoli výchylka

může způsobit nerovnovážnou

tvorbu krystalů, což znamená,

že vše souvisí se vším, a pokud

nebudeme vyhledávat symbiózu,

bude nás provázet dysbióza. Milí čtenáři,

přeji vám tedy velmi vyvážený nový rok!