INSTRUKCE | Výživa
Ve znamení rovnováhy
A je to tady! Nový rok nám otevřel dveře a je na nás, jakou nohou vykročíme. Nebo
necháme stranou pověry a zasadíme se o naše blaho sami. A co „oblíbená“ novoroční předsevzetí, máte vybráno? Nebo spíše razíte motto: Do nového roku mám
předsevzetí jediné, a to nemít předsevzetí žádné. Už jistě tušíte, že se první letošní
článek bude týkat rovnováhy.
Text: Magda Jochmanová
Rovnováha je něco nehmatatelného,
přesto je v životě člověka i celé planety,
potažmo vesmíru věcí nezbytnou. Jakýkoliv výkyv z rovnováhy člověk nějakým
způsobem pociťuje, někdy si ho však
uvědomuje více, někdy méně a z toho
pak mohou vznikat různé problémy
či neduhy. Nicméně dosáhnout zlaté
střední cesty může být v dnešní době
docela oříšek.
Kdysi v historii byla běžná populace vystavena nepříznivým faktorům jako nedostatek potravin a náročná fyzická
práce. Paradoxem je, že nyní je to v určitém smyslu podobné. Lidé chodí do
práce od nevidím do nevidím a co se
potravin týče, těch je sice dostatek, ale
často se jedná o polotovary „na zaplácnutí“, které pozbývají živiny.
Dokonce se uvádí, že přírodní produkty
ze supermarketů neobsahují potřebný
dostatek prvků. Průmysl má ale „lék“ na
všechno, a tak na nás všude číhá reklama
na zázračné doplňky stravy. To je ale
pohled jen z jednoho pólu.
Abychom obsáhli vše, musíme
věc vnímat i z druhého pólu.
Jestliže se na věc podíváme
blíže, pak v případě, že je například střevo v dysbióze (není
v rovnováze), nemůže plnohodnotně vstřebávat všechny
dodané živiny. Co s tím? Řešení je snadné. Je třeba si uvědomit, co dysbiózu způsobuje
– nabízejí se civilizační faktory,
způsob stravování, životní styl,
nedostatek spánku a pohybu atd.
Tak jak se rovnováha promítá napříč
vším, týká se i našeho duševního stavu,
38 | GOLF
což ve svém citátu vystihl starověký filozof Epiktétos: „Kdyby někdo vydal tvé
tělo do rukou komukoliv na potkání, byl
bys tím roztrpčen; že však ty sám vydáváš svou mysl v moc kohokoliv, takže se
zneklidňuje, když tě někdo hanobí, a pozbývá rovnováhy, za to se nestydíš?“
Když zůstaneme v historii, tak cílem
moudrého života je právě dosažení rovnováhy, a to na základě čtyř platónských
zdatnosti: moudrosti, statečnosti, uměřenosti a spravedlnosti. První tři odpovídají třem částem duše, kdy moudrost je
zdatností rozumu, zatímco statečnost
je zdatností vůle. Uměřenost můžeme
vnímat jako rovnováhu, tedy schopnost
najít střed mezi přísností a shovívavostí,
opulentností a askezí apod.
Spravedlnost je zdatností, v níž jsou
zahrnuty všechny tři ostatní zdatnosti
Květ zdraví
a spočívá ve vyváženém poměru tří částí
duše a jejich zdatností. Tolik k Platónově
etice ve vztahu k duši.
A když už jsme se dostali až k Platónovi,
ráda bych zmínila Květ života, který
vychází z posvátné geometrie a obsahuje všechny základní stavební kameny
vesmíru, nazývající se platónské pevné
látky. Květ života zachycuje stvoření veškeré existence, jde o univerzální symbol
vyskytující se ve všech částech světa,
napříč náboženstvími a v různých starověkých civilizacích. Skládá se ze sedmi
sfér, kde má každá ve svém nitru pět
platónských těles: pravidelný čtyřstěn
(tetraedr), krychli (pravidelný šestistěn,
hexaedr), pravidelný osmistěn (oktaedr),
pravidelný dvanáctistěn (dodekaedr)
a pravidelný dvacetistěn (ikosaedr).
Krychli, osmistěn, čtyřstěn a dvacetistěn
Platón považoval za představitele čtyř
základních živlů – země, vzduch, oheň
a voda. Dvanáctistěn pak měl představovat vše, co existuje.
Platónská tělesa se vyznačují vysokou symetrií a běžně se objevují v současných vědních
oborech, jako je například molekulární fyzika, chemie apod.
Zajímavé na tom všem je, že
řada krystalů s vysokou symetrií
krystalové mřížky nabývá forem platónských těles. Je tedy
zjevné, že jakákoli výchylka
může způsobit nerovnovážnou
tvorbu krystalů, což znamená,
že vše souvisí se vším, a pokud
nebudeme vyhledávat symbiózu,
bude nás provázet dysbióza. Milí čtenáři,
přeji vám tedy velmi vyvážený nový rok!