TÉMA MĚSÍCE | Masters
Kdo, kde a kdy
překoná rekordy Jacka Nicklause?
Kronikáři už od nepaměti zapisují do análů tok času provázený lidským snažením. Ve
svých statistikách pozorně sledují pokrok v podobě dosažených výsledků. A lidé si
přejí být při tom. Zažívat opojné pocity dotyku historie a na vlastní oči vidět, pokud
nějaká zdánlivě nedosažitelná meta padne. Výzvy jsou přece od toho, aby se překonávaly. Pro ty, kteří se o jejich překonání snaží, jsou hnací silou a motivací. Jsou přirozenou podstatou života.
Foto: Globe Media/Reuters
Text: Mike Hrubý, foto: Globe Media/Reuters
Phil Mickelson bude mít v Augustě reálnou šanci přepsat historii a stát se nejstarším
vítězem tohoto majoru.
Nejinak je tomu i v současném světě
sportu. Tady se pravidelně v periodických intervalech dějin objevují osobnosti, které svojí výjimečností vyčnívají nad ostatními a přepisují historii.
Jako připomínku chci jmenovat několik
příkladů.
Tím prvním v individuálním sportu je ničím nenapodobitelná sportovní dráha
švýcarského tenisty Rogera Federera,
jenž se stal žijící legendou. Když letos
na Australian Open dokázal získat dvacátý grandslamový titul, vstoupil mezi
nesmrtelné.
Další patří královně sportu atletice v podobě výkonu skokana do dálky Boba
Beamona. Na olympiádě v Mexiku roku
1968 skočil doslova do 21. století. Jeho
světový rekord 890 cm platil dlouhých
16 | GOLF
23 let, než ho o pět centimetrů překonal Mike Powell na světovém šampionátu v Tokiu. Beamonův výkon ale doposud zůstává na soutěži pod pěti kruhy
nepřekonán.
Poslední příklad je z kolektivního sportu.
Hokejista Wayne Gretzky během dvaceti sezon v NHL (působil ve čtyřech
klubech) vytvořil počtem vstřelených
branek a asistencí rekord v kanadském
bodování, který, zdá se, už nikdo nikdy
nepřekoná.
A tady se dostávám k otázce na začátku článku. Golfových rekordů, které
má na svědomí další gigant světového
sportu přezdívaný Zlatý medvěd, je nespočet. V přítomnosti a blízké budoucnosti to bude v mnohém podobné jako
u vášnivého amatérského golfisty Wayna
Gretzkyho. Stejně jako jeho počet vstřelených branek a asistencí v utkáních
NHL, bude jednou z téměř nedostižných
met překonání počtu titulů Jacka Nicklause, které získal na turnajích kategorie major. Celkem jich má úctyhodných
osmnáct.
Primát rodáka z Columbusu v Ohiu sice
zůstává v ohrožení, ale hrozba je menší
než před deseti lety. Tehdy dvaatřicetiletý
Tiger Woods svým vítězstvím na US Open
získal čtrnáctý a zatím posledním major.
V té době, kdy v San Diegu triumfoval
po odehrání devadesáti jamek s jednou
funkční a druhou pochroumanou nohou,
se zdálo, že ho na cestě za letitým rekordem nemůže nic zastavit. V podstatě
to byla jen otázka času, kdy fenomenální
Američan překoná bájnou metu a posune
18 majorů Jacka Nicklause do nových sfér.
Zatím se tak nestalo.
Realita se v současném světle jeví spíš
ve skeptičtějších barvách. Jak moc byl
v této souvislosti důležitý zisk patnáctého majoru, o který Tiger přišel v přímém souboji s Y. E. Yangem ve finálovém kole PGA Championship 2009
v Hazeltine National, to teprve ukáže
historie.
Přes všechny ztracené příležitosti v uplynulých letech, provázených návraty po
osobních a zdravotních problémech
s komplikovanými zraněními, Jack Nicklaus věří, že Tiger jednou jeho rekord
překoná. A není to nemožné.