a 1938, vždy proti kvalitní domácí i zahraniční konkurenci. V roce 1936 zazářil
v postolympijské Velké soutěži národů
v Baden Badenu mezi nejlepšími amatérskými hráči Evropy.
Nadějný předválečný rozvoj československého golfu násilně přerušilo odtržení
Sudet v roce 1938 a pozdější válka. Odtržena byla západočeská golfová hřiště,
oddělilo se slovenské hřiště v Piešťanech
a během války zanikla hřiště u Třemšína
a po smrti barona Ringhoffera v roce
1940 i ve Volešovicích. Protektorátnímu
českému golfu zůstala pouze hřiště v Klánovicích a na Líšnici.
Ne však nadlouho. Tvrdou ránu zasadila
golfistům heydrichiáda. V první vlně jejích
zakládající člen JUDr. Prokop Sedlák.
Tomu byl přiznán titul primátor, protože
titul prezident byl i posmrtně ponechán
Ludvíku Vaňkovi. Ani toto oživení však
netrvalo dlouho.
Přišel únor roku 1948 se svým komunistickým pučem a GKL opět o své mladé
hráče přišel. Většina z nich totiž odešla
do zahraničí. V souvislosti s útěkem za
hranice Ivo Tondera, válečného pilota,
a jeho ženy Jiřiny, majorky československého letectva ve Velké Britanii, byl krátce
nato uvězněn i Hanno Tonder.
Padesátá léta znamenala pro český golf
období největšího nebezpečí. Vládnoucí
garnitura, vedená třídní nenávistí, zařadila golf mezi své nepřátele. Důsledkem
Padesátá léta znamenala pro český golf období
největšího nebezpečí. Vládnoucí garnitura, vedená
třídní nenávistí, zařadila golf mezi své nepřátele.
Důsledkem bylo vyloučení golfu ze sportů
a následné rozorání klánovického hřiště a rozpuštění
tamního klubu.
represivních poprav skončil svůj život
prezident GKL, JUDr. Ludvík Vaněk, který
prezidentskou funkci vykonával od roku
1930. Ke konci války byly uzavřeny Klánovice a český golf přežíval několik měsíců
již jen na Líšnici.
Nové členy a s nimi i nový elán přinesla
do klubu až poválečná doba. Společenské prostředí klubu a sportovní aktivity významně ožily. V čele klubu nahradil popraveného Ludvíka Vaňka další
Klubovna zde stojí už od roku 1933.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
bylo vyloučení golfu ze sportů a následné
rozorání klánovického hřiště a rozpuštění
tamního klubu.
Stejný osud byl připraven i pro GKL.
V roce 1952 byla zabrána klubovna a určena pro uskladnění obilí. Tento pokus se
podařilo odrazit a budova byla opět klubu
vrácena, jako objekt pro uskladnění obilí
zcela nevyhovující. Likvidační 50. léta Líšnice jako jediný „pražský“ golfový klub
přežila a poskytla útočiště i hráčům ze
zničených Klánovic. Líšnická klubovna se
DLOUHO NEBO NIKDY JSTE NA LÍŠNICI NEBYLI?
Poznejte Líšnici za 50 %
Pokud jste na Líšnici dlouho nebo nikdy nebyli,
pak máte první hru za 50 % (245 Kč na 9 jamek,
395 Kč na 18 jamek). Nabídka platí nejen pro hráče,
kteří u nás nikdy nebyli, ale pro všechny, kteří u nás
nehráli v roce 2013.
ROČNÍ KARTY
Dospělý
Senior
Manželé
Rodina (2+2 do 18 let)
Mládež do 13 let
Mládež 14–18 let
10 000 Kč
7 000 Kč
18 000 Kč
23 000 Kč
3 500 Kč
5 000 Kč
Roční členská karta ČGF vč. 1 000 míčů na driving
range za 1 300 Kč
VÝHODY PRO RODINY A SKUPINY
Rodinný flight pro max. 4 hráče na 9 jamek 1 500 Kč
Narozeninový flight pro max. 4 hráče na 9 jamek
1 000 Kč (Platí týden před a týden po datu
narozenin.)
4 za cenu 3 Při obsazení celého flightu hrajete za
cenu 3 fee.
stala, obdobně jako ve válce, útočištěm
před tíhou doby a místem regenerace,
zvláště psychických sil.
Koncem 50. let byl učiněn druhý pokus
o likvidaci GKL. Klub dostal výpověď z pozemku, na kterém měl hřiště. V této době
se však již v Praze začaly formovat nové
oddíly golfu při několika tělovýchovných
jednotách, které byly ochotné golfové
oddíly přijmout. GKL této situace využil a jako celek vstoupil v roce 1958 do
TJ Slavoj PZO, jako její golfový oddíl. Pro
pražskou tělovýchovnou jednotu nebylo
těžké s místními líšnickými funkcionáři domluvit další nájem pozemku pod hřištěm
a hřiště tak zachránit.
Šedesátá léta se nesla ve znamení boje za
uznání golfu jako sportu, obnovy soutěžního golfu na celostátní úrovni a vymanění se z desetileté izolace navazováním
mezinárodních kontaktů. Sloučením jednot se v roce 1960 stal líšnický klub oddílem golfu poměrně velké pražské jednoty
Slavoj Praha.
V roce 1966 byl golf po dvanácti letech
oficiálními místy uznán za sport a bylo
vytvořeno jeho celostátní ústředí, nejdříve ve formě Ústřední sekce golfu
ČSTV, v roce 1968 jako samostatný Československý golfový svaz. V té době byla
Líšnice jediným „pražským“ hřištěm.
69