a 1938, vždy proti kvalitní domácí i zahraniční konkurenci. V roce 1936 zazářil

v postolympijské Velké soutěži národů

v Baden Badenu mezi nejlepšími amatérskými hráči Evropy.

Nadějný předválečný rozvoj československého golfu násilně přerušilo odtržení

Sudet v roce 1938 a pozdější válka. Odtržena byla západočeská golfová hřiště,

oddělilo se slovenské hřiště v Piešťanech

a během války zanikla hřiště u Třemšína

a po smrti barona Ringhoffera v roce

1940 i ve Volešovicích. Protektorátnímu

českému golfu zůstala pouze hřiště v Klánovicích a na Líšnici.

Ne však nadlouho. Tvrdou ránu zasadila

golfistům heydrichiáda. V první vlně jejích

zakládající člen JUDr. Prokop Sedlák.

Tomu byl přiznán titul primátor, protože

titul prezident byl i posmrtně ponechán

Ludvíku Vaňkovi. Ani toto oživení však

netrvalo dlouho.

Přišel únor roku 1948 se svým komunistickým pučem a GKL opět o své mladé

hráče přišel. Většina z nich totiž odešla

do zahraničí. V souvislosti s útěkem za

hranice Ivo Tondera, válečného pilota,

a jeho ženy Jiřiny, majorky československého letectva ve Velké Britanii, byl krátce

nato uvězněn i Hanno Tonder.

Padesátá léta znamenala pro český golf

období největšího nebezpečí. Vládnoucí

garnitura, vedená třídní nenávistí, zařadila golf mezi své nepřátele. Důsledkem

Padesátá léta znamenala pro český golf období

největšího nebezpečí. Vládnoucí garnitura, vedená

třídní nenávistí, zařadila golf mezi své nepřátele.

Důsledkem bylo vyloučení golfu ze sportů

a následné rozorání klánovického hřiště a rozpuštění

tamního klubu.

represivních poprav skončil svůj život

prezident GKL, JUDr. Ludvík Vaněk, který

prezidentskou funkci vykonával od roku

1930. Ke konci války byly uzavřeny Klánovice a český golf přežíval několik měsíců

již jen na Líšnici.

Nové členy a s nimi i nový elán přinesla

do klubu až poválečná doba. Společenské prostředí klubu a sportovní aktivity významně ožily. V čele klubu nahradil popraveného Ludvíka Vaňka další

Klubovna zde stojí už od roku 1933.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

bylo vyloučení golfu ze sportů a následné

rozorání klánovického hřiště a rozpuštění

tamního klubu.

Stejný osud byl připraven i pro GKL.

V roce 1952 byla zabrána klubovna a určena pro uskladnění obilí. Tento pokus se

podařilo odrazit a budova byla opět klubu

vrácena, jako objekt pro uskladnění obilí

zcela nevyhovující. Likvidační 50. léta Líšnice jako jediný „pražský“ golfový klub

přežila a poskytla útočiště i hráčům ze

zničených Klánovic. Líšnická klubovna se

DLOUHO NEBO NIKDY JSTE NA LÍŠNICI NEBYLI?

Poznejte Líšnici za 50 %

Pokud jste na Líšnici dlouho nebo nikdy nebyli,

pak máte první hru za 50 % (245 Kč na 9 jamek,

395 Kč na 18 jamek). Nabídka platí nejen pro hráče,

kteří u nás nikdy nebyli, ale pro všechny, kteří u nás

nehráli v roce 2013.

ROČNÍ KARTY

Dospělý

Senior

Manželé

Rodina (2+2 do 18 let)

Mládež do 13 let

Mládež 14–18 let

10 000 Kč

7 000 Kč

18 000 Kč

23 000 Kč

3 500 Kč

5 000 Kč

Roční členská karta ČGF vč. 1 000 míčů na driving

range za 1 300 Kč

VÝHODY PRO RODINY A SKUPINY

Rodinný flight pro max. 4 hráče na 9 jamek 1 500 Kč

Narozeninový flight pro max. 4 hráče na 9 jamek

1 000 Kč (Platí týden před a týden po datu

narozenin.)

4 za cenu 3 Při obsazení celého flightu hrajete za

cenu 3 fee.

stala, obdobně jako ve válce, útočištěm

před tíhou doby a místem regenerace,

zvláště psychických sil.

Koncem 50. let byl učiněn druhý pokus

o likvidaci GKL. Klub dostal výpověď z pozemku, na kterém měl hřiště. V této době

se však již v Praze začaly formovat nové

oddíly golfu při několika tělovýchovných

jednotách, které byly ochotné golfové

oddíly přijmout. GKL této situace využil a jako celek vstoupil v roce 1958 do

TJ Slavoj PZO, jako její golfový oddíl. Pro

pražskou tělovýchovnou jednotu nebylo

těžké s místními líšnickými funkcionáři domluvit další nájem pozemku pod hřištěm

a hřiště tak zachránit.

Šedesátá léta se nesla ve znamení boje za

uznání golfu jako sportu, obnovy soutěžního golfu na celostátní úrovni a vymanění se z desetileté izolace navazováním

mezinárodních kontaktů. Sloučením jednot se v roce 1960 stal líšnický klub oddílem golfu poměrně velké pražské jednoty

Slavoj Praha.

V roce 1966 byl golf po dvanácti letech

oficiálními místy uznán za sport a bylo

vytvořeno jeho celostátní ústředí, nejdříve ve formě Ústřední sekce golfu

ČSTV, v roce 1968 jako samostatný Československý golfový svaz. V té době byla

Líšnice jediným „pražským“ hřištěm.

69