DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Líšnice
90 let golfu na Líšnici
odkrývá historii celého českého golfu
Necelých 15 minut od Prahy po Strakonické silnici, tam najdete golfový klub Líšnice.
Je tam již 90 let. A bylo to napínavých 90 let... Přečtěte si něco o historii hřiště, které tvořilo významnou část golfových dějin Československa.
Text: Prokop Sedlák a Marek Babšický, foto: archiv GKL
Ten byl založen pod názvem Golfový klub
Líšnice dne 21. 11. 1928, jako druhý český
golfový klub. Zakladateli klubu byli Jaroslav O. Franta, Richard Hampl, Ladislav
Haškovec, Jaroslav Hilbert, Adolf Hoffmeister, Jiří Chvojka, Karel Mikšíček, Prokop
Sedlák, Vladimír Sedlák, Karel Vaněk, Ludvík Vaněk a Karel Vávra. Prvním prezidentem klubu byl zvolen Karel Vávra.
Takový výhled se vám z líšnické klubovny nabídne dnes.
Dnes je jen v samotné České republice přibližně sto hřišť a dalších zhruba třicet na
Slovensku. Před sto lety, po vzniku samostatného Československa v roce 1918, však
byly na celém jeho území jen dva golfové
kluby, které vznikly ještě za RakouskaUherska. Byly to kluby v Karlových Varech
a v Mariánských Lázních. Tyto kluby, existující již od začátku 20. století, však byly
národnostně německé, orientované výhradně na sportovní vyžití převážně anglo-americké lázeňské klientely.
Vlastní české golfové prostředí se začalo
vytvářet až po vzniku republiky. Průkopnické začátky několika pozdějších zakladatelů budoucího Golfového klubu Líšnice
(GKL) sahají do roku 1923, kdy čtyři kamarádi začali ve Strančicích u Prahy zkoušet
golf na pozemcích strýce jednoho z nich,
vybaveni starými golfovými holemi, přivezenými téhož roku z Anglie. Byli to Jaroslav Hilbert, Adolf Hoffmeister, Jiří Chvojka
a Prokop Sedlák.
68 | GOLF
Vedle golfových aktivit barona Františka
Ringhoffera na jeho pozemcích ve Volešovicích u Prahy, které vyústily později
v založení Golf Clubu Praha a zřízení golfového hřiště v Praze-Motole, se stala
zpočátku skromná strančická aktivita
jedním ze základů pozdějšího českého
golfu. Během pětiletého „strančického
období“ se ke čtyřem průkopníkům přidali další zájemci o golf a strančické prostředí se stalo pro další golfový rozvoj
této skupiny malým. Proto se hledalo
místo v okolí Prahy, kde by se dalo zřídit
golfové hřiště.
Takové místo, pastvinu charakterem
připomínající skotské náhorní planiny,
šťastnou náhodou v srpnu 1928 objevil JUDr. Ladislav Haškovec v lokalitě na
Korýtkách poblíž obce Líšnice. S tehdejším starostou obce Antonínem Macháčkem se dohodl na uzavření pachtovní
smlouvy a „strančičtí“ si mohli založit
svůj golfový klub.
V té době již existoval první český golfový
klub, Golf Club Praha, založený v roce
1926. Golfový klub Líšnice a Golf Club
Praha tvořily několik let českou golfovou
rodinu, k níž poté přibyl i Ringhoffer Golf
Club Volešovice, když soukromé golfové
aktivity rodiny Ringhofferovy ve Volešovicích dostaly klubovou podobu.
Roku 1932 tyto tři české kluby spolu se
slovenským GC Piešťany založily Golfový
svaz ČSR a položily tím základy pro československý organizovaný golf. Během tří let
do svazu vstoupily i dva západočeské, národnostně německé golfové kluby, z Karlových Varů a Mariánských Lázní.
Již v období před 2. světovou válkou se
golfové hřiště na Líšnici stalo významným sportovním a společenským centrem. Přispěla k tomu i přitažlivá a útulná
klubovna, postavená v roce 1933 (stojící
dodnes), kterou si oblíbili všichni, kdo v ní
kdy poseděli. Klubovna hostila i všechny
přední české předválečné hráče, kteří se
na líšnickém hřišti pokoušeli zdolat neporazitelného líšnického mistra Hanno
Tondera.
Ten byl vskutku výjimečným zjevem mezi
českými golfisty. V období předválečného
rozkvětu českého golfu získal mezinárodní titul mistra republiky v letech 1933