Page 77
WWW.CASOPISGOLF.CZ
75
DRIVING | Handigolf
V NEW YORKU MĚ PŘESVĚDČILI,
ŽE MÁM HRÁT GOLF
Golf viděl František poprvé v Marián-
ských Lázních, když v 70. letech studo-
val na zdejší hotelové škole. Učaroval
mu nádech noblesy, střižené trávníky
a příjemní lidé kolem. Už tehdy si řekl,
že by to chtěl někdy zkusit. Dokonce si
vystřihl článek z Rudého práva o špa-
nělském profesionálním golfi stovi Seve
Ballesterosovi, který byl tak dobrý, že
ve sportu zbohatlíků konkuroval „zlým
Američanům“...
Když pak jezdil začátkem 90. let z Tře-
boně do Vráže, míjel v Bechyni oboru,
kde probíhaly dost náročné stavební
práce. Jednou tam zastavil a od svéráz-
ného pána, z něhož se vyklubal profe-
sionální golfový trenér Pavel Hepnar, se
dozvěděl, že do dvou let tu bude gol-
fové hřiště. „Slovo dalo slovo a já tam na
louce zkusil odpálit pár prvních míčků.
Pochopil, že dávný sen z Mariánských
Lázní má možná na dosah.
„Manželka v té době hrála na krajské
úrovni tenis. Když si tu pak se mnou vy-
zkoušela golfové hole, rozhodla se, že
do toho jdeme oba,“ vykládá František.
Oběma bylo těsně před čtyřicítkou. Za-
čátky nebyly lehké, František marně hle-
dal správný úchop, každý úder bolel...
Pak se ale vydal na dva týdny s kamará-
dem do New Yorku a padlo defi nitivní
rozhodnutí.
„Když jsem na Manhattanu viděl gol-
fový obchod s indoorem, nemohl jsem
ho minout a nezajít tam. S tamějším
trenérem jsme se bavili o tom, že mám
problémy po úrazu, a já se dozvěděl,
že v Americe hrají lidé s postižením golf
naprosto běžně. Ať prý nepolevuju. Ne-
smím následkům zranění podléhat, je
třeba najít svůj styl a vytrvat.“
Františkovi Hesovi to dodalo takovou
sílu, že po návratu na jih Čech za-
čal pravidelně trénovat a výsledkem
byl po dlouhém a bolestivém čase
handicap 13. To už z Bechyně pře-
šel roku 1997 s manželkou do rakous-
kého Haugschlagu, který měli z Tře-
boně nejblíž. A bylo to tehdy dokonce
fi nančně výhodnější, než vstoupit do
klubu v Čechách. Pak se začala budo-
vat hřiště v Nové Bystřici a následně na
Mnichu, takže oba přestoupili zpět do
českého klubu.
Z osmnáctky na Mnichu vede do nedale-
kého Haugschlagu přes Smrčnou cesta,
kterou lze na bugině ujet tak za patnáct
dvacet minut. Vede přes hranici v místě,
kudy se pokusil Františkův otec v roce
1953 ilegálně přejít do Rakouska. Pohra-
ničníci ho chytili, a protože mu nebylo
ještě osmnáct, strávil ve vězení pouze
rok. Když se stal František členem na
Mnichu, vzal tátu na buginu a do Haug-
schlagu ho odvezl. I tak silné prožitky
přináší golf...
HANDIGOLF SI OTEVŘEL CESTU
DO EVROPY
V té době se Františkovi zmínil kolega
o Miroslavu Lidinském. Vojákovi, který
v Afghánistánu přišel o nohu, stal
se hrdinou a poté, co se naučil
pohybovat s protézou, začal hrát
golf. Jako první český handigol-
fi sta se stal ve své kategorii mis-
trem Evropy. Sešli se a František
se dozvěděl o jeho plánech v čer-
stvě založené České asociaci gol-
fi stů s postižením, jíž byl Miroslav
prezidentem.
CZDGA (Czech Desible Golf Assoti-
ation) začala tehdy pořádat pravi-
delné tréninky, pak turnaje, na kterých
hráli lidé s postižením se „zdravými“, zá-
žitkem pak byly společné mezinárodní
turnaje. Vytvořila se úžasná parta handi-
golfi stů, kteří dokazovali, že ani po těž-
kých úrazech nemusí člověk jen naříkat,
ležet a brát prášky.
„V té době jsem se plně věnoval zaměst-
nání a někdy mi nezbyl čas na rehabili-
taci,“ připouští Hes. „Okamžitě se to ale
projevilo nejen ve zvyšujících se boles-
tech, ale i na výkonnosti na hřišti. Přesto
jsem kamarádům v CZDGA chtěl doká-
zat, že na to mám.“
Po čase se rozhodl víc věnovat tréninku,
absolvoval soustředění CZDGA, pak
první zahraniční turnaje a přišly i úspě-
chy. V roce 2011 skončil třetí na mistrov-
ství republiky, ve stejném roce devátý
na evropském šampionátu v Itálii. Na ev-
ropských turnajích se umisťoval do desá-
tého místa.
„Je pravda, že dnes v jedenašedesáti le-
tech už osmnáctijamkové hřiště jezdím
v autíčku. Devět jamek ale obejdu po
svých, a tak si vždy uvědomím, že nebýt
golfu, tak bych se nikdy nedonutil ty tři
čtyři kilometry chodit. Je to pro mě re-
habilitace, bez ní bych asi zlenivěl a nej-
spíš už ani nechodil...“
Golf je prý i věčná motivace. Nedávno
se František vrátil ze Zanzibaru. „Kdy-
bych nehrál golf, tak nemám fyzičku,
a tak dlouhý let s náročnými přestupy
bych nezvládl,“ tvrdí. „Na ostrově ale
mají jediné hřiště a já si řekl, že po-
kud si ho nezahraju, tak neodjedu.
A jsem tady!“
FRANTIŠEK HES
- člen v GC Mnich a a Haugschlag
- HCP 18,4
- omezená hybnost poloviny těla
CZDGA
Česka golfová asociace hendikepovaných (CZDGA)
je spolek, který vznikl v roce 2009. Jeho cílem
je umožnit co největšímu počtu dětí, mládeže
a dospělých s tělesným postižením přístup ke
golfu. Je plnohodnotným členským subjektem ČGF
a od roku 2010 členem Evropské golfové asociace
hendikepovaných (EDGA), která usiluje o zařazení
handigolfu do programu letních paraolympijských
her 2020. Mezi členy CZDGA jsou hráči po amputaci
končetin, po ochrnutí od narození či po úrazech,
vozíčkáři, hráči se zrakovým nebo sluchovým
postižením, mozkovou obrnou, roztroušenou
sklerózou či s neurologickým onemocněním, které
postihuje pohybový aparát.
KATEGORIE POSTIŽENÍ
(dle mezinárodně používaného dělení)
• mentální postižení
• sluchové postižení
• spastické postižení (zejména lokomotická postižení
zpravidla neurologického původu, ochrnutí –
převážně vlivem dětské mozkové obrny, postižení
vrozená)
• tělesné postižení (lokomotická postižení zpravidla
ortopedického původu, poúrazové stavy)
• zrakové postižení
Více na www.czdga.cz
ý
Foto: Jana Brábníková