GOLF

DRIVING | Handigolf

Golf viděl František poprvé v Mariánských Lázních, když v 70. letech studoval na zdejší hotelové škole. Učaroval

mu nádech noblesy, střižené trávníky

a příjemní lidé kolem. Už tehdy si řekl,

že by to chtěl někdy zkusit. Dokonce si

vystřihl článek z Rudého práva o španělském profesionálním golﬁstovi Seve

Ballesterosovi, který byl tak dobrý, že

ve sportu zbohatlíků konkuroval „zlým

Američanům“...

Když pak jezdil začátkem 90. let z Třeboně do Vráže, míjel v Bechyni oboru,

kde probíhaly dost náročné stavební

práce. Jednou tam zastavil a od svérázného pána, z něhož se vyklubal profesionální golfový trenér Pavel Hepnar, se

dozvěděl, že do dvou let tu bude golfové hřiště. „Slovo dalo slovo a já tam na

louce zkusil odpálit pár prvních míčků.

Pochopil, že dávný sen z Mariánských

Lázní má možná na dosah.

„Manželka v té době hrála na krajské

úrovni tenis. Když si tu pak se mnou vyzkoušela golfové hole, rozhodla se, že

do toho jdeme oba,“ vykládá František.

Oběma bylo těsně před čtyřicítkou. Začátky nebyly lehké, František marně hledal správný úchop, každý úder bolel...

Pak se ale vydal na dva týdny s kamarádem do New Yorku a padlo deﬁnitivní

rozhodnutí.

„Když jsem na Manhattanu viděl golfový obchod s indoorem, nemohl jsem

ho minout a nezajít tam. S tamějším

trenérem jsme se bavili o tom, že mám

problémy po úrazu, a já se dozvěděl,

že v Americe hrají lidé s postižením golf

naprosto běžně. Ať prý nepolevuju. Nesmím následkům zranění podléhat, je

třeba najít svůj styl a vytrvat.“

Františkovi Hesovi to dodalo takovou

sílu, že po návratu na jih Čech začal pravidelně trénovat a výsledkem

byl po dlouhém a bolestivém čase

handicap 13. To už z Bechyně přešel roku 1997 s manželkou do rakouského Haugschlagu, který měli z Třeboně nejblíž. A bylo to tehdy dokonce

ﬁnančně výhodnější, než vstoupit do

klubu v Čechách. Pak se začala budovat hřiště v Nové Bystřici a následně na

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Mnichu, takže oba přestoupili zpět do

českého klubu.

Z osmnáctky na Mnichu vede do nedalekého Haugschlagu přes Smrčnou cesta,

kterou lze na bugině ujet tak za patnáct

dvacet minut. Vede přes hranici v místě,

kudy se pokusil Františkův otec v roce

1953 ilegálně přejít do Rakouska. Pohraničníci ho chytili, a protože mu nebylo

ještě osmnáct, strávil ve vězení pouze

rok. Když se stal František členem na

Mnichu, vzal tátu na buginu a do Haugschlagu ho odvezl. I tak silné prožitky

přináší golf...

HANDIGOLF SI OTEVŘEL CESTU

DO EVROPY

V té době se Františkovi zmínil kolega

o Miroslavu Lidinském. Vojákovi, kterýý

v Afghánistánu přišel o nohu, stal

se hrdinou a poté, co se naučil

pohybovat s protézou, začal hrát

golf. Jako první český handigolﬁsta se stal ve své kategorii mistrem Evropy. Sešli se a František

se dozvěděl o jeho plánech v čerstvě založené České asociaci golﬁstů s postižením, jíž byl Miroslav

prezidentem.

CZDGA (Czech Desible Golf Assotiation) začala tehdy pořádat pravidelné tréninky, pak turnaje, na kterých

hráli lidé s postižením se „zdravými“, zážitkem pak byly společné mezinárodní

turnaje. Vytvořila se úžasná parta handigolﬁstů, kteří dokazovali, že ani po těžkých úrazech nemusí člověk jen naříkat,

ležet a brát prášky.

„V té době jsem se plně věnoval zaměstnání a někdy mi nezbyl čas na rehabilitaci,“ připouští Hes. „Okamžitě se to ale

projevilo nejen ve zvyšujících se bolestech, ale i na výkonnosti na hřišti. Přesto

jsem kamarádům v CZDGA chtěl dokázat, že na to mám.“

Po čase se rozhodl víc věnovat tréninku,

absolvoval soustředění CZDGA, pak

první zahraniční turnaje a přišly i úspěchy. V roce 2011 skončil třetí na mistrovství republiky, ve stejném roce devátý

na evropském šampionátu v Itálii. Na evropských turnajích se umisťoval do desátého místa.

„Je pravda, že dnes v jedenašedesáti letech už osmnáctijamkové hřiště jezdím

v autíčku. Devět jamek ale obejdu po

svých, a tak si vždy uvědomím, že nebýt

golfu, tak bych se nikdy nedonutil ty tři

čtyři kilometry chodit. Je to pro mě rehabilitace, bez ní bych asi zlenivěl a nejspíš už ani nechodil...“

Golf je prý i věčná motivace. Nedávno

se František vrátil ze Zanzibaru. „Kdybych nehrál golf, tak nemám fyzičku,

a tak dlouhý let s náročnými přestupy

bych nezvládl,“ tvrdí. „Na ostrově ale

mají jediné hřiště a já si řekl, že pokud si ho nezahraju, tak neodjedu.

A jsem tady!“

FRANTIŠEK HES

- člen v GC Mnich a a Haugschlag

- HCP 18,4

- omezená hybnost poloviny těla

Foto: Jana Brábníková

V NEW YORKU MĚ PŘESVĚDČILI,

ŽE MÁM HRÁT GOLF

CZDGA

Česka golfová asociace hendikepovaných (CZDGA)

je spolek, který vznikl v roce 2009. Jeho cílem

je umožnit co největšímu počtu dětí, mládeže

a dospělých s tělesným postižením přístup ke

golfu. Je plnohodnotným členským subjektem ČGF

a od roku 2010 členem Evropské golfové asociace

hendikepovaných (EDGA), která usiluje o zařazení

handigolfu do programu letních paraolympijských

her 2020. Mezi členy CZDGA jsou hráči po amputaci

končetin, po ochrnutí od narození či po úrazech,

vozíčkáři, hráči se zrakovým nebo sluchovým

postižením, mozkovou obrnou, roztroušenou

sklerózou či s neurologickým onemocněním, které

postihuje pohybový aparát.

KATEGORIE POSTIŽENÍ

(dle mezinárodně používaného dělení)

• mentální postižení

• sluchové postižení

• spastické postižení (zejména lokomotická postižení

zpravidla neurologického původu, ochrnutí –

převážně vlivem dětské mozkové obrny, postižení

vrozená)

• tělesné postižení (lokomotická postižení zpravidla

ortopedického původu, poúrazové stavy)

• zrakové postižení

Více na www.czdga.cz