Foto: Globe Media/Reuters

SVĚTOVÝ GOLF | US Open

ulevil si aktuálně dvanáctý hráč světa,

který si svůj triumf náležitě užíval. „Vždy

jsem věřil v sebe sama. A je hezké, když

to dokážete. A když se obklopíte skvělými

lidmi, dobré věci se dějí,“ vykládal spokojeně poté, co kromě vítězné trofeje převzal i šek ve výši 2,25 milionu dolarů.

Byla to i náplast na složité období, kterým si nedávno se svou manželkou prošel.

V roce 2017 totiž čekali dvojčata, o jedno

ale už během těhotenství přišli. Syn Jaxson

Lynn se sice narodil o deset týdnů předčasně a vážil pouze kilo a půl, naštěstí je

ale v pořádku. A letos v srpnu k němu přibudou dvě holčičky!

GOLF BYL AŽ TŘETÍ

Na bojkot hráčů kvůli hřišti nakonec nedošlo, dokonce

i Phil Mickelson se v této souvislosti vyjádřil pochvalně.

O ránu zpět se seřadili Schauffele, Oosthuizen, Rickie Fowler a Aaron Wise.

„Snažil jsem se zůstat trpělivý, ale zároveň

si držet momentum. Za to jsem byl odměněn skvělým závěrem, zahrál jsem birdie

na posledních třech jamkách. Udělal jsem

z dobrého kola báječné,“ radoval se po

úvodním dni Rose.

Už v pátek se ale vyhoupl do čela Woodland, který si oproti prvnímu kolu polepšil

o šest ran a dostal se na devět úderů pod

par, což dosud v historii US Open po dvou

kolech nikdo nedokázal. Druhý Rose byl

rázem o dva údery nazpět. Nejen Woodlandovi se tak ihned vybavilo loňské PGA

Championship, kde také po dvou kolech

vedl, svůj náskok však tehdy neudržel.

„Neskončil jsem loni v Bellerive tak, jak

bych si přál, ale opět mi to něco dalo. Nemusím být perfektní v trefování míčku,

protože mám další věci, které mě mohou podržet. Je pro mé sebevědomí důležité vědět, že nemusím být perfektní,

avšak stále zůstávám ve hře a mám

šanci na vítězství,“ vykládal odhodlaně

v Pebble Beach.

Po sobotním programu se sice jeho náskok před Rosem ztenčil na jednu ránu,

důležité pro Woodlanda však bylo, že

své vedení udržel. „Vím, že pokud budu

hrát svou hru a budu hrát i nadále tak,

jak hraji, tak kluci za mnou budou muset předvést něco opravdu výjimečného,“ varoval své soupeře parádně hrající

6 | GOLF

Američan, jenž v dosavadních třech kolech zahrál pouze dvakrát bogey. „Má hra

je na tom skvěle. Jsem na krásném hřišti,

kam jsem přijel s tím, že chci vyhrát.

A o to se zítra pokusím!“

Závěrečné kolo se ale ještě proměnilo ve

velké drama. O slovo se totiž přihlásil Koepka, který se na jedenácté jamce dotáhl

o jediný úder za Woodlanda. V té době

vše hrálo pro trojnásobného šampiona majoru. Dosavadní lídr ale svůj náskok udržel,

na čtrnácté jamce zahrál birdie a vytvořil

si rozhodující odstup dvou ran. Woodland

se nakonec dostal na -13 a Koepku porazil o tři údery. Světová jednička si z toho

však nedělala těžkou hlavu. „Ani to nebolí, hrál jsem výborně. Nemohl jsem s tím

nic udělat. Gary hrál skvěle všechny čtyři

dny. To musíte udělat, pokud chcete vyhrát US Open nebo jiný major. Klobouk

dolů před ním,“ smekl před novopečeným

šampionem.

Útok na vítězný hattrick mu sice nevyšel,

Koepka si přesto váží toho, čeho dosáhl.

„Je úžasné být tak blízko třem výhrám

v řadě. Je to neuvěřitelné. Kdykoliv jste ve

hře na majoru, je to výjimečné, a mít šanci

vyhrát tři v řadě, to je fakt báječné,“ nechal

se slyšet druhý hráč letošního US Open.

Pětatřicetiletý Woodland se s Pebble Beach

loučil stylově – birdie na poslední jamce.

„Po posledním patu jsem byl rád, že už je

konec. Byl jsem totálně soustředěný a snažil se nemyslet na konec, který je sladký,“

Woodland je v současné době jedním

z nejobletovanějších golfistů planety, přitom vše mohlo být jinak a na US Open se

vůbec nemusel objevit. Dlouho se ho totiž držela velká láska k basketbalu. „Jestli

jsem někdy jako dítě snil o tom, že dám

poslední pat na poslední jamce US Open?

Ne. Ale jako dítě jsem proměnil hodně

vítězných košů na basketbalovém hřišti,“

přiznal po svém životním triumfu rodák

z Kansasu.

Coby basketbalový rozehrávač to dotáhl až

do řad týmu NCAA Washburn University.

„Tehdy jsem nebyl dobrý golfista. Miloval

jsem baseball, nejlepší jsem byl ale v basketu. Golf byl až na třetím místě,“ vzpomíná na počátky své sportovní kariéry.

Jeho nadějně rozjetou basketbalovou

dráhu však ukončil zápas, ve kterém dostal ránu kolenem do krku, což zapříčinilo kolaps průdušnice. „Ten kluk se přese

mě snažil zasmečovat. Vzpomínám si na

to dobře, skončil jsem na nosítkách, bylo

úterý. Pátek předtím jsem měl dvacetibodový zápas a byl jsem hráčem týdne,“ vybavuje si osudový okamžik, který ovlivnil

celý jeho život.

Zamířil tedy na univerzitu do Kansasu a začal rozvíjet svůj golfový talent. „Vždy jsem

chtěl dělat nějaký sport na nejvyšší úrovni.

Bylo jedno jaký, ale prostě jsem chtěl nejvýš,“ ohlíží se zpět do minulosti. V golfu

měl parádní ránu, dřel na sobě v posilovně

a tvrdá práce se mu brzy vrátila.

V roce 2007 přešel k profesionálům a už

o dva roky později měl v kapse kartu na

PGA Tour. Začátky na nejlepším okruhu

planety měl nicméně těžké a z osmnácti