Foto: Globe Media/Reuters
SVĚTOVÝ GOLF | US Open
ulevil si aktuálně dvanáctý hráč světa,
který si svůj triumf náležitě užíval. „Vždy
jsem věřil v sebe sama. A je hezké, když
to dokážete. A když se obklopíte skvělými
lidmi, dobré věci se dějí,“ vykládal spokojeně poté, co kromě vítězné trofeje převzal i šek ve výši 2,25 milionu dolarů.
Byla to i náplast na složité období, kterým si nedávno se svou manželkou prošel.
V roce 2017 totiž čekali dvojčata, o jedno
ale už během těhotenství přišli. Syn Jaxson
Lynn se sice narodil o deset týdnů předčasně a vážil pouze kilo a půl, naštěstí je
ale v pořádku. A letos v srpnu k němu přibudou dvě holčičky!
GOLF BYL AŽ TŘETÍ
Na bojkot hráčů kvůli hřišti nakonec nedošlo, dokonce
i Phil Mickelson se v této souvislosti vyjádřil pochvalně.
O ránu zpět se seřadili Schauffele, Oosthuizen, Rickie Fowler a Aaron Wise.
„Snažil jsem se zůstat trpělivý, ale zároveň
si držet momentum. Za to jsem byl odměněn skvělým závěrem, zahrál jsem birdie
na posledních třech jamkách. Udělal jsem
z dobrého kola báječné,“ radoval se po
úvodním dni Rose.
Už v pátek se ale vyhoupl do čela Woodland, který si oproti prvnímu kolu polepšil
o šest ran a dostal se na devět úderů pod
par, což dosud v historii US Open po dvou
kolech nikdo nedokázal. Druhý Rose byl
rázem o dva údery nazpět. Nejen Woodlandovi se tak ihned vybavilo loňské PGA
Championship, kde také po dvou kolech
vedl, svůj náskok však tehdy neudržel.
„Neskončil jsem loni v Bellerive tak, jak
bych si přál, ale opět mi to něco dalo. Nemusím být perfektní v trefování míčku,
protože mám další věci, které mě mohou podržet. Je pro mé sebevědomí důležité vědět, že nemusím být perfektní,
avšak stále zůstávám ve hře a mám
šanci na vítězství,“ vykládal odhodlaně
v Pebble Beach.
Po sobotním programu se sice jeho náskok před Rosem ztenčil na jednu ránu,
důležité pro Woodlanda však bylo, že
své vedení udržel. „Vím, že pokud budu
hrát svou hru a budu hrát i nadále tak,
jak hraji, tak kluci za mnou budou muset předvést něco opravdu výjimečného,“ varoval své soupeře parádně hrající
6 | GOLF
Američan, jenž v dosavadních třech kolech zahrál pouze dvakrát bogey. „Má hra
je na tom skvěle. Jsem na krásném hřišti,
kam jsem přijel s tím, že chci vyhrát.
A o to se zítra pokusím!“
Závěrečné kolo se ale ještě proměnilo ve
velké drama. O slovo se totiž přihlásil Koepka, který se na jedenácté jamce dotáhl
o jediný úder za Woodlanda. V té době
vše hrálo pro trojnásobného šampiona majoru. Dosavadní lídr ale svůj náskok udržel,
na čtrnácté jamce zahrál birdie a vytvořil
si rozhodující odstup dvou ran. Woodland
se nakonec dostal na -13 a Koepku porazil o tři údery. Světová jednička si z toho
však nedělala těžkou hlavu. „Ani to nebolí, hrál jsem výborně. Nemohl jsem s tím
nic udělat. Gary hrál skvěle všechny čtyři
dny. To musíte udělat, pokud chcete vyhrát US Open nebo jiný major. Klobouk
dolů před ním,“ smekl před novopečeným
šampionem.
Útok na vítězný hattrick mu sice nevyšel,
Koepka si přesto váží toho, čeho dosáhl.
„Je úžasné být tak blízko třem výhrám
v řadě. Je to neuvěřitelné. Kdykoliv jste ve
hře na majoru, je to výjimečné, a mít šanci
vyhrát tři v řadě, to je fakt báječné,“ nechal
se slyšet druhý hráč letošního US Open.
Pětatřicetiletý Woodland se s Pebble Beach
loučil stylově – birdie na poslední jamce.
„Po posledním patu jsem byl rád, že už je
konec. Byl jsem totálně soustředěný a snažil se nemyslet na konec, který je sladký,“
Woodland je v současné době jedním
z nejobletovanějších golfistů planety, přitom vše mohlo být jinak a na US Open se
vůbec nemusel objevit. Dlouho se ho totiž držela velká láska k basketbalu. „Jestli
jsem někdy jako dítě snil o tom, že dám
poslední pat na poslední jamce US Open?
Ne. Ale jako dítě jsem proměnil hodně
vítězných košů na basketbalovém hřišti,“
přiznal po svém životním triumfu rodák
z Kansasu.
Coby basketbalový rozehrávač to dotáhl až
do řad týmu NCAA Washburn University.
„Tehdy jsem nebyl dobrý golfista. Miloval
jsem baseball, nejlepší jsem byl ale v basketu. Golf byl až na třetím místě,“ vzpomíná na počátky své sportovní kariéry.
Jeho nadějně rozjetou basketbalovou
dráhu však ukončil zápas, ve kterém dostal ránu kolenem do krku, což zapříčinilo kolaps průdušnice. „Ten kluk se přese
mě snažil zasmečovat. Vzpomínám si na
to dobře, skončil jsem na nosítkách, bylo
úterý. Pátek předtím jsem měl dvacetibodový zápas a byl jsem hráčem týdne,“ vybavuje si osudový okamžik, který ovlivnil
celý jeho život.
Zamířil tedy na univerzitu do Kansasu a začal rozvíjet svůj golfový talent. „Vždy jsem
chtěl dělat nějaký sport na nejvyšší úrovni.
Bylo jedno jaký, ale prostě jsem chtěl nejvýš,“ ohlíží se zpět do minulosti. V golfu
měl parádní ránu, dřel na sobě v posilovně
a tvrdá práce se mu brzy vrátila.
V roce 2007 přešel k profesionálům a už
o dva roky později měl v kapse kartu na
PGA Tour. Začátky na nejlepším okruhu
planety měl nicméně těžké a z osmnácti