INSTRUKCE | Mentální trénink

v úspěch a když mi to umožní zjistit,

kde jsou mé limity. Chci vědět, že

jsem své limity dosáhl, že ta dřina

měla smysl, že jsem kráčel po té

správné cestě a správným tempem.

V hlavě mám stále hodně otázek: Jak

zjistím, jestli jsem na té správné cestě

a jestli ta nekomfortní zóna stojí za to?

Jestli to nebude moc bolet a kolik změn

budu muset udělat? Ať mám v hlavě jakékoliv myšlenky, vím, že je to to nejlepší, co můžu pro sebe udělat, že jen

to mi umožní poznat své limity a dosáhnout jich.

PO ROCE…

Teď jsem již na své cestě snů, tak jsem

ji pojmenoval. Plnit si sny je pro mě nejvíc motivující. Nejsem u konce, nýbrž na

začátku. Po nějaké době mohu říct, že

je dobře, že jsem vystoupil z toho svého

pohodlí a vstoupil jsem do světa nových

příležitostí! První kroky byly trochu nesmělé a opatrné. Na své cestě jsem musel čelit překážkám a nástrahám. Občas

mám strach a obavy, ale má touha

je pořád silnější. Každá zkušenost,

co mě potkala, se později přetavila

ve zlatý úspěch.

Moje sny se začínají plnit, třebaže jsem

jen na začátku své životní cesty. Vždy

jsem na sobě pracoval a neflákal se, ale

teď to dělám efektivněji a překonávám

sám sebe. Každý den si vybírám tu

těžší cestu, a ať se na ní děje cokoliv, vždy je mi to přínosem.

Můj život začíná být odrazem této snahy

a překonávat sám sebe mě začalo i bavit. Teď vím, že když pocítím strach,

že je to jen myšlenka. Nebojím se jí,

nezastaví mě, nepoloží mě na kolena

a nezabrání mi v dosažení snů. Naopak,

postavím se jí čelem, naplánuji si kroky,

jak postupovat dál, a důsledně na sobě

pracuji. Všechny pády a rány beru

jako zkušenosti, jež mě nejvíce posouvají k úspěchům.

JAK JSEM TO DOKÁZAL?

Jeden den jsem se rozhodl věci změnit! Zjistil jsem, že nikdo jiný to za mě

neudělá. Já se totiž rozhodl, že si budu

své myšlení a hlavně život řídit sám.

Můj vnitřní kritik se stal mým přítelem.

Už ho neberu tak, že mi chce ublížit

a zničit mé plány. Beru ho jako učitele

nebo trenéra, který mě zkouší a testuje mé schopnosti. Bez něho bych se

neposunul dál. Neměl by mě kdo hecovat, zkoušet moji trpělivost a houževnatost. Tak trochu spolu závodíme, jako

když jsme byli malí kluci a závodili jsme

ve všem.

PŘESTAL JSEM KLÁST TAKOVÝ

DŮRAZ NA SLOVO STRACH!

Píšu schválně slovo strach, protože to

tak je. Neříkám, že ho někdy nevnímám.

Ano, strach je součást života, ale dívám se na něho z té lepší stránky.

Změnil jsem úhel pohledu a vidím ho

z té pozitivní stránky. Strach má také své

poslání. Když jde potřeba, tak mě ochraňuje a je mi přínosem. Já si jen uvědomil, že jsem jeho moc občas přeceňoval, a on mi bránil realizovat věci,

které mě posouvají dál a které mi

umožňují dosáhnout úspěchů. Ten

já ale chci, zasloužím si ho, protože na

sobě tvrdě a každodenně pracuji.

Po roce změn a nových akcí jsem tedy

zjistil, že limity ve své hlavě jsem si vytvořil sám! Svým pohodlím, strachem

a obavami. Dnes vím, kdy je mi strach

přínosem a kde je jeho hranice. Na

vlastní kůži jsem poznal, že moje myšlení je tvůrcem mého štěstí, a to, co si

v hlavě vytvářím, to se odráží do mé reality, do mého života. Pokud mám v hlavě

strach a obavy, stejně tak bude můj výkon odrazem těchto emocí. A já to postupně změnil.

Cítím se teď daleko spokojenější

a šťastnější. Moje sportovní úspěchy jsou skvělé a stabilní. Paradoxní

na tom je, že se v nekomfortní zóně

vůbec necítím nekomfortně. Ba naopak. Cítím zase to nadšení a radost, jako

když jsem byl malý kluk. Když se mi také

všechno vždy nepovedlo, učil jsem se

novým věcem a zažil mnohé pády. Ale

nikdy mě to neodradilo se naučit mluvit,

chodit, číst, psát, jezdit na kole a další

nové činnosti.

Uvědomil jsem si, že jsem si v „pohodlí“

dospělosti zapomněl hrát a těšit se

z maličkostí. Že rány a pády jsou součást procesu učení a růstu. Teď když

jsem si mnohé ujasnil i zkusil, už to

vím a nebojím se zkoušet to dál. To

je cesta k postupnému dosahování

maximálních limitů, a dokonce věřím, že ty limity mohu překonat! Vím

z vlastní zkušenosti, že byly jen v mé

hlavě. S tímto poznáním se každé ráno

probouzím a mám chuť kráčet po své

cestě snů. Těším se na to každý den, ať

je úspěšný nebo ne. Úžasné je to, že vím,

kam kráčím, a že mám jasny cíl, jehož

bezpochyby dosáhnu.

STRUČNÁ VIZITKA

MGR. ANDREA ZMĚLÍKOVÁ

Profese: sportovní psychologie a mentální trenér

Web: www.profikoucink.eu

Tel.: +420 737 252 413

Věřím, že své limity mohu překonat.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

47