AKTUÁLNÍ TÉMA | Proměny v čase
Letošní US Open se vrátilo do Pebble Beach, kde se naposledy hrálo v roce 2010. Tehdy se ze svého prvního a zároveň posledního majoru radoval Graeme McDowell, jenž
za svou výhru obdržel 1,35 milionu dolarů. Letošní šampion však shrábl výrazně vyšší prémii.
Text: Petr Sobol, foto: Globe Media/Reuters
Finanční prémie, o niž se na letošním US
Open hrálo, dosáhla rekordní výše. Oproti
loňskému ročníku stoupla o 500 tisíc dolarů a ve hře bylo celkově 12,5 milionu
dolarů. To je nejvyšší částka, o jakou se na
majorech kdy hrálo. Stejné prémie se rozdělují pouze na The Players.
ročníku se jich v akci představilo jen jedenáct – deset profesionálů a jeden
amatér. Převahu měli Skotové, na turnaj přijeli i Angličané a Kanaďan Andrew
Smith. O rok později se do akce podívalo
35 hráčů a například v roce 1900 jich
bylo už 62.
Brooks Koepka, který US Open vyhrál
v předešlých dvou letech, v obou případech získal odměnu ve výši 2,16 milionu
Velká novinka nastala před loňským
US Open. Pořadatelé se totiž rozhodli
změnit formát turnaje a zrušili dlouhé
Velká novinka nastala před loňským US Open.
Pořadatelé se totiž rozhodli změnit formát turnaje
a zrušili dlouhé osmnáctijamkové play-off. To se
v historii turnaje hrálo třiatřicetkrát a často nabídlo
neskutečně dlouhé bitvy.
dolarů a stal se prvním hráčem v historii tohoto majoru, jenž za vítězství získal přes dva miliony. Letošní vítěz Gary
Woodland si ještě polepšil a na účet mu
přistálo 2,25 milionu dolarů.
Je to neuvěřitelná změna. Vždyť první
vítěz US Open Angličan Horace Rawlins,
který v roce 1895 triumfoval v Newport
Country Club, získal pouhých 150 tisíc
dolarů. Tato odměna se rozdělovala ještě
v dalších čtyřech letech.
Jedna zajímavost nastala v roce 1931. Dosavadní nejvyšší finanční odměna činila
500 dolarů, jenže tehdejší vítěz Billy Burke
rázem získal 1 750 dolarů. V několika
dalších letech pak odměna klesla na tisícovku. Poté začala zase narůstat a Andy
North, jenž v roce 1985 oslavil svůj druhý
titul na US Open, se jako první dostal nad
sto tisíc dolarů. Milion byl pokořen o sedmnáct let později, kdy podruhé na turnaji kraloval Tiger Woods.
KONEC DLOUHÉHO PLAY-OFF
Na US Open se však v průběhu let měnily i další věci. Například startovní pole.
Zatímco letos bylo na úvodní čáře 156
golfistů a 79 jich prošlo cutem, v prvním
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
osmnáctijamkové play-off. To se v historii
turnaje hrálo třiatřicetkrát a často nabídlo
neskutečně dlouhé bitvy, které komplikovaly plány samotným hráčům, ale i divákům či televizním společnostem.
„Před nástupem moderní doby, kdy
chtějí všichni vědět všechno hned,
a před nástupem televize dával formát
play-off na 18 jamek ještě smysl. Proč
bychom se ale dnes měli vracet na hřiště
ještě v pondělí?“ uvedl výkonný ředitel
USGA Mike Davis.
Například v roce 1931, kdy se rozehrávka
hrála ještě na 36 jamek, mezi sebou bojovali Billy Burke a George Van Elm dokonce
na 72 jamkách. První dlouhé play-off totiž
nerozhodlo, a tak se šestatřicetijamkový
maraton musel opakovat. Turnaj se tak
natáhl na pět dní a vítězný Burk potřeboval k titulu obejít 144 jamek.
Naposledy se rozehrávka na US Open
hrála v roce 2008. Tiger Woods se tehdy
blýskl na poslední jamce a vynutil si playoff, ve kterém proti němu nastoupil
Rocco Mediate. Osmnáct jamek nerozhodlo, na té další ale Woods zahrál par,
což mu stačilo k zisku čtrnáctého majoru.
Od loňského ročníku pravidla nakazují dvě
dodatečné jamky.
PRODLUŽOVÁNÍ HŘIŠTĚ
Dalším ožehavým tématem, které souvisí
(nejen) s US Open, je prodlužování hřišť.
Když se hrálo poprvé v Newportu, měřilo
5 038 metrů. Letos se v Pebble Beach Golf
Links hrálo na hřišti dlouhém 6 469 metrů.
Ne každý ale s prodlužováním souhlasí.
„Nemyslíme si, že prodlužování vzdáleností je dobré pro naši hru. Sledujeme, že
tento trend sílí. Co dobrého nám to ale
přineslo?“ klade si řečnickou otázku Davies. „Všichni milujeme pálit daleko, vzdálenost je však velmi relativní. Pamatuji si,
jak jsem sledoval Jacka Nicklause, když
to napálil na 280 yardů. To byla pořádná
vzdálenost, dnes ale míčky létají mnohem dál,“ dodal a nepřímo tak odkázal na
dlouhé odpaly v podání Dustina Johnsona,
Roryho McIlroye či Jona Rahma.
Skvělým příkladem bylo loňské US Open
v Shinnecock Hills, které se hrálo na hřišti
měřícím 6 800 metrů. Jaká byla ale délka
hřiště Shinnecock při US Open v roce
1896? 4 044 metrů. A jak je to s Pebble
Beach, kde se letos bojovalo popáté? To
se od roku 1972, kdy se zde hrálo poprvé,
prodloužilo zhruba o 200 metrů.
TVRDÁ KRITIKA
Hřiště a US Open, to je vůbec kapitola
sama o sobě. Řadě hráčů se totiž zdá, že
se turnaj každoročně hraje ve velmi složitých, až extrémních, podmínkách. „Hrál
jsem… kolik? Devětadvacet US Open. Ve
sto procentech případů to zvorali, pokud
zrovna nepršelo. Pokud nebude pršet,
stoprocentně to zpackají,“ uvedl například
před letošním turnajem na adresu USGA
Phil Mickelson.
Co hráčům nejvíc vadí, jsou těžká
a dlouhá hřiště se zarostlými rafy i náročnými jamkovišti. Když se hrálo v roce
2015 v Chambers Bay, tak McIlroy green
přirovnal dokonce ke květáku. Podobně
hovořil i Henrik Stenson. „Je to, jako bychom patovali spíše na brokolici.“
11