Page 17
POHLED POD POKLIČKU | Proměny v čase
WWW.CASOPISGOLF.CZ
15
Okamžitě jsem se probudil z klimbání,
dal si doušek brazilského míchaného
nápoje caipirinha a zažil onen vzácný
pocit objevu „heureka“. Pak mi došlo,
že tento zdánlivý objev je ve skuteč-
nosti tak zjevný, že možná ani ne-
stojí za to se tím nějak široce zabývat.
Ovšem skepticismus byl vzápětí vystří-
dán uvědoměním si, jak velké množství
zdánlivě logických a zjevných skuteč-
ností a myšlenek bylo a je ve světě ig-
norováno a jak negativní důsledky má
takové opomíjení. A tak jsem se roz-
hodl poněkud rozvinout několik zdán-
livě zjevných jevů, faktů a historií.
JAK TO VYPADÁ S DÉLKOU
A VOLBOU HOLÍ NA SOUČASNÉ
LPGA TOUR
V době těsně před US Open 2019 vedla
průměrnou délku drajvů nejvýznam-
nější ženské soutěže Anne van Dam
z Holandska s hodnotou 286,545 yardu.
Hned za ní byla dcera slavného českého
tenisty Jessica Korda, jejíž drajvy dosa-
hovaly v průměru délky 284,938 yardu.
Také Lexi Thompson se skoro 277 yardy
je v porovnání s mužským rekreačním
golfem „ranařka“.
Není žádným tajemstvím, že současný
ženský profesionální golf na nejvyšší
úrovni je stále více ovládán hráčkami
z Asie. Jsem politicky nekorektním pat-
riotem své rasy, takže mne těší, že ale-
spoň v délkách si dosud vedou dobře
holandské a česko-americké geny.
Takže jsem sledoval například Jessiku
Korda a Lexi Thompson, jejich herní
techniku, řešení situací a volbu holí.
A u toho jsem zažil další pocit „heu-
reky“. Ten brazilský komentátor řekl
cosi opravdu moudrého. I muži rekre-
anti se mají co učit od těch nejlepších
ženských golfistek.
Dnešní vrcholové golfistky důsledně po-
užívají střední a dlouhá železa tam, kde
se před pár lety věřilo, že budou už na-
vždy dominovat pouze hybridy. Prostě
delší železa nejsou mrtvá, jak se zdálo
před nedávnem. A to považuji za velmi
důležité i pro rekreační golfisty i gol-
fistky. Král není mrtev, až žije král!
Nedávno se zdálo, že sám koncept gol-
fového železa v jeho tradiční podobě je
na ústupu. Nejdříve zmizela dvojka že-
lezo, pak trojka, pak čtyřka a v setech
pro rekreanty už leckde mizí i pětka
a šestka. Železa byla nahrazována
hybridy a ta zbývající se v setech pro
rekreanty označovaných jako „super
odpouštějící“ postupně měnila v bizarní
útvary připomínající něco mezi hokej-
kou a hrablem na sníh nebo řepu na-
píchnutou na násadě k lopatě.
Již delší čas ve mne uzrávala legi-
timní otázka, zda s něčím tak ošklivým
opravdu lze hrát a mít u toho uspoko-
jení. Ale paradigma šeredných, avšak
účinných holí bylo nyní prolomeno
a klasická železa neodešla do věčných
lovišť. Jen se zdokonalila.
To mne vedlo k závěru, že nejen ve
vědě, ale i ve sportu, v jeho metodice
a ve vývoji a výrobě sportovního vyba-
vení existují paradigmata. A podobně
jako ve vědě se i v golfu na nějaký čas
zdá, že převládající paradigma zvítězilo
a bude tu navždy. Ovšem pak je opět
vystřídáno něčím novým. A tak se na
krátkých pár řádek zastavíme u člověka,
který pojem střídání paradigmat obje-
vil. Byl to americký vědec T. S. Kuhn.
ŽÁDNÉ PARADIGMA TU NENÍ
NAVŽDY
Thomas Samuel Kuhn se narodil roku
1922 jako syn průmyslníka v Cincinnati
ve státě Ohio. Studoval na Harvardu fy-
ziku, ale nakonec se z něho stal fi lozof
a historik vědy. Přednášel na Harvardu
v letech 1951 až 1956, kdy odešel na
univerzitu v Berkeley a pak na Princeton.
Nakonec od roku 1979 učil na Massachu-
settském technologickém institutu. Ze-
mřel v roce 1996 ve věku 73 let.
V knize „Struktura vědeckých revolucí“
obohatil lidské myšlení zejména o dva
prvky. Definoval pojem paradigma
a objasnil, že daný stav ve vědě vždy
poněkud zaostává za výzvami, které
přináší vývoj světa. Zaostávání je přede-
vším důsledkem toho, že současné elity
dovolují používat k řešení vznikajících
problémů pouze metody v určitých
mezích, uvnitř hranic paradigmatu,
který chápou a schvalují a z nějž
profitují.
Podle koncepce T. S. Kuhna je para-
digma souhrn základních domněnek,
předpokladů, představ dané skupiny.
Ke každému paradigmatu patří i sou-
bor povolených metodických pravidel
řešení, intuitivní postoje a hodnocení
problémů. Ke zvratům dochází po ur-
čité době tak, že se dosavadní para-
digma vyčerpá. Nastává období, kdy již
nevyhovuje při řešení některých otá-
zek – tyto nevyhovující odpovědi Kuhn
označuje jako anomálie. Nahromadí-li
se mnoho anomálií, vyvstává potřeba
hledání nového paradigmatu.
Kuhnova teorie má samozřejmě i kri-
tiky. Já jsem přesvědčen, že věrně od-
ráží fakt, jak lidstvo po celou dobu své
historie užívalo jen určitou výseč ze
svého potenciálu, protože vždy existují
nějaké elity, strážci paradigmatu, kte-
rým vyhovuje zachování statu quo. Je-
dinou mojí herezí vůči Kuhnově teorii
stále se střídajících paradigmat je má
víra, že lze aplikovat tento přístup ne-
jen v exaktní vědě, ale rovněž při chá-
pání toho, jak si počínají lidé v sociální,
politické a ekonomické oblasti. A také
při analyzování vývoje golfu, jeho me-
todiky a vybavení.
Průměrná délka drajvrů na LPGA Tour 2019
Dnešní vrcholové golfistky důsledně používají
střední a dlouhá železa tam, kde se před pár lety
věřilo, že budou už navždy dominovat pouze
hybridy. Prostě delší železa nejsou mrtvá, jak se
zdálo před nedávnem. A to považuji za velmi
důležité i pro rekreační golfisty i golfistky.