POHLED POD POKLIČKU | Proměny v čase

při nichž je zapotřebí například zahrát dlouhou a nízkou

ránu pod větvemi.

Myslím, že se záhy přežije pověra, že rekreační hráči by neměli hrát železy, která na první pohled připomínají tenčí

„hráčské“ žiletky. Věda a technický vývoj dokázaly natolik

vyšlechtit konstrukci želez, na první pohled klasických, že

se jejich tolerance blíží neohrabaným, ošklivým „bačkorám“

označovaným jako maximálně tolerantní.

Mohl bych tady vypočítávat hodně argumentů ve prospěch

hezkých klasických želez, ale uvedu jen jeden. Ten nejdůležitější. Každý golfista má rány dobré a špatné. Rány špatné

většinou směřují nežádoucím směrem. Proto je docela užitečnou vlastností klasických želez, že nepovedené rány směřující do pekla jsou kratší.

Hybridy z našich bagů nezmizí.

asi nebude možné vynalézt nějaký švindl, který by bohatým

lenochům za velké peníze umožnil vypadat jako dobří hráči.

Wedže si musíte pečlivě vybrat a potom s nimi obcovat a trpět tak dlouho, až z toho vztahu vznikne smysluplné soužití. Všem rekreačním golfistům doporučuji prostudovat

dostupné prameny na internetu, které jim poradí, jak najít

synergii mezi jejich druhem švihu a charakteristikami wedží.

Stručně řečeno – konečný výsledek na každé jamce se většinou rozhoduje ze vzdálenosti pod 50 metrů. A tam vám

nikdy nepomohou zázraky techniky. Jen solidní nářadí a mozoly. Jsou cesty, kde neexistují zkratky.

A teď k železům. Celkem nedávno se zdálo, že čtyřka železo

je přežitek. Jsem zásadně proti tomuto názoru. Železa klasické konstrukce totiž mají daleko větší schopnosti tvarování

stranové křivky a ovládání výšky ran než hybridy. Proto pro

dobré rekreační golfisty bude ještě nadlouho železo číslo 4

nepostradatelným pomocníkem při řešení složitých situací,

20 | GOLF

Jako příklad úspěšné fúze tradičních tvarů a maximálního

využití vědy lze jmenovat železa Titleist 718 AP2. Vypadají

dobře a může s nimi hrát Jordan Spieth na PGA Tour i Franta

svou nedělní partičku v Semilech. Z hlediska základní myšlenky změn paradigmatu zde vidím dobrý příklad toho, jak

se může nenaplnit prognóza, že cosi bude vystřídáno něčím

zcela odlišným. Protože ono „cosi“ se může vrátit prošpikováno technologiemi zítřků a u toho si zachovat eleganci

včerejšků.

Závěrem bych ještě zmínil skutečnost, že většina golfistů

si vytváří vztah důvěry ke svým holím nejen na základě reklamní masáže zdůrazňující spolehlivost a výkon. Důležitým

a často pomíjeným faktorem je estetický vjem. Mnoho z nás

rekreačních golfistů je dokonce schopno obětovat něco

z délky nebo tolerance ve prospěch estetického vjemu, když

zakládáme hůl za míček.

Proto si myslím, že blízká budoucnost v rozporu s nedávným

paradigmatem nepošle klasická železa na smetiště dějin.

Hrabla na sníh, pádla a pálky na kroket budou patřit svým

účelům a golfová železa budoucnosti budou v nejúspěšnějších případech docela podobná těm tradičním, ovšem uvnitř

nabitá technologiemi, které sice nejsme schopni zcela pochopit, ale můžeme z nich mít užitek a radost. Nikdy nepodceňujte eleganci. Mnozí bořitelé včerejšků nakonec narazili

na prostou lidskou touhu po konzervativní kráse.

Železa Titleist 718 AP2 v sobě snoubí tradici

z hlediska tvaru i touhu hráčů po dostatečné vzdálenosti.