Page 18
POHLED POD POKLIČKU | Proměny v čase
16
|
GOLF
JAK GOLFISTÉ VNÍMALI VYBAVENÍ
V UPLYNULÝCH LETECH
Uvědomil jsem si, že podoba a způsob
užívání golfových holí se řídily určitým
souborem názorů a preferovaných ře-
šení, která jsou typická pro pojem pa-
radigma. Ostatně vývoj golfového vy-
bavení je rovněž věda. Lze obhájit tezi,
že rovněž v oblasti podoby a způsobu
užívání golfových holí existuje v urči-
tém časovém úseku dominantní „sou-
bor základních domněnek, předpokladů,
představ“, ke kterým „patří i metodická
pravidla řešení, intuitivní postoje a hod-
nocení problémů“.
Jedná se tedy o svého druhu para-
digma. A to z definice má své strážce
i renegáty. A jako takové je odsouzeno
k tomu, aby se přežilo. A bylo nahra-
zeno něčím novým. Nebo renesancí ně-
čeho, co bylo neprávem zapomenuto.
Paradigma určující, jakými holemi a jak
se má hrát, se v průběhu historie golfu
měnilo. Během let bylo stále více určo-
váno zájmy výrobců, kteří narůstající
měrou dokáží vytvářet prostřednictvím
reklamy a médií tlak na myšlení gol-
fistů, zvláště těch rekreačních, s cílem
vnutit jim přesvědčení, že právě nové
je to nejlepší a je nutno nahradit jím to
předcházející, co již golfisté vlastní. Sa-
mozřejmě tyto vlivy a faktory nebyly
v čase konstantní. Tlak reklamy veřejné
i podprahové se v uplynulých 20 letech
značně zvýšil. Jste manipulováni, usmí-
vejte se…
Chtěl bych se ohlédnout v čase a za-
myslet se nad tím, jak golfisté v různých
historických etapách vnímali své vyba-
vení. Které hole ve které etapě byly po-
važovány za snazší k ovládnutí a které
bývaly obávané zejména mezi rekreač-
ními golfisty, nemajícími dostatek času
trénovat. Které novinky z oblasti golfo-
vého vybavení vyvolaly největší naděje
a zájem a které části vybavení odnesl
čas. A které čas vrátil. Jaké byly hlavní
myšlenky a obavy ve vztahu k vybavení
v různých etapách.
DO ROKU 1848
Za úsvitu historie golfu bylo vybavení
zcela jiné, než ho známe dnes. Hole
se dělily více méně do následujících
kategorií:
• longnoses – k drajvování
• bulgers – obdoba pozdějších dřev
• fairway clubs (nebo grassed drivers) –
pro středně dlouhé rány
• spoons – pro krátké rány
• niblicks – obdoba pozdějších wedží
• cleek – pro patování
Pokud se budeme držet základní myš-
lenky a budeme hledat tehdejší para-
digma vnímání holí a jejich náročnosti
a rizikovosti při hře, vyznačovala se teh-
dejší etapa dvěma hlavními rysy.
Na prvním místě určitě byla obava ne-
poškodit míček vyráběný z kůže a peří.
Rok 1848 pak nebyl významný jen vl-
nou revolučních myšlenek a nepokojů
v Evropě, ale pro golfisty zejména tím,
že byl do hry uveden nový typ míčku,
který nahradil ty z kůže a peří. Byl to
takzvaný gutty, protože k jeho výrobě
sloužil materiál nazývaný gutaperča
neboli příbuzný přírodního kaučuku.
Na rozdíl od brazilského kaučuku byla
gutaperča objevena v jihovýchodní
Asii, konkrétně Malajsii. Získává se po-
dobným způsobem jako přírodní kau-
čuk z latexu stromu Palaquium gutta
(česky se uvádí jako perčovník pravý,
též strom gutaperčový). Gutaperča
je oproti přírodnímu kaučuku tužší
a tvrdší, takže jí Malajci řadu let vyu-
žívali na rukojeti nožů či bičů, na hole
a další. Do Evropy se dostala v roce
1843 a našla uplatnění při výrobě ná-
bytku, rour, tiskařských válců, nepro-
mokavých bot, šperků, pažeb zbraní
a golfových míčků.
Ovšem nás teď zajímá doba „před-gu-
taperčová“ do roku 1848. A v té byla
hlavní starost golfisty, zejména toho,
kdo nebyl boháč, šetřit míček z kůže
a peří. Proto bylo používání kovových
holí značně omezené, v podstatě ze-
jména na výrobu tehdejších wedží zva-
ných niblick. Golfisté s nimi hráli, jen
pokud to bylo opravdu nutné, například
z hustého rafu nebo z tvrdé cesty. Ne-
bylo divu, protože hlavy tehdejších ko-
vových wedží obvykle vyráběli místní
kováři a byly značně těžké a surově
zpracované. A míček byl drahý a chou-
lostivý klenot.
Další součástí paradigmatu uvažování
golfisty o holích v těch dobách určitě
představovaly křehké šafty. V Evropě se
vyráběly z dostupných dřevin odpovída-
jící pružnosti, zejména z jasanu. Kdyby
si někdo chtěl vsadit, že tehdejší gol-
fisté byli daleko pečlivější, pokud se týká
rytmu švihu ve srovnání s dneškem, bylo
by to laciné vítězství. Neustálé obavy
ze zlomení šaftu uspěchaným švihem –
takové bylo tehdejší paradigma myšlení
běžného golfisty.
Poněkud odolnější byly šafty zhoto-
vené později v Americe z hikory neboli
stromu zvaného ořechovec bílý. Nic-
méně i pak obavy o odolnost šaftu zů-
stávaly dominantní myšlenkou golfistů.
PO ROCE 1925
Revoluce v podobě golfových holí za-
znamenala důležitý milník v roce 1908,
kdy se začala užívat železa s drážko-
vaným povrchem, který dokázal míčku
udělit větší zpětnou rotaci a tím nabíd-
nout i větší délku ran. Samozřejmě tato
změna paradigmatu byla umožněna
zavedením míčku z gutaperči, který
byl schopen tak významnou inovaci
vydržet.
Velký zlom představoval rok 1925, kdy
se začaly prosazovat kovové šafty. Ty se
pak rychle zdokonalovaly, takže uvažo-
vání běžného golfisty o jeho vybavení
prošlo opravdu revoluční proměnou.
V roce 1931 vyhrál Billy Burke US Open
s kovovými šafty a změna paradigmatu
byla nastartována.
Golfová technika se od té chvíle rozlou-
čila s pomalým, uvážlivým švihem pro-
váděným především rukama a prosadilo
Zaostávání je především důsledkem toho, že
současné elity dovolují používat k řešení
vznikajících problémů pouze metody v určitých
mezích, uvnitř hranic paradigmatu, který chápou
a schvalují a z nějž profitují.