Page 14
PROFIL | Lee Westwood
12
|
GOLF
na PGA Tour a hodlám působit na Euro-
pean Tour, abych mohl být tam, kde teď
potřebuji být.“ Soukromé trable se logicky
podepsaly na jeho výsledcích, které do-
kumentoval propad golfovým žebříčkem
z 26. na 50. pozici.
TEN, CO SESADIL WOODSE
V roce 2010 se rozváděl i Tiger Woods.
Ačkoliv situace okolo něj byla daleko
bouřlivější, než tomu bylo u Westwooda,
na jeho hru to mělo podobný (a nakonec
ještě daleko větší) dopad. Výsledkem bylo,
že po dlouhých letech, po 283 týdnech
kralování přišel o post světové jedničky.
Poslední říjnový den usedl na trůn právě
Westwood, který do té doby prokazo-
val nejkonzistentnější formu. „Je to něco,
o čem člověk vždycky sní, když vyrůstá,
aby jednou mohl říct, že je v něčem nej-
lepší. A pokud se mě ptáte, tak ano, uží-
vám si pocit být prvním hráčem světa,“
komentoval chvíle slávy.
V zámoří byl ale pod ostrou palbou. Jeho
kritikům se nelíbilo, že byl (a stále je) bez
výhry na majoru. Jedničkou se navíc stal
v době, kdy během posledních dvou mě-
síců odehrál kvůli zranění lýtka kromě
Ryder Cupu jediný turnaj. „Stojí to za
houby,“ řekl tehdy bývalý trenér Tigera
Woodse. Westwood byl teprve čtvrtou
světovou jedničkou v historii, která se do-
stala do čela pořadí, aniž by získala major.
Ian Woosnam, Fred Couples a David Duval
to zvládli do dvou let…
Nebylo divu, že Westwooda tehdy debaty
rozpálily. „Hodně lidí je z počítání žeb-
říčku trochu zmatených. Pletou si majory
a to, kdo je nejkonzistentnějším hráčem
světa,“ odtušil.
Sám tehdy mohl „nabídnout“ dvě druhá
a dvě třetí místa z majorů během dvou
let. Nikdo jiný na světě se takovou bi-
lanci pochlubit nemohl.
„Vím, že jsem nevyhrál
major. Uvědomuju si to
docela dobře. Ale vím, že
jsem byl během posledních
dvou let zřejmě nejstabilnějším hráčem
na světě, což se v žebříčku odrazilo,“ hájil
své výsostné postavení.
„Myslím, že to není komplikovaný sys-
tém. Je dobrý a férový. Od hráčů stíž-
nosti neslyšíte, a tak asi musí být
správný,“ dodal. Na prvním turnaji v po-
zici jedničky své postavení potvrdil a nej-
bližší pronásledovatele porazil rozdílem
třídy. Woods za ním zaostal o 11, Martin
Kaymer o 16 a Phil Mickelson dokonce
o 19 úderů. Westwood vydržel v čele
17 týdnů, než ho sesadil Němec Kay-
mer, ale po dalších osmi týdnech se vy-
houpl ještě na pět týdnů do popředí.
Poté ho vystřídal Luke Donald.
CESTA KE SLÁVĚ
Ať už s majorem či bez něj, Westwood
je jedním z nejlepších hráčů posledních
let. Rodák z anglického Worksopu patří
k nemnoha hráčům, kteří dokázali vyhrát
turnaje, včetně podniků European a PGA
Tour, na pěti různých kontinentech – v Ev-
ropě, Severní Americe, Asii, Africe a Aus-
trálii. V letech 1998, 2000 a 2009 byl
vyhlášen nejlepším hráčem roku na Euro-
pean Tour, na kontě má prvenství v žeb-
říčku evropské série Order of Merit i no-
vém Race to Dubai.
Celkem nastřádal 23 titulů z European
Tour, devět z Asian Tour, čtyři z Japan
Golf Tour, tři ze Sunshine Tour, dva z PGA
Tour a jednou vyhrál na PGA Tour of
Australasia. Dohromady se radoval už
na 42 turnajích a ve třiačtyřiceti letech
myslí na další.
„Věk nepovažuji za klíčový faktor. V na-
šem sportu můžete hrát tak dlouho, jak
se dokážete udržet fi t a v kondici. Ne-
ztratil jsem chuť po vítězstvích,“ hlásí
bojovně.
Přesto možná stačilo málo a vše mohlo
být jinak. V mládí zkoušel kriket, ragby
i fotbal. Ke golfu se dostal až ve 13 le-
tech, rychle ale pochopil, že tohle je
sport, jemuž se bude věnovat. První sadu
holí mu věnovali prarodiče.
Ačkoliv začal později, velmi rychle vítě-
zil. Po necelých dvou letech vyhrál mi-
strovství Nottinghamshiru, v roce 1990
ovládl první amatérský turnaj Peter Mc-
Evoy Trophy, o tři roky později zvítězil
na British Youth Championship a stal se
profesionálem.
Na první zářez mezi profíky čekal další tři
roky. V roce 1996 ovládl Volvo Scandina-
vian Masters a krátce nato přidal triumf
na japonském Sumitomo VISA Taiheiyo
Masters. Od té doby sbíral trofeje jako na
běžícím páse a po pěti letech mezi elitou
poprvé nakoukl do elitní desítky světo-
vého žebříčku.
Pyšní se také výbornou bilancí v Ryder
Cupu, v němž Evropu reprezentoval
už devětkrát. Takovým číslem se nikdo
jiný chlubit nemůže. V sedmi případech
opouštěl hřiště s vítězným pocitem.
Dosáhl už téměř všechno, jen ten ma-
jor mu stále chybí. „Major můžete vy-
hrát pouze, když uděláte správné věci
ve správnou chvíli,“ přiznává. Recept, jak
toho dosáhnout, ještě nenašel, ale co
není, jednou může být. A pokud se mu
to nepovede, nebude to žádná tragédie.
„V životě jde o víc než o golf, vždyť je to
jen hra. Není to boj na život a na smrt.
Někdy ho bereme příliš vážně,“ uzavírá
čekatel na výhru v majoru.
STRUČNÁ VIZITKA
LEE WESTWOOD
Datum narození: 24. dubna 1973
Místo narození: Worksop, Anglie
Bydliště: Jesmond Newcastle upon Tyne, Velká Británie
Pro od roku: 1993
Na EPGA od roku: 1994
Umístění na světovém žebříčku (k 20. 7. 2016): 21.
Umístění v Race to Dubai (k. 20. 7. 2016): 37.
Profesionální vítězství:
42 (EPGA – 23, PGA – 2, Japan Golf Tour – 4, Asian
Tour – 9, Sunshine Tour – 3, PGA of Australasia – 1)
Týmové soutěže:
Ryder Cup (1997, 1999, 2002, 2004, 2006, 2008,
2010, 2012, 2014), Seve Trophy (2000, 2002, 2003,
2011), Alfred Dunhill Cup (1996, 1997, 1998, 1999),
Royal Trophy (2007)
Individuální ocenění:
Vítěz Order of Merit EPGA (2000, 2009), Golfi sta roku
EPGA Tour (1998, 2000, 2009)
d
a tehd
y
debat
y
p
očítání žeb-
l
etou si majo
ry
n
ějším hráčem
ut“ dvě druhá
b
ěhem
d
vou
t
akovou
b
i-
h
ěj
ším hráčem
u
odrazilo,“ há
j
il
li
k
ý