Page 30
28
|
GOLF
Nahlédneme do tajů rozhodovacího pro-
cesu, během něhož se golfi sté dostávají
do nežádoucích extrémních výchylek –
od přehnané neochoty k riziku až k zou-
falým rozhodnutím daleko za hranicí ro-
zumného rizika.
Golf je hra kalkulovaného rizika. Každý,
kdo tento sport alespoň chvíli aktivně
provozuje, už chápe, že jej prostě nelze
hrát úplně „na jistotu“. Na druhou stranu
je zjevné a empiricky nesčíslněkrát pro-
kázané, že zoufalé vysoce rizikové údery
končí katastrofálně.
Nejúspěšnější jsou golfi sté, kteří do-
káží nejlépe odhadnout případ od pří-
padu ideá lní míru rizika pro řešení dané
herní situace. Je jich ovšem velmi málo.
A současná věda umí vysvětlit, proč je pro
průměrného „rekreanta“ tak obtížné sta-
novit optimální míru rizika.
KRÁTKÝ (LEČ NUTNÝ) ÚVOD DO
PROBLEMATIKY
Ty, kteří již znají některé moje články, asi
nepřekvapí, že budu čerpat z behaviorální
ekonomie a behaviorální psychologie.
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
„Loď je nejjistější v přístavu. Ale kvůli tomu nebyla postavena.“
Paulo Coelho
Proč neumíme správně
odhadnout
zdravou míru rizika
Tento článek je volným pokračováním dvou nedávných textů, které jsem v časopise
GOLF publikoval ve vztahu k tomu, jak nezvládnutá mentální stránka negativně ovliv-
ňuje hru rekreačních hráčů. V tomto případě se soustředím na vyjasnění toho, jak jev
„averze vůči ztrátě“ v prostředí rekreačního golfu ovlivňuje volby míry rizika při ře-
šení herních situací.
Text a foto: Ondřej Kašina
Na osmnácté jamce v Mapocho Golf golfi sté ve snaze zahrát heroickou ránu obvykle topí míčky.