objeven. Nejen díky sportovní zdatnosti

olympioniků či pěkné olympijské architektuře, ale díky inteligentnímu urbanistickému plánování ve smyslu trvalých potřeb občanů a jejich města a odvaze vše

prosadit a dotáhnout do konce. Způsob,

jakým využili olympiádu ve svůj prospěch,

byl jedinečný.

TURÍN NENÍ MASOVKA

Dnes dokáže nabídnout Turín víc než celá

řada daleko známějších italských měst:

kulturní památky, vynikající kuchyni a světoznámá piemontská vína Barolo, Nebiolo, Barbaresco nebo Gavi. Zkrátka kousek země, kam se vešlo všechno krásné

i lahodné. A odráží se to i na golfových

hřištích, která se nacházejí v chráněném

národním parku a která tu jsou, aby si je

golfista dokonale se vším všudy užil. Kdo

navštíví Turín, neuvěří svým očím.

GOLF

Poloha golfových hřišť je jedinečná, nacházejí se totiž v obrovském, 3 000 hektarů velkém národním parku La Mandria,

který se táhne až k zahradám královského loveckého zámku Venaria Reale.

Zámek, jehož zahrada bývá často srovnávána s Versailles, byl napoleonskými vojsky takřka zničen. Díky EU však byl skvěle

zrestaurován. Koneckonců šlo o největší

a nejdražší revitalizace, která byla v Evropě dotažena do konce, a dnes patří Venaria Reale ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO.

Mussoliniho politická milostná aféra s Hitlerem město takřka zruinovala. V květnu

1945 bylo více než čtyřicet procent turínských staveb zničeno. Město proto muselo dát svému životu ještě jednou nový

smysl. Během padesátých let, společně

s Milánem, se stal dynamem italského

hospodářského zázraku. Koncem století,

kdy se těžký průmysl přesouval do Asie,

však Turín opět padl na dno.

Až v roce 2006 při příležitosti zimních

olympijských her byl Turín opětovně

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Co vás první osloví, je nekonečně dlouhá

zeď obklopující celý park. Jedete kilometry a kilometry, než konečně narazíte na

vjezd do areálu s nápisem „Royal Park

i Roveri – Golf Club“. Jakmile máte za sebou kontrolu u hlavní brány, ocitnete se

v nádherném parku, který je jen zčásti

přístupný veřejnosti. Než se dostanete

ke klubovně, může se vám stát, že narazíte na stádo jelenů pasoucích se přímo

u silnice.

Park la Mandria byl v 16. století lovecký

revír savojské královské dynastie s obrovským zámkem se stájemi, loveckými

chatami a rozsáhlými zahradami. V roce

1958 sloužila dokonce část parku jako

testovací a závodní dráha firmě Fiat. Až

o dva roky později byla přebudována na

golfový areál.

Jakmile dorazíte ke klubovně, obklopí

vás luxusní, ale přesto útulná italská atmosféra. Pocit naprosté pohody je tu.

Prostorná restaurace s vynikající kuchyní,

jejíž jídelníček se denně mění, skvělá vína

a příjemný personál.

Před klubovnou začínají i končí obě osmnáctijamková hřiště. Starší z nich z dílny

Roberta Trenta Jonese, které nese i jeho

jméno, bylo jeho prvním projektem

v zemi. Zrealizoval jej roku 1971. V letech

2009 až 2012 se tu konal pravidelně jeden z nejdůležitějších italských turnajů

Italian Open.

Ze zadních odpališť hřiště není až zase

tak dlouhé (6 566 metrů) a pro profíky

to nepředstavuje problém, ale mazaný

design s klasickými promyšlenými překážkami kolem vyvýšených greenů dá zabrat

i hráčům se singl hendikepem. Pro ženy

je podle mne extrémně těžké. Jamky jsou

dlouhé a kdo nevládne přesností, moc

šancí na slušný výsledek nemá. Greeny

jsou navíc „šíleně“ zvlněné.

První čtyřpar není příliš dlouhý, a přestože se před greenem nachází potok, není ani příliš těžký. To se ovšem

hned na dvojce rychle změní – jedná se

o pravý dogleg, kde ani mistři neriskují

a nevezmou driver. Místo toho míček

raději umístí na výhled. Pak stačí krátké

nebo střední železo, abyste se dostali na

dost vysoko posazený green.

V tomto duchu pokračují další jamky.

Pětka je nejdelší (557 metrů) a její green

skoro ze všech obklopuje voda. Jen

přesní hráči mají šanci. Mně připadlo,

že jsou si mnohé jamky podobné, ale to

je zřejmě typický Trent – hodně vody

a bunkerů, jako u všech z jeho víc než

500 projektů golfových hřišť na celém

světě. Jezírka jsou tu ovšem jen dvě kolem deváté jamky a nejsou příliš nebezpečná. Hrozbou je bouřlivý, často široký

potok z blízkých hor, který je v parku

všudypřítomný.

Na sedmičce vás čeká překvapení. Za

greenem vykukuje pěkná vila. A když zaostříte, uvidíte fotbalovou branku. Své

sídlo tu má česká fotbalová legenda Pavel

Nedvěd. Manager klubu Riccardo se hned

rozpovídal, jak je Pavel oblíbený, jak s ním

rád hraje golf a že byl v minulém roce

jmenován viceprezidentem fotbalového

klubu FC Juventus.

51